Kniha Urantia v angličtině je od roku 2006 celosvětově Public Domain.
Překlady: © 2019 Nadace Urantia
| Kapitola 114. Serafský planetární řídící systém |
Index
Jediná verze |
Kapitola 116. Všemohoucí Nejvyšší |
THE SUPREME BEING
NEJVYŠŠÍ BYTOST
1955 115:0.1 WITH God the Father, sonship is the great relationship. With God the Supreme, achievement is the prerequisite to status—one must do something as well as be something.
2019 115:0.1 KDYŽ se mluví o Bohu Otci, významným vztahem je vztah synovstva. Když se mluví o Bohu Nejvyšším, snažení je nezbytným předpokladem pro dosažení statusu─je nutno dělat něco, stejně jako být něčím.
1. RELATIVITY OF CONCEPT FRAMES
1. RELATIVITA KONCEPČNÍCH RÁMCŮ
1955 115:1.1 Partial, incomplete, and evolving intellects would be helpless in the master universe, would be unable to form the first rational thought pattern, were it not for the innate ability of all mind, high or low, to form a universe frame in which to think. If mind cannot fathom conclusions, if it cannot penetrate to true origins, then will such mind unfailingly postulate conclusions and invent origins that it may have a means of logical thought within the frame of these mind-created postulates. And while such universe frames for creature thought are indispensable to rational intellectual operations, they are, without exception, erroneous to a greater or lesser degree.
2019 115:1.1 Částečné, neúplné a vyvíjející se intelekty by byly bezmocné v hlavním vesmíru, nebyly by schopny zformovat první racionální myšlenkový obraz, kdyby nebylo vrozené schopnosti každé mysli, vyšší či nižší, vytvářet vesmírný rámec, ve kterém probíhá proces myšlení. Jestliže mysl není schopna chápat úsudky, jestliže není schopna proniknout k opravdovým zdrojům, pak taková mysl bude nepochybně úsudky předpokládat a vymýšlet zdroje, které mohou mít logiku v rámci těchto myslí vytvořených domněnek. A ačkoliv takové vesmírné rámce myšlení tvora jsou nezbytné pro racionálně intelektuální úkony, jsou, z větší či menší míry, bez výjimky mylné.
1955 115:1.2 Conceptual frames of the universe are only relatively true; they are serviceable scaffolding which must eventually give way before the expansions of enlarging cosmic comprehension. The understandings of truth, beauty, and goodness, morality, ethics, duty, love, divinity, origin, existence, purpose, destiny, time, space, even Deity, are only relatively true. God is much, much more than a Father, but the Father is man’s highest concept of God; nonetheless, the Father-Son portrayal of Creator-creature relationship will be augmented by those supermortal conceptions of Deity which will be attained in Orvonton, in Havona, and on Paradise. Man must think in a mortal universe frame, but that does not mean that he cannot envision other and higher frames within which thought can take place.
2019 115:1.2 Koncepční rámce vesmíru jsou pouze relativně správné; jsou užitečným lešením, které musí časem ustoupit rozpínavosti zvětšujícího se kosmického vnímání. Chápání pravdy, krásy, dobra, mravnosti, etiky, povinnosti, lásky, božskosti, původu, bytí, účelu, osudu, času, prostoru a také Božstva jsou pouze relativně správná. Bůh je mnohem, mnohem víc než Otec, ale Otec je nejvyšší představou člověka o Bohu; nicméně, zobrazení vztahu Otec-Syn ve vztahu Tvořitel-tvor bude rozšířeno těmi nadsmrtelnými koncepcemi Božstva, které budou dosaženy v Orvontonu, v Havoně a v Ráji. Člověk je nucen myslet ve smrtelném vesmírném rámci, ale to neznamená, že si nemůže představovat jiné a vyšší rámce, ve kterých může probíhat myšlení.
1955 115:1.3 In order to facilitate mortal comprehension of the universe of universes, the diverse levels of cosmic reality have been designated as finite, absonite, and absolute. Of these only the absolute is unqualifiedly eternal, truly existential. Absonites and finites are derivatives, modifications, qualifications, and attenuations of the original and primordial absolute reality of infinity.
2019 115:1.3 Za účelem usnadnění smrtelného vnímání vesmíru vesmírů byly rozdílné úrovně kosmické reality označeny jako konečné, absonitní a absolutní. Z těch pouze absolutní jsou nepodmíněně věčné, opravdově existenciální. Absonitní a konečné jsou pouze odvozeninami, přeměnami, vymezeními a zbytkovými útlumy původní a prvotní absolutní reality nekonečnosti.
1955 115:1.4 The realms of the finite exist by virtue of the eternal purpose of God. Finite creatures, high and low, may propound theories, and have done so, as to the necessity of the finite in the cosmic economy, but in the last analysis it exists because God so willed. The universe cannot be explained, neither can a finite creature offer a rational reason for his own individual existence without appealing to the prior acts and pre-existent volition of ancestral beings, Creators or procreators.
2019 115:1.4 Oblasti konečnosti existují na základě věčného záměru Boha. Koneční tvorové, vyšší a nižší, mohou předkládat teorie, což také dělají, ohledně nutnosti konečnosti v existenci kosmu, ale v konečném součtu konečnost existuje, protože si to tak Bůh přál. Vesmír nelze vysvětlit, ani konečný tvor nemůže nabídnout racionální odůvodnění své vlastní individuální existence bez dovolávání se předchozích činů a již dříve existující vůle předcházejících bytostí—Stvořitelů, nebo zploditelů.
2. THE ABSOLUTE BASIS FOR SUPREMACY
2. ABSOLUTNÍ PODSTATA SVRCHOVANOSTI
1955 115:2.1 From the existential standpoint, nothing new can happen throughout the galaxies, for the completion of infinity inherent in the I AM is eternally present in the seven Absolutes, is functionally associated in the triunities, and is transmitively associated in the triodities. But the fact that infinity is thus existentially present in these absolute associations in no way makes it impossible to realize new cosmic experientials. From a finite creature’s viewpoint, infinity contains much that is potential, much that is on the order of a future possibility rather than a present actuality.
