1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlacili, pocal mluviti k ucedlníkum svým: Nejpredneji se varujte od kvasu farizeu, jenž jest pokrytství. [1] [2] [21]
2 Nebot nic není skrytého, což by nemelo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemelo býti zvedíno. [3] [4]
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na svetle slyšáno, a co jste sobe v uši šeptali v pokojích, hlásánot bude na strechách. [5]
4 Pravím pak vám prátelum svým: Nestrachujte se tech, jenž telo zabíjejí, a potom nemají, co by více ucinili. [6] [7] [8] [9]
5 Ale ukážit vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohne. Jiste, pravím vám, toho se bojte.
6 Zdaliž neprodávají pet vrabcu za dva halére? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí pred Bohem. [10] [11]
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zecteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemt vy vrabce prevyšujete. [12]
8 Pravímt pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne pred lidmi, i Syn cloveka vyzná jej pred andely Božími. [13] [14]
9 Kdož by mne pak zaprel pred lidmi, zaprínt bude pred andely Božími.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu cloveka, bude mu odpušteno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudet odpušteno. [15]
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladarum a k mocným, nepecujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. [16]
12 Duch svatý zajisté naucí vás v tu hodinu, co byste meli mluviti.
13 I rekl jemu jeden z zástupu: Mistre, rci bratru mému, at rozdelí se mnou dedictví. [17]
14 A on rekl jemu: Clovece, kdo mne ustavil soudcí aneb delicem nad vámi?
15 I rekl k nim: Viztež a vystríhejte se od lakomství; nebot ne v rozhojnení statku necího život jeho záleží. [18]
16 Povedel jim také i podobenství, rka: Cloveka jednoho bohatého hojné úrody pole prineslo. [19]
17 I premyšloval sám v sobe, rka: Co uciním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 I rekl: Toto uciním: Zborím stodoly své a vetších nadelám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpocívej, jez, pij, mej dobrou vuli. [20]
20 I rekl jemu Buh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs pripravil, cí bude? [22]
21 Takt jest každý, kdož sobe shromažduje, a není v Bohu bohatý. [23] [24]
22 Rekl pak ucedlníkum svým: Protož pravím vám: Nebudtež pecliví o život svuj, co byste jedli, ani o telo, cím byste se odívali. [25] [26] [27]
23 Život vetší jest nežli pokrm, a telo vetší nežli odev.
24 Patrte na havrany, žet nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Buh krmí je. I cím v vetší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 A kdož pak z vás peclive o to mysle, muž pridati ku postave své loket jeden?
26 Ponevadž tedy nemužete s to býti, což nejmenšího jest, proc o jiné veci se staráte?
27 Patrte na kvítí polní, kterak rostou, nedelají, ani predou, a pravímt vám, že ani Šalomoun ve vší sláve své nebyl tak odín, jako jedno z techto. [28]
28 A ponevadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Buh tak odívá, cím více vás, ó malé víry?
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pecujte. [29]
30 Nebo tech všech vecí národové sveta tohoto hledají. Vít pak Otec váš, že tech vecí potrebujete.
31 Ale radeji hledejte království Božího, a tyto všecky veci budou vám pridány. [30] [31]
32 Neboj se, ó malické stádce, nebot se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království. [32]
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Delejte sobe pytlíky, kteríž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zlodej dojíti nemuž, a kdež mol nekazí. [33]
34 Nebo kdež jest poklad váš, tut bude i srdce vaše.
35 Budtež bedra vaše prepásaná, a svíce horící. [34]
36 A vy podobni budte lidem ocekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by prišel a potloukl, otevreli jemu.
37 Blaze služebníkum tem, kteréž prijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že prepáše se, a káže jim sednouti za stul, a chode, bude jim sloužiti.
38 A prišel-lit by v druhé bdení, a paklit by v tretí bdení prišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 Toto pak vezte, že byt vedel hospodár, v kterou by hodinu mel zlodej prijíti, bdel by zajisté, a nedal by podkopati domu svého. [35]
40 Protož i vy budte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadejete se, Syn cloveka prijde.
41 I rekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, cili všechnem? [36]
42 I dí Pán: Aj kdo jest verný šafár a opatrný, jehož by ustanovil pán nad celedí svou, aby jim v cas dával vymerený pokrm, [37]
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by prišel pán jeho, nalezne, an tak ciní.
44 Vpravde pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Pakli by rekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá prijíti pán muj, i pocal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se, [38]
46 Prijdet pán služebníka toho v den, v kterýž se nenadeje, a v hodinu, kteréž neví. I oddelít jej, a díl jeho položí s nevernými.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vuli pána svého a nepripravoval se, a necinil podle vule jeho, bit bude velmi.
48 Ale kterýž neznal, a hodné veci trestání cinil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od neho požádáno; a komut jsou mnoho porucili, vícet požádají od neho. [39] [40]
49 Ohen prišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již horí?
50 Ale krtem mám krten býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 A což se domníváte, že bych prišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdelení. [41] [42]
52 Nebo již od této chvíle bude jich pet v jednom domu rozdeleno, tri proti dvema, a dva proti trem. [43]
53 Bude rozdelen otec proti synu, a syn proti otci, máte proti dceri, a dcera proti materi, svegruše proti neveste své, a nevesta proti svegruši své.
54 Pravil také i k zástupum: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Príval jde, a tak bývá. [44]
55 A když od poledne vítr veje, ríkáte: Bude horko, a bývát.
56 Pokrytci, zpusob nebe a zeme umíte souditi, a kterakž pak tohoto casu nepoznáváte?
57 Ano proc i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na ceste pricin se o to, abys byl zprošten od neho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe birici, a biric vsadil by te do žaláre.
59 Pravím tobe: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního halére nenavrátil.