1 Ó nemoudrí Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravde, kterýmž pred ocima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukrižován?
2 Toto bych jen rád chtel zvedeti od vás, z skutku-li Zákona Ducha svatého jste prijali, cili z slyšení víry? [1]
3 Tak nemoudrí jste? Pocavše Duchem, již nyní telem konáte?
4 Tak mnoho trpeli jste nadarmo? A ješte nadarmo-li.
5 Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a ciní divy mezi vámi, z skutku-li Zákona to ciní, cili z slyšení víry?
6 Jako Abraham uveril Bohu, a pocteno jemu to k spravedlnosti. [2]
7 A tak vidíte, že ti, kteríž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
8 Predzvedevši pak Písmo, že z víry ospravedlnuje pohany Buh, predpovedelo Abrahamovi: Že v tobe budou požehnáni všickni národové. [3]
9 A tak ti, kteríž jsou z víry, docházejí požehnání s verným Abrahamem.
10 Kteríž pak koli z skutku Zákona jsou, pod zlorecenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlorecený každý, kdož nezustává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.
11 A že z Zákona nebývá žádný ospravedlnen pred Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. [4] [5]
12 Zákon pak není z víry, ale ten clovek, kterýž by plnil ta prikázání, živ bude v nich.
13 Ale vykoupilt jest nás Kristus z zlorecenství Zákona, ucinen byv pro nás zlorecenstvím, (nebo psáno jest: Zlorecený každý, kdož visí na dreve), [6] [7]
14 Aby na pohany požehnání Abrahamovo prišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého prijali skrze víru.
15 Bratrí, po lidsku pravím: Však utvrzené nekterého cloveka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo neco pridává.
16 Abrahamovi pak ucinena jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenum, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
17 Totot pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po ctyrech stech a po tridcíti letech zacal se, nevyprazdnuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.
18 Nebo jestližet z Zákona pochází dedictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Buh dedictví.
19 Což pak Zákon? Pro prestupování ustanoven jest, dokudž by neprišlo to síme, jemuž se stalo zaslíbení, zpusobený skrze andely v ruce prostredníka.
20 Ale prostredník není jednoho, Buh pak jeden jest. [8]
21 Tedy Zákon jest proti slibum Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jiste z Zákona byla by spravedlnost.
22 Ale zavrelo Písmo všecky pod hrích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo verícím. [9]
23 Prve pak, nežli prišla víra, pod Zákonem byli jsme ostríháni, zavríni jsouce k té víre, kteráž potom mela zjevena býti.
24 A tak Zákon pestounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlneni byli. [10]
25 Ale když prišla víra, již nejsme pod pestounem.
26 Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. [11]
27 Nebo kterížkoli v Krista pokrteni jste, Krista jste oblékli. [12]
28 Nenít ani Žid, ani Rek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. [13]
29 A když Kristovi jste, tedy síme Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dedicové.