1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,
2 K nadeji života vecného, kterýž zaslíbil pred casy veku ten, jenž nikdy neklamá, Buh, zjevil pak casy svými, [1]
3 Totiž to slovo své, skrze kázání mne sverené, podle zrízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víre obecné:
4 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.
5 Z té príciny zanechal jsem tebe v Kréte, abys to, cehož tam ješte potrebí, spravil a ustanovil po mestech starší, jakož i já pri tobe jsem zrídil: [2]
6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje verící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.
7 Nebot biskup má býti bez úhony, jako Boží šafár, ne svémyslný, ne hnevivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,
8 Ale prívetivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,
9 Pilne se prídržící verné reci v ucení Božím, aby mohl i napomínati ucením zdravým, i ty, kteríž odpírají, premáhati.
10 Nebot jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svudcové myslí lidských, zvlášte ti, jenž jsou z obrízky. [3]
11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteríž celé domy prevracejí, ucíce neslušným vecem, pro mrzký zisk.
12 Rekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lhári, zlá hovada, bricha lenivá.
13 Svedectví to pravé jest. A protož tresciž je prísne, at jsou zdraví u víre,
14 Nešetríce Židovských básní, a prikázání lidí tech, jenž se odvracují od pravdy.
15 Všecko zajisté cisté jest cistým, poskvrneným pak a neverícím nic není cistého, ale poskvrnená jest i mysl jejich i svedomí.
16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní. [4]