1 I stalo se v tech dnech, vyšlo jest vyrcení od císare Augusta, aby byl popsán všecken svet. [1]
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladarem Syrským byl Cyrenius.)
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého mesta.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z mesta Nazarétu do Judstva, do mesta Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z celedi Davidovy,) [2] [3] [4] [5] [6]
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobe manželkou, tehotnou.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. [7] [8]
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb nemeli jinde místa v hospode. [9]
8 A pastýri byli v krajine té, ponocujíce a stráž nocní držíce nad svým stádem. [10]
9 A aj, andel Páne postavil se podle nich, a sláva Páne osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 Tedy rekl jim andel: Nebojtež se; nebo aj, zvestuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v meste Davidove.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvnátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13 A hned s andelem zjevilo se množství rytírstva nebeského, chválících Boha a rkoucích:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vule. [11] [12]
15 I stalo se, jakž odešli od nich andelé do nebe, že ti lidé, totiž pastýri, rekli vespolek: Pojdme až do Betléma a vizme tu vec, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 I prišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvnátko ležící v jeslech.
17 A videvše, rozhlašovali to, což jim povedíno bylo o tom díteti.
18 I divili se všickni, kteríž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýru k nim.
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20 I navrátili se pastýri, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a videli, tak jakž bylo povedíno jim.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obrezáno bylo díte, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od andela, prve než se v živote pocalo. [13] [14]
22 A když se naplnili dnové ocištování Marie podle Zákona Mojžíšova, prinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili prede Pánem, [15]
23 (Jakož psáno jest v Zákone Páne, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
24 A aby dali obet, jakož povedíno jest v Zákone Páne, dve hrdlicky anebo dvé holoubátek.
25 A aj, clovek jeden byl v Jeruzaléme, jemuž jméno Simeon. A clovek ten byl spravedlivý a nábožný, ocekávající potešení Izraelského, a Duch svatý byl v nem. [16]
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzrí smrti, až by prve uzrel Krista Páne. [17]
27 Ten prišel, ponuknut jsa od Ducha Páne, do chrámu. A když uvodili díte Ježíše rodicové, aby ucinili podle obyceje Zákona za nej, [18]
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a rekl: [19]
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. [20]
30 Nebot jsou videly oci mé spasení tvé,
31 Kteréž jsi pripravil pred oblicejem všech lidí,
32 Svetlo k zjevení národum a slávu lidu tvého Izraelského. [21]
33 Otec pak a matka jeho divili se tem vecem, kteréž praveny byly o nem. [22] [23]
34 I požehnal jim Simeon, a rekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35 (A tvou vlastní duši pronikne mec,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36 Byla také Anna prorokyne, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. [24]
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a ctyr, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38 A ta v touž hodinu prišedši, chválila Pána, a mluvila o nem všechnem, kteríž cekali vykoupení v Jeruzaléme.
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páne, vrátili se do Galilee, do mesta svého Nazaréta. [25]
40 Díte pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v nem. [26]
41 I chodívali rodicové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonocní.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyceje toho dne svátecního, [27]
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zustalo díte Ježíš v Jeruzaléme, a nevedeli o tom Jozef a matka jeho. [28]
44 Domnívajíce se pak o nem, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi príbuznými a známými. [29]
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. [30]
46 I stalo se po trech dnech, že nalezli jej v chráme, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. [31]
47 A desili se všickni, kteríž jej slyšeli, nad rozumností a odpovedmi jeho. [32]
48 A uzrevše ho, ulekli se. I rekla matka jeho k nemu: Synu, proc jsi nám tak ucinil? Aj, otec tvuj a já s bolestí hledali jsme tebe. [33]
49 I rekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevedeli, že v tech vecech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? [34]
50 Ale oni nesrozumeli tem slovum, kteráž k nim mluvil. [35]
51 I šel s nimi, a prišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a vekem, a milostí, u Boha i u lidí. [36]