2019 115:2.1 Z existenciálního pohledu se nemůže ve všech galaxiích dít nic nového, protože završení nekonečnosti vrozené v JÁ JSEM je věčně přítomné v sedmi Absolutnech, je funkčně sdruženo v trojjedinostech a přenosně sdruženo v trojitých spojenectvích. Ale skutečnost, že nekonečnost je takto existenciálně přítomna v těchto absolutních spojeních, nikterak neznemožňuje získání nových kosmických zkušeností. Z pohledu konečného tvora nekonečnost obsahuje hodně toho, co je potenciální, hodně toho, co může nastat v budoucnosti, než v současné skutečnosti.
1955 115:2.2 Value is a unique element in universe reality. We do not comprehend how the value of anything infinite and divine could possibly be increased. But we discover that meanings can be modified if not augmented even in the relations of infinite Deity. To the experiential universes even divine values are increased as actualities by enlarged comprehension of reality meanings.
2019 115:2.2 Hodnota je unikátní faktor ve vesmírné realitě. My nechápeme, jak hodnota čehokoliv nekonečného a božského může být zvýšena. Ale pozorujeme, že i ve vztazích nekonečného Božstvamohou být významy pozměněny, ne-li rozšířeny. Pro empirické vesmíry dokonce božské hodnoty se zvětšují jako fakta rozšířeným chápáním významů reality.
1955 115:2.3 The entire scheme of universal creation and evolution on all experiencing levels is apparently a matter of the conversion of potentialities into actualities; and this transmutation has to do equally with the realms of space potency, mind potency, and spirit potency.
2019 115:2.3 Celý program univerzálního tvoření a evoluce na všech poznávacích úrovních je zřejmě záležitostí přeměny potenciálního do aktuálního; a tato proměna působí stejným způsobem ve sférách vesmírné potence, potence mysli a duchovní potence.
1955 115:2.4 The apparent method whereby the possibilities of the cosmos are brought into actual existence varies from level to level, being experiential evolution in the finite and experiential eventuation in the absonite. Existential infinity is indeed unqualified in all-inclusiveness, and this very all-inclusiveness must, perforce, encompass even the possibility for evolutionary finite experiencing. And the possibility for such experiential growth becomes a universe actuality through triodity relationships impinging upon and in the Supreme.
2019 115:2.4 Zjevná metoda, pomocí které možnosti kosmu přecházejí do skutečné existence, se mění od úrovně k úrovni─je empirickou evolucí na konečné úrovni a empirickým důsledkem na absonitní úrovni. Existenciální nekonečnost je opravdu nepodmíněná ve své všeobsažnosti a tato stejná všeobsažnost musí nutně obsahovat také možnost evolučního konečného poznávání. A možnost takového empirického růstu se stává vesmírnou skutečností prostřednictvím vztahů, náležících trojitým spojenectvím a působících na Nejvyššího a v Nejvyšším.
3. ORIGINAL, ACTUAL, AND POTENTIAL
3. PŮVODNÍ, AKTUÁLNÍ A POTENCIÁLNÍ
1955 115:3.1 The absolute cosmos is conceptually without limit; to define the extent and nature of this primal reality is to place qualifications upon infinity and to attenuate the pure concept of eternity. The idea of the infinite-eternal, the eternal-infinite, is unqualified in extent and absolute in fact. There is no language in the past, present, or future of Urantia adequate to express the reality of infinity or the infinity of reality. Man, a finite creature in an infinite cosmos, must content himself with distorted reflections and attenuated conceptions of that limitless, boundless, never-beginning, never-ending existence the comprehension of which is really beyond his ability.
2019 115:3.1 Koncepčně absolutní vesmír nemá hranic; definovat rozsah a podstatu této prvotní reality znamená vymezit nekonečnost a narušit čistou koncepci věčnosti. Idea nekonečnosti-věčnosti, věčnosti-nekonečnosti, je neomezená ve svém rozsahu a absolutníi ve skutečnosti. V minulosti, přítomnosti, nebo v budoucnosti nebyl, není a nebude na Urantii vhodný jazyk, aby vyjádřil realitu nekonečnosti, nebo nekonečnost reality. Člověk, konečný tvor v nekonečném kosmu, se musí spokojit s deformovanými úvahami a omezenými koncepcemi té bezmezné, nezměrné, nikdy nezačínající a nikdy nekončící existence, jejichž pochopení je opravdu nad jeho schopnostmi.
1955 115:3.2 Mind can never hope to grasp the concept of an Absolute without attempting first to break the unity of such a reality. Mind is unifying of all divergencies, but in the very absence of such divergencies, mind finds no basis upon which to attempt to formulate understanding concepts.
2019 115:3.2 Lidská mysl nemůže nikdy doufat, že pochopí koncepci Absolutna bez toho, aniž by se nejdříve pokusila narušit jednotu takové reality. Mysl sjednocuje všechny odlišnosti, ale bez samotné přítomnosti takových odlišností nemá základ, na kterém by se mohla pokusit zformulovat objasňující koncepce.
1955 115:3.3 The primordial stasis of infinity requires segmentation prior to human attempts at comprehension. There is a unity in infinity which has been expressed in these papers as the I AM—the premier postulate of the creature mind. But never can a creature understand how it is that this unity becomes duality, triunity, and diversity while yet remaining an unqualified unity. Man encounters a similar problem when he pauses to contemplate the undivided Deity of Trinity alongside the plural personalization of God.
