Kniha Ezechiel je třetí z posledních proroků v Tanachu a jedna z hlavních prorockých knih po Izajášovi a Jeremiášovi. Podle samotné knihy zaznamenává šest vizí proroka Ezechiela, vyhnaného v Babylóně, během 22 let od roku 593 do roku 571 př. n. l., ačkoli jde o produkt dlouhé a složité historie a nemusí nutně zachovávat samotná slova prorok.
Vize a kniha jsou strukturovány kolem tří témat: (1) Soud nad Izraelem (kapitoly 1–24); (2) Soud nad národy (kapitoly 25–32); a (3) Budoucí požehnání pro Izrael (kapitoly 33–48). Jeho tématy zahrnují koncepty Boží přítomnosti, čistoty, Izraele jako božského společenství a individuální odpovědnosti vůči Bohu. Jeho pozdější vliv zahrnoval vývoj mystických a apokalyptických tradic v Druhém chrámu a rabínského judaismu a křesťanství.