Kniha Urantia v angličtině je od roku 2006 celosvětově Public Domain.
Překlady: © 2019 Nadace Urantia
THE SECOND GARDEN
DRUHÁ ZAHRADA
1955 76:0.1 WHEN Adam elected to leave the first garden to the Nodites unopposed, he and his followers could not go west, for the Edenites had no boats suitable for such a marine adventure. They could not go north; the northern Nodites were already on the march toward Eden. They feared to go south; the hills of that region were infested with hostile tribes. The only way open was to the east, and so they journeyed eastward toward the then pleasant regions between the Tigris and Euphrates rivers. And many of those who were left behind later journeyed eastward to join the Adamites in their new valley home.
2019 76:0.1 KDYŽ se Adam rozhodl odejít z první zahrady a ponechat ji bez boje Noditům, on a jeho stoupenci nemohli jít na západ, protože Edenité neměli žádné vhodné lodě pro takovou mořskou výpravu. Nemohli jít na sever; severní Nodité byli již na pochodu směrem na Eden. Báli se jít na jih; kopcovité oblasti tohoto regionu byly zaplaveny nepřátelskými kmeny. Jediná volná cesta byla na východ a tak se vydali východním směrem k vlídným oblastem mezi řekami Tigris a Eufrat. A mnozí z těch, kteří zůstali, se později také vydali na východ, aby se připojili k Adamitům v jejich novém údolním domově[1].
1955 76:0.2 Cain and Sansa were both born before the Adamic caravan had reached its destination between the rivers in Mesopotamia. Laotta, the mother of Sansa, perished at the birth of her daughter; Eve suffered much but survived, owing to superior strength. Eve took Sansa, the child of Laotta, to her bosom, and she was reared along with Cain. Sansa grew up to be a woman of great ability. She became the wife of Sargan, the chief of the northern blue races, and contributed to the advancement of the blue men of those times.
2019 76:0.2 Kain a Sansa se narodili ještě předtím než adamická karavana dosáhla svého cíle, místa mezi řekami v Mezopotámii. Laotta, matka Sansy, zemřela při porodu své dcery; Eva hodně trpěla, ale díky své nadřazené síle porod přežila. Eva si vzala k sobě Sansu, dítě Laotty a kojila ji a Sansa byla vychována spolu s Kainem. Ze Sansy vyrostla žena mimořádných schopností. Stala se ženou Sargana, náčelníka severních modrých ras a přispěla ke zdokonalení modrých lidí té doby.
1. THE EDENITES ENTER MESOPOTAMIA
1. PŘÍCHOD EDENITŮ DO MEZOPOTÁMIE
1955 76:1.1 It required almost a full year for the caravan of Adam to reach the Euphrates River. Finding it in flood tide, they remained camped on the plains west of the stream almost six weeks before they made their way across to the land between the rivers which was to become the second garden.
2019 76:1.1 Téměř celý rok trvalo karavaně Adama dosáhnout řeky Eufrat. Řeku nalezli rozvodněnou a proto se utábořili na pláních západně od proudu, kde zůstali téměř šest týdnů než se dostali na druhou stranu na území mezi řekami, na kterém měla vzniknout druhá zahrada.
1955 76:1.2 When word had reached the dwellers in the land of the second garden that the king and high priest of the Garden of Eden was marching on them, they had fled in haste to the eastern mountains. Adam found all of the desired territory vacated when he arrived. And here in this new location Adam and his helpers set themselves to work to build new homes and establish a new center of culture and religion.
2019 76:1.2 Když se obyvatelé žijící na území druhé zahrady doslechli, že král a vysoký kněz Edenské Zahrady se k nim blíží, kvapně uprchli do západních hor. Když tam Adam dorazil, našel celé vytoužené území opuštěné. A tady, na novém místě se Adam se svými pomocníky dal do práce, aby vystavěli nové domy a založili nové centrum kultury a náboženství.