2019 115:3.3 Původní stav nekonečnosti vyžaduje rozčlenění předtím, něž se člověk pokusí ji pochopit. V nekonečnosti existuje jednota, která je v této knize vyjádřena jako JÁ JSEM─první předpoklad, který vyžaduje mysl tvora. Ale tvor nemůže nikdy pochopit to, jak se tato jednota stává dvojitou, trojitou a různorodou, zatímco stále zůstává neomezenou jednotou. Člověk se setkává s podobným problémem, když se zamyslí nad nerozděleným Božstvem Trojice, existující vedle několikanásobného ztělesnění Boha.
1955 115:3.4 It is only man’s distance from infinity that causes this concept to be expressed as one word. While infinity is on the one hand UNITY, on the other it is DIVERSITY without end or limit. Infinity, as it is observed by finite intelligences, is the maximum paradox of creature philosophy and finite metaphysics. Though man’s spiritual nature reaches up in the worship experience to the Father who is infinite, man’s intellectual comprehension capacity is exhausted by the maximum conception of the Supreme Being. Beyond the Supreme, concepts are increasingly names; less and less are they true designations of reality; more and more do they become the creature’s projection of finite understanding toward the superfinite.
2019 115:3.4 Pouhá vzdálenost člověka od nekonečnosti je příčinou toho, že tato koncepce je vyjádřena jedním slovem. Ačkoliv nekonečnost je na jedné straně JEDNOTA, na druhé straně je RŮZNOST bez konce a omezení. Nekonečnost, tak jak je pozorována konečnými inteligencemi, je největším paradoxem filozofie a metafyziky tvorů. Přestože duchovní podstata člověka dosahuje úrovně, na které uctívá Otce, který je nekonečný, vytvoření vrcholové koncepce Nejvyšší Bytosti je však nad intelektuální schopností vnímání člověka. Za hranicemi Nejvyššího se koncepce vzrůstající měrou stávají jen jmény; méně a méně se stávají skutečným pojmenováním reality; více a více se stávají projekcí konečného chápání tvora na nadkonečné.
1955 115:3.5 One basic conception of the absolute level involves a postulate of three phases:
2019 115:3.5 Jedna základní koncepce absolutní úrovně vyžaduje přítomnost tří fází:
1955 115:3.6 1. The Original. The unqualified concept of the First Source and Center, that source manifestation of the I AM from which all reality takes origin.
2019 115:3.6 1. Původní. Neomezená koncepce Prvotního Zdroje a Středu─ten původní projev JÁ JSEM, ve kterém vzniká veškerá realita.
1955 115:3.7 2. The Actual. The union of the three Absolutes of actuality, the Second, Third, and Paradise Sources and Centers. This triodity of the Eternal Son, the Infinite Spirit, and the Paradise Isle constitutes the actual revelation of the originality of the First Source and Center.
2019 115:3.7 2. Aktuální. Spojení tří Absoluten aktuálnosti─Druhého, Třetího a Rajského Zdroje a Středu. Toto trojité spojenectví Věčného Syna, Nekonečného Ducha a Ostrova Ráj tvoří aktuální odkrytí původnosti Prvotního Zdroje a Středu.
1955 115:3.8 3. The Potential. The union of the three Absolutes of potentiality, the Deity, Unqualified, and Universal Absolutes. This triodity of existential potentiality constitutes the potential revelation of the originality of the First Source and Center.
2019 115:3.8 3. Potenciální. Spojení tří Absoluten potenciálnosti─Božstva Absolutního, Neomezeného Absolutna a Univerzálního Absolutna. Toto trojité spojenectví existenciální potenciálnosti tvoří potenciální odkrytí původnosti Prvotního Zdroje a Středu.
1955 115:3.9 The interassociation of the Original, the Actual, and the Potential yields the tensions within infinity which result in the possibility for all universe growth; and growth is the nature of the Sevenfold, the Supreme, and the Ultimate.
2019 115:3.9 Vzájemné propojení Původního, Aktuálního a Potenciálního přináší napětí uvnitř nekonečnosti, jehož výsledkem je možnost růstu celého vesmíru a růst je podstatou Sedmidílného, Nejvyššího a Konečného.
1955 115:3.10 In the association of the Deity, Universal, and Unqualified Absolutes, potentiality is absolute while actuality is emergent; in the association of the Second, Third, and Paradise Sources and Centers, actuality is absolute while potentiality is emergent; in the originality of the First Source and Center, we cannot say that either actuality or potentiality is either existent or emergent — the Father is.
2019 115:3.10 Ve spojení Božstva Absolutního, Univerzálního Absolutna a Neomezeného Absolutna je potenciálnost absolutní, zatímco aktuálnost je vznikající; ve spojení Druhého, Třetího a Rajského Zdroje a Středu je aktuálnost absolutní, zatímco potenciálnost je vznikající; pokud se jedná o původnost Prvotního Zdroje a Středu my nemůžeme říci, zda-li aktuálnost nebo potenciálnost jsou existenciální nebo vznikající─Otec je.
1955 115:3.11 From the time viewpoint, the Actual is that which was and is; the Potential is that which is becoming and will be; the Original is that which is. From the eternity viewpoint, the differences between the Original, the Actual, and the Potential are not thus apparent. These triune qualities are not so distinguished on Paradise-eternity levels. In eternity all is—only has all not yet been revealed in time and space.
2019 115:3.11 Z pohledu času je Aktuální to, co bylo a je; Potenciální je to, co přichází a co bude; Původní je to, co je. Z pohledu věčnosti rozdíly mezi Původním, Aktuálním a Potenciálním nejsou takhle očividné. Tyto trojjediné hodnoty nejsou tak rozlišitelné na úrovních Ráje a věčnosti. Ve věčnosti všechno je─pouze to všechno ještě nebylo odkryto v čase a prostoru.
1955 115:3.12 From a creature’s viewpoint, actuality is substance, potentiality is capacity. Actuality exists centermost and expands therefrom into peripheral infinity; potentiality comes inward from the infinity periphery and converges at the center of all things. Originality is that which first causes and then balances the dual motions of the cycle of reality metamorphosis from potentials to actuals and the potentializing of existing actuals.
