1 Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obrízky?
2 Mnohý všelikterak. Prední zajisté ten, že jest jim sveren Zákon Boží.
3 Nebo což jest do toho, jestliže byli nekterí z nich neverní? Zdaliž nevera jejich vernost Boží vyprázdní?
4 Nikoli, nýbrž budiž Buh pravdomluvný, ale každý clovek lhár, jakož psáno jest: Aby ospravedlnen byl v recech svých, a premohl, když by soudil.
5 Ale jestližet pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Buh, jenž uvodí hnev? (Po lidskut pravím.)
6 Nikoli, sic jinak kterakž by Buh soudil svet?
7 Nebo jestližet pravda Boží mou lží rozmohla se k sláve jeho, i procež pak já jako hríšník bývám souzen?
8 A ne radeji (jakž o nás zle mluví a jakož nekterí praví, že bychom ríkali,): Cinme zlé veci, aby prišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
9 Což tedy? My prevyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Rekové, všickni pod hríchem,
10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12 Všickni se uchýlili, spolu neužitecní ucineni jsou; není, kdo by cinil dobré, není ani jednoho.
13 Hrob otevrený hrdlo jejich, jazyky svými lstive mluvili, jed lítých hadu pod rty jejich.
14 Kterýchžto ústa plná jsou zlorecení a horkosti.
15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
16 Setrení a bída na cestách jejich.
17 A cesty pokoje nepoznali.
18 Není bázne Boží pred ocima jejich.
19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, tem, kteríž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svet Bohu.
20 Protož z skutku Zákona nebude ospravedlnen žádný clovek pred oblicejem jeho; nebo skrze Zákon prichází poznání hrícha.
21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvedcená Zákonem i Proroky, [1]
22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky verící. [2]
23 Nebot není rozdílu. Všicknit zajisté zhrešili, a nemají slávy Boží. [3]
24 Spravedlivi pak ucineni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, [4]
25 Jehožto Buh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštení predešlých hríchu, [5]
26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynejším casu, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlnujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdnena jest. Skrze který zákon? Skutku-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. [6]
28 Protož za to máme, že clovek bývá spravedliv ucinen verou bez skutku Zákona. [7]
29 Zdaliž jest toliko Buh Židu? Zdali také není i pohanu? Ba, jiste i pohanu,
30 Ponevadž jeden jest Buh, kterýž ospravedlnuje obrízku z víry, a neobrízku skrze víru. [8]
31 Což tedy Zákon vyprazdnujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.