1955 76:1.3 This site was known to Adam as one of the three original selections of the committee assigned to choose possible locations for the Garden proposed by Van and Amadon. The two rivers themselves were a good natural defense in those days, and a short way north of the second garden the Euphrates and Tigris came close together so that a defense wall extending fifty-six miles could be built for the protection of the territory to the south and between the rivers.
2019 76:1.3 Toto místo Adam znal jako jedno ze tří původně vybraných míst komisí, která byla vyslána najít vhodné lokality pro Zahradu, navrženou Vanem a Amadonem. V té době řeky Eufrat a Tigris vytvářely vhodnou přírodní obranu a nepříliš daleko severně od druhé zahrady se toky obou řek k sobě přiblížily tak těsně, takže pak jen stačilo na jihu postavit mezi řekami obranný val v délce devadesáti kilometrů, aby území bylo chráněno také od jihu.
1955 76:1.4 After getting settled in the new Eden, it became necessary to adopt crude methods of living; it seemed entirely true that the ground had been cursed. Nature was once again taking its course. Now were the Adamites compelled to wrest a living from unprepared soil and to cope with the realities of life in the face of the natural hostilities and incompatibilities of mortal existence. They found the first garden partially prepared for them, but the second had to be created by the labor of their own hands and in the “sweat of their faces.”
2019 76:1.4 Jakmile se usadili v novém Edenu, adamité se museli nutně přizpůsobit tvrdému způsobu života; opravdu to vypadalo, jako by tato země byla prokleta. Příroda opět vládla svými zákony. Nyní byli Adamité nuceni zajistit si živobytí tvrdou prací na nepřipravené půdě a vypořádat se s realitami života tváří v tvář nehostinné přírodě a protikladům smrtelné existence. První zahradu nalezli částečně pro ně připravenou, ale ta druhá musela být vystavěna jejich vlastníma rukama a v „potu svých tváří[2].“
2. CAIN AND ABEL
2. KAIN A ÁBEL
1955 76:2.2 Now, in those days it was customary to make offerings to the priesthood of the things at hand. Herders would bring of their flocks, farmers of the fruits of the fields; and in accordance with this custom, Cain and Abel likewise made periodic offerings to the priests. The two boys had many times argued about the relative merits of their vocations, and Abel was not slow to note that preference was shown for his animal sacrifices. In vain did Cain appeal to the traditions of the first Eden, to the former preference for the fruits of the fields. But this Abel would not allow, and he taunted his older brother in his discomfiture.
2019 76:2.2 V těch dobách bylo zvykem přinášet kněžím obětní dary, které člověk mohl dát[5]. Pastýři přinášeli své ovce a zemědělci plody ze svých polí. Podle tohoto zvyku Kain a Ábel také pravidelně přinášeli obětní dary kněžím. Oba chlapci se často spolu přeli o tom, které z jejich povolání je důležitější a Ábel vždy důrazně tvrdil, že kněží dávají přednost jeho živočišným obětním darům. Marně se Kain odvolával na tradice prvního Edenu, kde se dříve upřednostňovaly plody z polí. Ale toto Ábel nepřipustil a z jeho rozpaků si dělal posměchy.
1955 76:2.3 In the days of the first Eden, Adam had indeed sought to discourage the offering of animal sacrifice so that Cain had a justifiable precedent for his contentions. It was, however, difficult to organize the religious life of the second Eden. Adam was burdened with a thousand and one details associated with the work of building, defense, and agriculture. Being much depressed spiritually, he intrusted the organization of worship and education to those of Nodite extraction who had served in these capacities in the first garden; and in even so short a time the officiating Nodite priests were reverting to the standards and rulings of pre-Adamic times.