2019 115:3.12 Z pohledu tvora je aktuálnost podstata, potenciálnost je způsobilost. Aktuálnost existuje v samém centru a odtud se rozšiřuje do vnější nekonečnosti; potenciálnost se pohybuje dovnitř od vnější nekonečnosti a směřuje do centra všech věcí. Původnost je to, co nejdříve zapříčiňuje a potom vyrovnává dvojité pohyby cyklické přeměny reality z potenciálních podstat do aktuálních a potencializuje existující aktuální podstaty.
1955 115:3.13 The three Absolutes of potentiality are operative on the purely eternal level of the cosmos, hence never function as such on subabsolute levels. On the descending levels of reality the triodity of potentiality is manifest with the Ultimate and upon the Supreme. The potential may fail to time-actualize with respect to a part on some subabsolute level, but never in the aggregate. The will of God does ultimately prevail, not always concerning the individual but invariably concerning the total.
2019 115:3.13 Tři Absolutna potenciálnosti působí na čistě věčné úrovni kosmu, z toho důvodu nejsou, jako taková, nikdy aktivní na subabsolutních úrovních. Na sestupných úrovních reality se trojitá spojenectví potenciálnosti projevují s Konečným a v Nejvyšším. Pokud jde o nějakou část subabsolutní úrovně, tak aktualizace potenciálního v čase se může neuskutečnit, ale v celku se to stát nemůže. Vůle Boha nakonec převládne, ne vždy ve vztahu k jedinci, ale vždy ve vztahu k celku
1955 115:3.14 It is in the triodity of actuality that the existents of the cosmos have their center; be it spirit, mind, or energy, all center in this association of the Son, the Spirit, and Paradise. The personality of the spirit Son is the master pattern for all personality throughout all universes. The substance of the Paradise Isle is the master pattern of which Havona is a perfect, and the superuniverses are a perfecting, revelation. The Conjoint Actor is at one and the same time the mind activation of cosmic energy, the conceptualization of spirit purpose, and the integration of the mathematical causes and effects of the material levels with the volitional purposes and motives of the spiritual level. In and to a finite universe the Son, Spirit, and Paradise function in and upon the Ultimate as he is conditioned and qualified in the Supreme.
2019 115:3.14 Právě v trojitých spojenectvích aktuálnosti se nachází centrum všeho existujícího v kosmu; ať je to duch, mysl nebo energie, všechno je to soustředěno v tomto spojení Syna, Ducha a Ráje. Osobnost ducha-Syna je základním modelem pro všechny osobnosti ve všech vesmírech. Podstata Ostrova Ráje je základním modelem, jehož odkrytím je dokonalá Havona a zdokonalující se supervesmíry. Společný Činitel je současně myšlenkovou aktivací kosmické energie, konceptualizací duchovního záměru a integrací matematických příčin a důsledků materiálních úrovní s volními záměry a motivy duchovní úrovně. V konečném vesmíru a ve vztahu k němu Syn, Duch a Ráj působí v Konečném a ovlivňují ho do takové míry, do jaké je on podmíněn a omezen v Nejvyšším.
1955 115:3.15 Actuality (of Deity) is what man seeks in the Paradise ascent. Potentiality (of human divinity) is what man evolves in that search. The Original is what makes possible the coexistence and integration of man the actual, man the potential, and man the eternal.
2019 115:3.15 Aktuálnost (Božstva) je to, co člověk hledá při vzestupu k Ráji. Potenciálnost (lidské božskosti) je to, co se rozvíjí v člověku na této cestě. Původní je to, co umožňuje koexistenci a integraci člověka aktuálního, člověka potenciálního a člověka věčného.
1955 115:3.16 The final dynamics of the cosmos have to do with the continual transfer of reality from potentiality to actuality. In theory, there may be an end to this metamorphosis, but in fact, such is impossible since the Potential and the Actual are both encircuited in the Original (the I AM), and this identification makes it forever impossible to place a limit on the developmental progression of the universe. Whatsoever is identified with the I AM can never find an end to progression since the actuality of the potentials of the I AM is absolute, and the potentiality of the actuals of the I AM is also absolute. Always will actuals be opening up new avenues of the realization of hitherto impossible potentials—every human decision not only actualizes a new reality in human experience but also opens up a new capacity for human growth. The man lives in every child, and the morontia progressor is resident in the mature God-knowing man.
2019 115:3.16 Trvalá dynamika kosmu tkví v nepřetržitém přechodu reality z potenciálnosti do aktuálnosti. Teoreticky může tato proměna někdy skončit, ale faktem je, že je to nemožné, protože jak Potenciální, tak i Aktuální je obsaženo v Původním (JÁ JSEM) a toto ztotožnění navždy vylučuje možnost omezení vývojového růstu vesmíru. Všechno, co je ztotožněno s JÁ JSEM nemůže nikdy dojít konce rozvoje, protože aktuálnost potenciálů JÁ JSEM je absolutní a potenciálnost aktuálních podstat JÁ JSEM je také absolutní. Aktuální bude vždy otvírat nové cesty uskutečnění dosud neuskutečněných potenciálů─každé rozhodnutí člověka nejenom aktualizuje novou realitu v jeho zkušenosti, ale také v něm odhaluje novou schopnost pro další růst. V každém dítěti žije dospělý člověk a v každém zralém, boha znalém člověku, žije morontiální bytost.
1955 115:3.17 Statics in growth can never appear in the total cosmos since the basis for growth—the absolute actuals—is unqualified, and since the possibilities for growth—the absolute potentials—are unlimited. From a practical viewpoint the philosophers of the universe have come to the conclusion that there is no such thing as an end.
2019 115:3.17 V měřítku celého kosmu nemůže nikdy dojít k zastavení růstu, protože základ růstu─absolutní aktuální podstaty─je nepodmíněný a proto možnosti pro růst─absolutní potenciální podstaty─jsou neomezené. Z praktického hlediska, filozofové vesmíru přišli k závěru, že taková věc, jako je konec, neexistuje.
