1 Stalo se pak, když se zástup na nej valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského. [1] [2] [3]
2 I uzrel dve lodí, any stojí u jezera, rybári pak sstoupivše z nich, vypírali síti.
3 I vstoupiv na jednu z tech lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od zeme odvezl malicko. A posadiv se, ucil z lodí zástupy.
4 A když prestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestrete síti své k lovení ryb. [4]
5 I odpovedev Šimon, rekl jemu: Mistre, pres celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít. [5]
6 A když to ucinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.
7 I ponukli tovaryšu, kteríž byli na druhé lodí, aby prišli a pomohli jim. I prišli a naplnili obe lodí, takže se témer pohrižovaly.
8 To uzrev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, rka: Odejdi ode mne, Pane, nebot jsem clovek hríšný.
9 Hruza zajisté byla jej obklícila, i všecky, kteríž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteríž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto casu lidi živé budeš loviti. [6] [7] [8]
11 A privezše k brehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
12 I stalo se, když byl v jednom meste, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzrev Ježíše, padl na tvár, a prosil ho, rka: Pane, kdybys chtel, mužeš mne ocistiti. [9]
13 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, rka: Chci, bud cist. A hned odešlo od neho malomocenství.
14 I prikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale rekl mu: Odejda, ukaž se knezi, a obetuj za ocištení své, jakož prikázal Mojžíš, na svedectví jim. [10] [11]
15 Tedy rozhlašovala se více rec o nem, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od neho v svých nemocech.
16 On pak odcházel na poušte, a modlil se.
17 I stalo se v jeden den, že on sedel uce, a sedeli také tu i farizeové a Zákona ucitelé, kteríž se byli sešli z každého mestecka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páne prítomná byla k uzdravování jich. [12]
18 A aj, muži nesli na loži cloveka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti pred nej. [13]
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dum, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostred pred Ježíše.
20 Kterýžto videv víru jejich, rekl mu: Clovece, odpuštenit jsou tobe hríchové tvoji.
21 Tedy pocali premyšlovati zákoníci a farizeové, rkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo muže odpustiti hríchy, jediné sám Buh? [14]
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, rekl k nim: Co tak utrhave premyšlujete v srdcích vašich? [15]
23 Co jest snáze ríci: Odpouštejí se tobe hríchové tvoji, cili ríci: Vstan a chod?
24 Ale abyste vedeli, že Syn cloveka má moc na zemi odpoušteti hríchy, (rekl dnou zlámanému:) Tobet pravím: Vstan, a vezma lože své, jdi do domu svého. [16]
25 A on hned vstav pred nimi, vzal lože, na nemž ležel, i odšel do domu svého, velebe Boha.
26 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplneni jsou bázní, rkouce: Že jsme videli dnes divné veci.
27 A potom vyšel Ježíš a uzrel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I rekl jemu: Pojd za mnou. [17] [18]
28 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.
29 I ucinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánu i jiných, kteríž s ním stolili. [19] [20]
30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, rkouce ucedlníkum jeho: Proc s publikány a hríšníky jíte a pijete? [21] [22]
31 I odpovedev Ježíš, rekl k nim: Nepotrebujít zdraví lékare, ale nemocní.
32 Neprišelt jsem volati spravedlivých, ale hríšných ku pokání. [23]
33 A oni rekli jemu: Proc ucedlníci Janovi postí se casto a modlí se, též podobne i farizejští, tvoji pak jedí a pijí? [24] [25]
34 On pak rekl k nim: Zdali mužete synum ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
35 Ale prijdout dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážt se budou postiti v tech dnech.
36 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového neprišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému neprísluší záplata z nového. [26]
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpucí nádoby, a samo vytece, a nádoby se pokazí.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale dít: Staré lepší jest. [27]