2019 76:2.3 V době prvního Edenu se Adam opravdu snažil zabránit zvířecím obětním darům, takže Kain měl oprávněný důvod pro své tvrzení. Avšak organizování náboženského života druhého Edenu bylo velmi obtížné. Adam byl zavalen obrovským množstvím problémů, spojených s výstavbou domů, obranného systému a zemědělství. A poněvadž byl značně duchovně deprimovaný, svěřil organizování vzdělání a uctívání těm Noditům, kteří tuto činnost vykonávali v první Zahradě; a netrvalo to dlouho a úřadující noditští kněží se začali vracet ke způsobům a pravidlům z dob před příchodem Adama.
1955 76:2.4 The two boys never got along well, and this matter of sacrifices further contributed to the growing hatred between them. Abel knew he was the son of both Adam and Eve and never failed to impress upon Cain that Adam was not his father. Cain was not pure violet as his father was of the Nodite race later admixed with the blue and the red man and with the aboriginal Andonic stock. And all of this, with Cain’s natural bellicose inheritance, caused him to nourish an ever-increasing hatred for his younger brother.
2019 76:2.4 Ti dva chlapci spolu nikdy dobře nevycházeli a ta věc s obětními dary ještě více přispěla k rostoucí nenávisti mezi nimi. Ábel věděl, že je synem Adama a Evy a nikdy neopomenul připomenout Kainovi, že Adam není jeho otcem. Kain nebyl čistokrevný představitel fialové rasy, protože jeho otec patřil k těm noditům, kteří se později smísili s modrými a červenými lidmi a s původním andonickým rodem. A to všechno, společně s Kainovou přirozenou zděděnou bojechtivou povahou, bylo příčinou stále se stupňující nenávisti ke svému mladšímu bratrovi.
1955 76:2.6 The observation of Abel’s conduct establishes the value of environment and education as factors in character development. Abel had an ideal inheritance, and heredity lies at the bottom of all character; but the influence of an inferior environment virtually neutralized this magnificent inheritance. Abel, especially during his younger years, was greatly influenced by his unfavorable surroundings. He would have become an entirely different person had he lived to be twenty-five or thirty; his superb inheritance would then have shown itself. While a good environment cannot contribute much toward really overcoming the character handicaps of a base heredity, a bad environment can very effectively spoil an excellent inheritance, at least during the younger years of life. Good social environment and proper education are indispensable soil and atmosphere for getting the most out of a good inheritance.
2019 76:2.6 Zkoumáním chování Ábela je možno zjistit jakou roli hrají faktory prostředí a vzdělání ve vývoji charakteru. Ábel měl ideální dědičné předpoklady a zděděné vlastnosti jsou podstatou každého charakteru; ale vliv špatného prostředí prakticky neutralizuje tyto skvělé zděděné vlohy. Ábel, především během jeho mladších let, byl značně ovlivněn nevhodným prostředím. Kdyby se dožil dvaceti pěti nebo třiceti let, byl by z něho naprosto jiný člověk; jeho nádherné zděděné vlastnosti by se potom projevily. Zatímco prospěšné prostředí nemůže příliš přispět k úplnému překonání zděděných charakterových vad, špatné prostředí může velmi účinně zničit vynikající zděděné vlohy, při nejmenším v mladém věku. Dobré sociální prostředí a náležité vzdělání jsou nezbytnou půdou a atmosférou pro získání většiny potenciálu ze zděděných dobrých rysů.
1955 76:2.7 The death of Abel became known to his parents when his dogs brought the flocks home without their master. To Adam and Eve, Cain was fast becoming the grim reminder of their folly, and they encouraged him in his decision to leave the garden.
2019 76:2.7 Rodiče Ábela se dozvěděli o jeho smrti tehdy, když jeho psi přivedli domů stádo bez pána. Pro Adama a Evu se Kain rychle stával děsivou připomínkou své vlastní pošetilosti a podporovali ho v jeho rozhodnutí odejít ze zahrady.