1955 115:3.18 From a circumscribed view there are, indeed, many ends, many terminations of activities, but from a larger viewpoint on a higher universe level, there are no endings, merely transitions from one phase of development to another. The major chronicity of the master universe is concerned with the several universe ages, the Havona, the superuniverse, and the outer universe ages. But even these basic divisions of sequence relationships cannot be more than relative landmarks on the unending highway of eternity.
2019 115:3.18 Z ohraničeného pohledu opravdu existuje mnoho konců, mnoho ukončeních, ale ze širšího pohledu na vyšší vesmírné úrovni konce neexistují, existují pouze přechody z jednoho stádia rozvoje do druhého. Existence chroničnosti hlavního vesmíru je spojena s několika vesmírnými epochami─epochou Havony, epochou supervesmírů a epochou vnějšího vesmíru. Ale dokonce toto základní rozdělení posloupnosti souvislostí nemůže být nic víc, než relativními mezníky na nekončící dálnici věčnosti.
1955 115:3.19 The final penetration of the truth, beauty, and goodness of the Supreme Being could only open up to the progressing creature those absonite qualities of ultimate divinity which lie beyond the concept levels of truth, beauty, and goodness.
2019 115:3.19 Pouze koncové proniknutí pravdy, krásy a dobra Nejvyšší Bytosti může odkrýt postupujícímu tvorovi ty absonitní hodnoty konečné božskosti, které leží za hranicemi koncepčních úrovní pravdy, krásy a dobra.
4. SOURCES OF SUPREME REALITY
4. ZDROJE NEJVYŠŠÍ REALITY
1955 115:4.1 Any consideration of the origins of God the Supreme must begin with the Paradise Trinity, for the Trinity is original Deity while the Supreme is derived Deity. Any consideration of the growth of the Supreme must give consideration to the existential triodities, for they encompass all absolute actuality and all infinite potentiality (in conjunction with the First Source and Center). And the evolutionary Supreme is the culminating and personally volitional focus of the transmutation—the transformation—of potentials to actuals in and on the finite level of existence. The two triodities, actual and potential, encompass the totality of the interrelationships of growth in the universes.
2019 115:4.1 Jakékoliv uvažování o původech Boha Nejvyššího musí začít u Rajské Trojice, protože Trojice je původní Božstvo, zatímco Nejvyšší je odvozeným Božstvem. Jakékoliv uvažování o růstu Nejvyššího musí vzít v úvahu existenciální trojitá spojenectví, protože ta obsahují celou absolutní aktuálnost a celou nekonečnou potenciálnost (ve spojení s Prvotním Zdrojem a Středem). Evoluční Nejvyšší je kulminujícím a v osobním aspektu, úmyslným ohniskem přeměny─přetvoření─potenciálních podstat do aktuálních na konečné úrovni existence. Dvě trojitá spojenectví, aktuální a potenciální, obsahují souhrn vzájemných vztahů růstu ve vesmíru.
1955 115:4.2 The source of the Supreme is in the Paradise Trinity—eternal, actual, and undivided Deity. The Supreme is first of all a spirit person, and this spirit person stems from the Trinity. But the Supreme is secondly a Deity of growth—evolutionary growth—and this growth derives from the two triodities, actual and potential.
2019 115:4.2 Zdrojem Nejvyššího je Rajská Trojice─věčné, aktuální a nerozdělitelné Božstvo. Bůh Nejvyšší je první ze všech duchovních osob a tato duchovní osoba pochází z Trojice. Ale kromě toho je Nejvyšší Božstvem růstu─evolučního růstu─a tento růst má svůj původ ve dvou trojitých spojenectvích, aktuálním a potenciálním.
1955 115:4.3 If it is difficult to comprehend that the infinite triodities can function on the finite level, pause to consider that their very infinity must in itself contain the potentiality of the finite; infinity encompasses all things ranging from the lowest and most qualified finite existence to the highest and unqualifiedly absolute realities.
2019 115:4.3 Jestli je těžké pochopit, že nekonečná trojitá spojenectví mohou působit na konečné úrovni, zamyslete se nad tím, že sama jejich nekonečnost musí v sobě obsahovat potenciálnost konečného; nekonečnost obsahuje všechno─od nejnižší a nejomezenější existence k nejvyšším a neomezeným absolutním realitám.
1955 115:4.4 It is not so difficult to comprehend that the infinite does contain the finite as it is to understand just how this infinite actually is manifest to the finite. But the Thought Adjusters indwelling mortal man are one of the eternal proofs that even the absolute God (as absolute) can and does actually make direct contact with even the lowest and least of all universe will creatures.
2019 115:4.4 Není tak obtížné pochopit, že nekonečné obsahuje v sobě konečné, ale je těžké porozumět tomu, jak se vlastně toto nekonečné projevuje ke konečnému. Ale Ladiči Myšlení, pobývající ve smrtelném člověku, jsou věčným důkazem toho, že také absolutní Bůh (jako Absolutno) může a také to dělá, že opravdu vytváří přímé spojení dokonce s nejnižšími a nejnepatrnějšími ze všech vesmírných tvorů s vlastní vůlí.
1955 115:4.5 The triodities which collectively encompass the actual and the potential are manifest on the finite level in conjunction with the Supreme Being. The technique of such manifestation is both direct and indirect: direct in so far as triodity relations repercuss directly in the Supreme and indirect in so far as they are derived through the eventuated level of the absonite.
2019 115:4.5 Trojitá spojenectví, která kolektivně obsahují aktuální a potenciální, se projevují na konečné úrovni ve spojitosti s Nejvyšší Bytostí. Způsob takového projevu je jak přímý, tak i nepřímý: přímý v takové míře, v jaké se vztahy trojitých spojenectvích odrážejí přímo v Nejvyšším a nepřímý v takové míře, v jaké tyto vztahy vyplývají ze vzniklé úrovně absonitních podstat.
