1 To povedev Ježíš, i pozdvihl ocí svých k nebi a rekl: Otce, prišlat jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvuj oslavil tebe; [1][2][3][4]
2 Jakož jsi dal jemu moc nad každým clovekem, aby tem všechnem, kteréž jsi dal jemu, on život vecný dal. [5][6][7][8]
3 Totot jest pak vecný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. [9]
4 Ját jsem oslavil tebe na zemi; dílo jsem vykonal, kteréž jsi mi dal, abych cinil. [10]
5 A nyní oslaviž ty mne, Otce, u sebe samého, slávou, kterouž jsem mel u tebe, prve nežli svet byl. [11]
6 Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z sveta. Tvojit jsou byli, a mne jsi je dal, a rec tvou zachovali. [12][13]
7 A nyní poznali, že všecky veci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou. [14]
8 Nebo slova, kteráž jsi mi dal, dal jsem jim; a oni prijali, a poznali vpravde, že jsem od tebe vyšel, a uverili, že jsi ty mne poslal. [15][16]
9 Já za ne prosím, ne za svet prosím, ale za ty, kteréž jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
10 A všecky veci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
11 Již pak více nejsem na svete, ale oni jsou na svete, a já k tobe jdu. Otce svatý, ostríhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, at by byli jedno jako i my. [17][18]
12 Dokudž jsem s nimi byl na svete, já jsem jich ostríhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo. [19][20]
13 Ale nyní k tobe jdu, a toto mluvím na svete, aby meli radost mou plnou v sobe. [21]
14 Já jsem jim dal slovo tvé, a svet jich nenávidel; nebo nejsou z sveta, jako i já nejsem z sveta.
15 Neprosímt, abys je vzal z sveta, ale abys jich zachoval od zlého.
16 Z svetat nejsou, jakož i já nejsem z sveta.
17 Posvetiž jich v pravde své, slovo tvé pravda jest.
18 Jakož jsi mne poslal na svet, i já jsem je poslal na svet. [22]
19 A já posvecuji sebe samého za ne, aby i oni posveceni byli v pravde.
20 Ne za tytot pak toliko prosím, ale i za ty, kteríž skrze slovo jejich mají uveriti ve mne, [23][24]
21 Aby všickni jedno byli, jako ty, Otce, ve mne, a já v tobe, aby i oni v nás jedno byli, aby uveril svet, že jsi ty mne poslal. [25][26][27]
22 A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jakož i my jedno jsme. [28]
23 Já v nich, a ty ve mne, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svet, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakožs i mne miloval. [29]
24 Otce, kteréž jsi mi dal, chcit, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hledeli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval pred ustanovením sveta. [30]
25 Otce spravedlivý, tebet jest svet nepoznal, ale já jsem tebe poznal, a i tito poznali, že jsi ty mne poslal.
26 A známét jsem jim ucinil jméno tvé, a ješte známo uciním, aby to milování, kterýmž jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich.
↑ 17:8,25-26 Přišel zjevit Otce: KU 165:3.8. Otec zjevený Synem: KU 169:4.2. Ježíš přišel zjevit Otce: KU 153:2.4. Synové Stvořitele zjevují Otce: KU 20:10.3. Ježíš zjevil člověku Boha: KU 16:9.6. Ježíš, aby zjevil Boha lidstvu: KU 120:2.8.