1955 76:2.8 Cain’s life in Mesopotamia had not been exactly happy since he was in such a peculiar way symbolic of the default. It was not that his associates were unkind to him, but he had not been unaware of their subconscious resentment of his presence. But Cain knew that, since he bore no tribal mark, he would be killed by the first neighboring tribesmen who might chance to meet him. Fear, and some remorse, led him to repent. Cain had never been indwelt by an Adjuster, had always been defiant of the family discipline and disdainful of his father’s religion. But he now went to Eve, his mother, and asked for spiritual help and guidance, and when he honestly sought divine assistance, an Adjuster indwelt him. And this Adjuster, dwelling within and looking out, gave Cain a distinct advantage of superiority which classed him with the greatly feared tribe of Adam.
2019 76:2.8 Život Kaina v Mezopotámii nebyl zrovna šťastný, protože se tímto zvláštním způsobem stal symbolem selhání Adama a Evy. Nebylo to proto, že by se jeho druhové k němu chovali nepřátelsky, ale Kain si nebyl nevědomý jejich podvědomého odporu proti jeho přítomnosti. Kain věděl, že když neměl žádný kmenový znak, byl by zabit prvními sousedními domorodci, které by mohl náhodou potkat[7]. Strach a nějaké výčitky ho přiměly k pokání. V Kainovi nikdy nepobýval Ladič Myšlení, on měl vždy odpor k rodinné disciplině a pohrdal náboženstvím svého otce. Ale nyní přišel za Evou, svojí matkou, a požádal ji o duchovní pomoc a radu a když tak upřímně hledal božskou podporu, obydlil ho Ladič Myšlení. A tento Ladič, pobývající uvnitř a dívající se ven, dal Kainovi výraznou výhodu nadřazenosti, která ho zařadila do rovného postavení s velmi obávaným kmenem Adama[8].
1955 76:2.9 And so Cain departed for the land of Nod, east of the second Eden. He became a great leader among one group of his father’s people and did, to a certain degree, fulfill the predictions of Serapatatia, for he did promote peace between this division of the Nodites and the Adamites throughout his lifetime. Cain married Remona, his distant cousin, and their first son, Enoch, became the head of the Elamite Nodites. And for hundreds of years the Elamites and the Adamites continued to be at peace.
2019 76:2.9 A tak Kain odešel do země Noda na východ od druhého Edenu[9]. Stal se významným vůdcem jednoho kmene z národa svého otce a naplnil tak do určité míry předpověď Serapatatii, protože celý svůj život podporoval mír mezi rody Noditů a Adamitů. Kain si vzal za ženu Remonu, svoji vzdálenou sestřenici a jejich první syn Enoch se stal náčelníkem élamských Noditů[10]. A Élamci a Adamité žili spolu v míru po stovky let.
3. LIFE IN MESOPOTAMIA
3. ŽIVOT V MEZOPOTÁMII
1955 76:3.1 As time passed in the second garden, the consequences of default became increasingly apparent. Adam and Eve greatly missed their former home of beauty and tranquillity as well as their children who had been deported to Edentia. It was indeed pathetic to observe this magnificent couple reduced to the status of the common flesh of the realm; but they bore their diminished estate with grace and fortitude.
2019 76:3.1 Jak ve druhé zahradě plynul čas tak důsledky selhání se stávaly stále více patrnějšími. Adam a Eva velmi postrádali svůj dřívější krásný a pokojný domov a také jim chyběly jejich děti, které byly poslány do Edentie. Byl to smutný pohled vidět tento nádherný pár ponížen do úrovně obyčejného těla tohoto světa; ale oni se vyrovnávali se svým poníženým postavením se ctností a statečně.
1955 76:3.2 Adam wisely spent most of the time training his children and their associates in civil administration, educational methods, and religious devotions. Had it not been for this foresight, pandemonium would have broken loose upon his death. As it was, the death of Adam made little difference in the conduct of the affairs of his people. But long before Adam and Eve passed away, they recognized that their children and followers had gradually learned to forget the days of their glory in Eden. And it was better for the majority of their followers that they did forget the grandeur of Eden; they were not so likely to experience undue dissatisfaction with their less fortunate environment.