1955 115:4.6 Supreme reality, which is total finite reality, is in process of dynamic growth between the unqualified potentials of outer space and the unqualified actuals at the center of all things. The finite domain thus factualizes through the co-operation of the absonite agencies of Paradise and the Supreme Creator Personalities of time. The act of maturing the qualified possibilities of the three great potential Absolutes is the absonite function of the Architects of the Master Universe and their transcendental associates. And when these eventualities have attained to a certain point of maturation, the Supreme Creator Personalities emerge from Paradise to engage in the agelong task of bringing the evolving universes into factual being.
2019 115:4.6 Nejvyšší realita, což je souhrn konečné reality, se nachází v procesu dynamického růstu mezi neomezenými potenciálními podstatami vnějšího prostoru a neomezenými aktuálními podstatami v centru všech věcí. Takto dochází prostřednictvím součinnosti absonitních sil Ráje a Nejvyššími Tvořivými Osobnostmi času k realizaci konečné oblasti. Akt zrání podmíněných možností třech velikých potenciálních Absoluten je absonitní funkce Architektů Hlavního Vesmíru a jejich transcendentálních partnerů. A když tyto možnosti dosáhnou určitého bodu zralosti, Nejvyšší Tvořivé Osobnosti přicházejí z Ráje, aby vykonávaly odvěký úkol přivést vyvíjející se vesmíry do faktického bytí.
1955 115:4.7 The growth of Supremacy derives from the triodities; the spirit person of the Supreme, from the Trinity; but the power prerogatives of the Almighty are predicated on the divinity successes of God the Sevenfold, while the conjoining of the power prerogatives of the Almighty Supreme with the spirit person of God the Supreme takes place by virtue of the ministry of the Conjoint Actor, who bestowed the mind of the Supreme as the conjoining factor in this evolutionary Deity.
2019 115:4.7 Růst Svrchovanosti vyplývá z trojitých spojenectvích; duchovní osoba Nejvyššího pochází z Trojice; ale výsadní práva Všemohoucího jsou založena na úspěchu božskosti Boha Sedmidílného, zatímco spojování výsadních práv Všemohoucího-Nejvyššího s duchovní osobou Boha Nejvyššího se uskutečňuje v důsledku služby Společného Činitele, poskytnutého mysli Nejvyššího jako sjednocujícího faktoru tohoto evolučního Božstva.
5. RELATION OF THE SUPREME TO THE PARADISE TRINITY
5. VZTAH NEJVYŠŠÍHO K RAJSKÉ TROJICI
1955 115:5.1 The Supreme Being is absolutely dependent on the existence and action of the Paradise Trinity for the reality of his personal and spirit nature. While the growth of the Supreme is a matter of triodity relationship, the spirit personality of God the Supreme is dependent upon, and is derived from, the Paradise Trinity, which ever remains as the absolute center-source of perfect and infinite stability around which the evolutionary growth of the Supreme progressively unfolds.
2019 115:5.1 Realita osobní a duchovní podstaty Nejvyšší Bytosti je naprosto závislá na existenci a činnosti Rajské Trojice. Zatímco růst Nejvyššího je záležitostí vztahu trojitých spojenectvích, duchovní osobnost Boha Nejvyššího závisí na Rajské Trojici a pochází z ní a ta navždy zůstává absolutním středem-zdrojem dokonalé a nekonečné stability, kolem které se progresivně rozvíjí evoluční růst Nejvyššího.
1955 115:5.2 The function of the Trinity is related to the function of the Supreme, for the Trinity is functional on all (total) levels, including the level of the function of Supremacy. But as the age of Havona gives way to the age of the superuniverses, so does the discernible action of the Trinity as immediate creator give way to the creative acts of the children of the Paradise Deities.
2019 115:5.2 Funkce Trojice souvisí s funkcí Nejvyššího, protože Trojice působí na všech (veškerých) úrovních, včetně úrovně působení Svrchovanosti. Ale tak, jak epocha Havony ustupuje epoše supervesmírů, tak i rozpoznatelné působení Trojice jako bezprostředního tvořitele ustupuje tvořivým činům dětí Rajských Božstev.
6. RELATION OF THE SUPREME TO THE TRIODITIES
6. VZTAH NEJVYŠŠÍHO K TROJITÝM SPOJENECTVÍM
1955 115:6.1 The triodity of actuality continues to function directly in the post-Havona epochs; Paradise gravity grasps the basic units of material existence, the spirit gravity of the Eternal Son operates directly upon the fundamental values of spirit existence, and the mind gravity of the Conjoint Actor unerringly clutches all vital meanings of intellectual existence.
2019 115:6.1 Trojitá spojenectví aktuálnosti pokračují ve svém přímém působení i v posthavonských epochách; gravitace Ráje svírá základní jednotky materiální existence, duchovní gravitace Věčného Syna působí přímo na elementární hodnoty duchovní existence a gravitace mysli Společného Činitele spolehlivě sdružuje všechny podstatné významy intelektuální existence.
1955 115:6.2 But as each stage of creative activity proceeds out through uncharted space, it functions and exists farther and farther removed from direct action by the creative forces and divine personalities of central emplacement—the absolute Isle of Paradise and the infinite Deities resident thereon. These successive levels of cosmic existence become, therefore, increasingly dependent upon developments within the three Absolute potentialities of infinity.
2019 115:6.2 Ale, jak každé stadium tvořivé aktivity prochází nezmapovaným prostorem, působí a existuje stále více a více vzdáleně od přímého vlivu tvořivých sil a božských osobností centrálního místa—absolutního Ostrova Ráj a tam trvale sídlících nekonečných Božstev. Tyto postupné úrovně kosmické existence se proto stávají zvýšenou měrou závislé na rozvoji potenciálů nekonečnosti uvnitř třech Absoluten.
