1 Pravímt pak, že pokudž dedic malický jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do casu uloženého od otce.
3 Tak i my, když jsme byli maliccí, pod živly sveta byli jsme v službu podrobeni.
4 Ale když prišla plnost casu, poslal Buh Syna svého ucineného z ženy, ucineného pod Zákonem, [1]
5 Aby ty, kteríž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synu prijali. [2]
6 A že jste synové, protož poslal Buh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otce. [3] [4]
7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a ponevadž syn, tedy i dedic Boží skrze Krista.
8 Ale tehdáž, nemevše známosti Boha, sloužili jste tem, kteríž z prirození nejsou bohové.
9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlum, jimž opet znovu chcete sloužiti?
10 Dnu šetríte, a mesícu, a casu, i let.
11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12 Budte jako já, neb i já jsem jako vy, bratrí, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13 Neb víte, že s mdlobou tela kázal jsem vám evangelium ponejprve.
14 A pokušení mé, prišlé na telo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako andela Božího prijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svedectvít vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oci vaše vyloupíce, byli byste mi dali.
16 Což tedy ucinen jsem vaším neprítelem, pravdu vám prave?
17 Milujít vás nekterí nedobre, nýbrž odstrciti vás chtejí, abyste vy je milovali.
18 Slušnét jest pak horlive milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem prítomen vám.
19 Synáckové moji, (kteréž opet rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
20 Chtel bych pak prítomen vám býti nyní a promeniti hlas svuj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21 Povezte mi, kteríž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?
22 Nebo psáno jest: Že Abraham mel dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.
23 Ale ten z služebnice podle tela se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.
24 Kteréžto veci u figure se staly. Nebo tot jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tent jest jako Agar.
25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobret se pak k ní trefuje nynejší Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykrikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštená mnoho má synu, více nežli ta, kteráž má muže.
28 Myt jsme tedy, ó bratrí, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29 Ale jakož tehdáž ten podle tela zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se deje i nyní.
30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudet dedicem syn služebnice s synem svobodné.
31 A tak, bratrí, nejsmet synové služebnice, ale svobodné.