1955 115:6.3 The Supreme Being embraces possibilities for cosmic ministry that are not apparently manifested in the Eternal Son, the Infinite Spirit, or the nonpersonal realities of the Isle of Paradise. This statement is made with due regard for the absoluteness of these three basic actualities, but the growth of the Supreme is not only predicated on these actualities of Deity and Paradise but is also involved in developments within the Deity, Universal, and Unqualified Absolutes.
2019 115:6.3 Nejvyšší Bytost obsahuje možnosti kosmické péče, které nejsou patrné v působení Věčného Syna, Nekonečného Ducha nebo neosobních realit Ostrova Ráj. Tento údaj je sdělen s ohledem na absolutnost těchto tří základních realit, ale růst Nejvyššího není založen pouze na těchto třech realitách Božstva a Ráje, ale je také spojen s rozvojem uvnitř Božstva Absolutního, Univerzálního Absolutna a Neomezeného Absolutna.
1955 115:6.4 The Supreme not only grows as the Creators and creatures of the evolving universes attain to Godlikeness, but this finite Deity also experiences growth as a result of the creature and Creator mastery of the finite possibilities of the grand universe. The motion of the Supreme is twofold: intensively toward Paradise and Deity and extensively toward the limitlessness of the Absolutes of potential.
2019 115:6.4 Nejvyšší vzrůstá nejenom tehdy, když Tvořitelé a tvorové vyvíjejících se vesmírů dosahují podoby Boha, ale toto konečné Božstvo rovněž prožívá růst v důsledku toho, jak tvor a Tvořitel ovládají konečné možnosti velkého vesmíru. Pohyb Nejvyššího je dvojí: intenzivně směrem k Ráji a extenzivně směrem k neomezenosti potenciálů Absoluten.
1955 115:6.5 In the present universe age this dual motion is revealed in the descending and ascending personalities of the grand universe. The Supreme Creator Personalities and all their divine associates are reflective of the outward, diverging motion of the Supreme, while the ascending pilgrims from the seven superuniverses are indicative of the inward, converging trend of Supremacy.
2019 115:6.5 V současné vesmírné epoše se tento dvojí pohyb projevuje v sestupných a vzestupných osobnostech velkého vesmíru. Nejvyšší Tvořivé Osobnosti a všichni jejich božští partneři odrážejí vnější, rozpínavý pohyb Nejvyššího, zatímco vzestupní poutníci ze sedmi supervesmírů svědčí o vnitřním, sbíhavém trendu Svrchovaného.
1955 115:6.6 Always is the finite Deity seeking for dual correlation, inward toward Paradise and the Deities thereof and outward toward infinity and the Absolutes therein. The mighty eruption of the Paradise-creative divinity personalizing in the Creator Sons and powerizing in the power controllers, signifies the vast outsurge of Supremacy into the domains of potentiality, while the endless procession of the ascending creatures of the grand universe witnesses the mighty insurge of Supremacy toward unity with Paradise Deity.
2019 115:6.6 Konečné Božstvo vždy usiluje o dvojitou souvztažnost: dovnitř směrem k Ráji a tamním Božstvům a vnějším směrem k nekonečnosti a tamním Absolutnům. Mohutná erupce Rajské tvořivé božskosti, ztělesňující se v Synech Tvořitelích a energeticky se zhmotňující v kontrolorech energie, ukazuje na obrovský výlev Svrchovanosti do oblastí potenciálnosti, zatímco nekonečné procesí vzestupujících tvorů velkého vesmíru je svědkem mohutného přílivu Svrchovanosti směrem k jednotě s Rajským Božstvem.
1955 115:6.7 Human beings have learned that the motion of the invisible may sometimes be discerned by observing its effects on the visible; and we in the universes have long since learned to detect the movements and trends of Supremacy by observing the repercussions of such evolutions in the personalities and patterns of the grand universe.
2019 115:6.7 Lidské bytosti vědí, že pohyb neviditelného může být někdy rozpoznán sledováním jeho účinků na viditelném; a my jsme se již dávno naučili ve vesmírech rozeznávat pohyby a směry Nejvyššího pozorováním odrazů takových evolucí v osobnostech a modelech velkého vesmíru.
1955 115:6.8 Though we are not sure, we believe that, as a finite reflection of Paradise Deity, the Supreme is engaged in an eternal progression into outer space; but as a qualification of the three Absolute potentials of outer space, this Supreme Being is forever seeking for Paradise coherence. And these dual motions seem to account for most of the basic activities in the presently organized universes.
2019 115:6.8 Ačkoliv si nejsme jisti, věříme, že Nejvyšší, jako konečný odraz Rajského Božstva posouvá věčný vývoj do vnějšího prostoru; ale jako předpoklad potenciálů tří Absoluten tato Nejvyšší Bytost navždy vyžaduje soudržnost s Rájem. A je patrné, že tyto dva pohyby zodpovídají za většinu základních aktivit v současných organizovaných vesmírech.
7. THE NATURE OF THE SUPREME
7. PODSTATA NEJVYŠŠÍHO
1955 115:7.1 In the Deity of the Supreme the Father-I AM has achieved relatively complete liberation from the limitations inherent in infinity of status, eternity of being, and absoluteness of nature. But God the Supreme has been freed from all existential limitations only by having become subject to experiential qualifications of universal function. In attaining capacity for experience, the finite God also becomes subject to the necessity therefor; in achieving liberation from eternity, the Almighty encounters the barriers of time; and the Supreme could only know growth and development as a consequence of partiality of existence and incompleteness of nature, nonabsoluteness of being.
2019 115:7.1 V Božstvu Nejvyššího dosáhl Otec-JÁ JSEM relativně úplného osvobození od omezeních, vrozených ve statusu nekonečnosti, věčnosti bytí a absolutnosti podstaty. Ale Bůh Nejvyšší byl zbaven všech existenciálních omezeních pouze kvůli tomu, že je podřízen empirickému působení, náležící univerzálnímu charakteru jeho funkce. Při nabývání schopnosti k získání zkušenosti se konečný Bůh také stává na ní závislý; při osvobozování se od věčnosti se Všemohoucný setkává s bariéry času; a Nejvyšší může poznat růst a rozvoj pouze v důsledku částečnosti existence a neúplnosti podstaty, neabsolutnosti bytí.
1955 115:7.2 All this must be according to the Father’s plan, which has predicated finite progress upon effort, creature achievement upon perseverance, and personality development upon faith. By thus ordaining the experience-evolution of the Supreme, the Father has made it possible for finite creatures to exist in the universes and, by experiential progression, sometime to attain the divinity of Supremacy.
2019 115:7.2 Všechno toto musí být v souladu s plánem Otce, který založil konečný progres na snaze, úsilí tvora a na vytrvalosti a rozvoji osobnosti založené na víře. Tímto ustanovením empirické evoluce Nejvyššího umožnil Otec konečným tvorům existovat ve vesmírech a empirickým vývojem dosáhnout někdy božskost Svrchovanosti.
1955 115:7.3 Including the Supreme and even the Ultimate, all reality, excepting the unqualified values of the seven Absolutes, is relative. The fact of Supremacy is predicated on Paradise power, Son personality, and Conjoint action, but the growth of the Supreme is involved in the Deity Absolute, the Unqualified Absolute, and the Universal Absolute. And this synthesizing and unifying Deity—God the Supreme—is the personification of the finite shadow cast athwart the grand universe by the infinite unity of the unsearchable nature of the Paradise Father, the First Source and Center.
2019 115:7.3 Veškerá realita, včetně Nejvyššího a také Konečného, s výjimkou nepodmíněných hodnot sedmi Absoluten, je relativní. Fakt Svrchovanosti je založen na energii Ráje, osobnosti Syna a působení Společného Činitele, ale růst Nejvyššího je spojen s Božstvem Absolutním, Neomezeným Absolutnem a Univerzálním Absolutnem. A toto slučující a sjednocující Božstvo─Bůh Nejvyšší─je ztělesněním konečného stínu, vrhaného přes velký vesmír nekonečnou jednotou nevysvětlitelné podstaty Rajského Otce─Prvotního Zdroje a Středu.
1955 115:7.4 To the extent that the triodities are directly operative on the finite level, they impinge upon the Supreme, who is the Deity focalization and cosmic summation of the finite qualifications of the natures of the Absolute Actual and the Absolute Potential.
2019 115:7.4 V té míře, v jaké trojitá spojenectví přímo působí na konečné úrovni, ovlivňují Nejvyššího, který je Božstvem soustředění a kosmické soubornosti konečných omezeních podstat Absolutna Aktuálního a Absolutna Potenciálního.
1955 115:7.5 The Paradise Trinity is considered to be the absolute inevitability; the Seven Master Spirits are apparently Trinity inevitabilities; the power-mind-spirit-personality actualization of the Supreme must be the evolutionary inevitability.
2019 115:7.5 Rajská Trojice je považována za absolutní nevyhnutelnost, Sedm Hlavních Duchů jsou zřejmě nevyhnutelností Trojice; aktualizace Nejvyššího v energii-duchu-osobnosti musí být evoluční nevyhnutelností.
1955 115:7.6 God the Supreme does not appear to have been inevitable in unqualified infinity, but he seems to be on all relativity levels. He is the indispensable focalizer, summarizer, and encompasser of evolutionary experience, effectively unifying the results of this mode of reality perception in his Deity nature. And all this he appears to do for the purpose of contributing to the appearance of the inevitable eventuation, the superexperience and superfinite manifestation of God the Ultimate.
2019 115:7.6 Bůh Nejvyšší se nejeví být nevyhnutelností v neomezené nekonečnosti, ale zdá se být takovým na všech úrovních relativity. Je nepostradatelným shromažďovatelem, integrátorem a přijímatelem evoluční zkušenosti, účinně sjednocující výsledky tohoto způsobu vnímání reality v podstatě svého Božstva. A toto všechno patrně dělá za účelem toho, aby přispíval k objevení se nevyhnutelného důsledku─nadzkušenosti a nadkonečnosti projevu Boha Konečného.
1955 115:7.7 The Supreme Being cannot be fully appreciated without taking into consideration source, function, and destiny: relationship to the originating Trinity, the universe of activity, and the Trinity Ultimate of immediate destiny.
2019 115:7.7 Nejvyšší Bytost není možné plně pochopit, aniž se bere v úvahu zdroj, funkce a osud: vztah s výchozí Trojicí, vesmír svého působení a Konečnou Trojici─bezprostřední osud.
1955 115:7.8 By the process of summating evolutionary experience the Supreme connects the finite with the absonite, even as the mind of the Conjoint Actor integrates the divine spirituality of the personal Son with the immutable energies of the Paradise pattern, and as the presence of the Universal Absolute unifies Deity activation with the Unqualified reactivity. And this unity must be a revelation of the undetected working of the original unity of the First Father-Cause and Source-Pattern of all things and all beings.
2019 115:7.8 V procesu shromažďování evoluční zkušenosti Nejvyšší spojuje konečné s absolutním tak, jak mysl Společného Činitele slučuje božskou duchovnost osobního Syna s nezměnitelnými energiemi Rajského modelu a tak, jak přítomnost Univerzálního Absolutna sjednocuje aktivaci Božstva s reaktivitou Neomezeného. A tato jednota musí být odhalením nezjistitelné činnosti původní jednoty Prvotního Otce-Příčiny a Zdroje-Modelu všech věcí a všech bytostí.
2019 115:7.9 [Představeno Mocným Poslem, dočasně pobývajícím na Urantii.]
| Kapitola 114. Serafský planetární řídící systém |
Index
Jediná verze |
Kapitola 116. Všemohoucí Nejvyšší |