2019 76:3.2 Adam moudře trávil většinu svého času učením svých dětí a jejich kamarádů o občanské správě, vzdělávacích metodách a náboženské oddanosti. Kdyby nebylo jeho prozíravosti, po jeho smrti by propukla divoká anarchie. A tak Adamova smrt nezpůsobila žádné velké změny v řízení záležitostí jeho národa. Ale ještě dávno předtím než Adam a Eva zemřeli, viděli, že jejich děti a přívrženci pomalu zapomínali na jejich slavné dny v Edenu. A bylo to pro většinu jejich přívrženců lepší, že zapomněli na vznešenost Edenu, protože tak alespoň nebudou příliš nespokojeni se svým méně příznivým prostředím.
1955 76:3.3 The civil rulers of the Adamites were derived hereditarily from the sons of the first garden. Adam’s first son, Adamson (Adam ben Adam), founded a secondary center of the violet race to the north of the second Eden. Adam’s second son, Eveson, became a masterly leader and administrator; he was the great helper of his father. Eveson lived not quite so long as Adam, and his eldest son, Jansad, became the successor of Adam as the head of the Adamite tribes.
2019 76:3.3 Občanští vládci Adamitů byli potomky synů první Zahrady. První syn Adama, Adamson (Adam ben Adam), založil druhé centrum fialové rasy severně od druhého Edenu. Adamův druhý syn Eveson se stal vynikajícím vůdcem a organizátorem; byl významným pomocníkem svému otci. Eveson zemřel dříve než Adam a tak se jeho nejstarší syn Jansad stal nástupcem Adama v čele adamických kmenů.
1955 76:3.4 The religious rulers, or priesthood, originated with Seth, the eldest surviving son of Adam and Eve born in the second garden. He was born one hundred and twenty-nine years after Adam’s arrival on Urantia. Seth became absorbed in the work of improving the spiritual status of his father’s people, becoming the head of the new priesthood of the second garden. His son, Enos, founded the new order of worship, and his grandson, Kenan, instituted the foreign missionary service to the surrounding tribes, near and far.
2019 76:3.4 Náboženští vůdci, čili kněžstvo, mají svůj původ od Šéta, který byl nejstarší z žijících synů Adama a Evy, narozených ve druhé zahradě[11]. Narodil se sto dvacet devět let po Adamově příchodu na Urantii. Šéta zaujala práce pro zlepšení duchovní úrovně lidu svého otce a stal se hlavou nového kněžstva ve druhé zahradě. Jeho syn Enóš založil nový řád uctívání a jeho vnuk Kénan zavedl misionářskou službu pro okolní kmeny, blízké i vzdálené[12][13].
1955 76:3.5 The Sethite priesthood was a threefold undertaking, embracing religion, health, and education. The priests of this order were trained to officiate at religious ceremonies, to serve as physicians and sanitary inspectors, and to act as teachers in the schools of the garden.
2019 76:3.5 Šétské kněžstvo bylo zaměřeno na tři činnosti; náboženství, zdraví a vzdělání. Kněží tohoto řádu byli vzděláni, aby konali náboženské obřady, sloužili jako lékaři a inspektoři hygieny a jako učitelé ve školách zahrady.
1955 76:3.6 Adam’s caravan had carried the seeds and bulbs of hundreds of plants and cereals of the first garden with them to the land between the rivers; they also had brought along extensive herds and some of all the domesticated animals. Because of this they possessed great advantages over the surrounding tribes. They enjoyed many of the benefits of the previous culture of the original Garden.
2019 76:3.6 Karavana Adama přinesla sebou z první zahrady do země mezi řekami semena a hlízy stovek rostlin a obilovin; rovněž si sebou přivedli velká stáda dobytka a některá z domestikovaných zvířat. Kvůli tomuto měli Adamité obrovskou převahu nad sousedními kmeny. Značnou měrou těžili z bývalé kultury původní Zahrady.
1955 76:3.7 Up to the time of leaving the first garden, Adam and his family had always subsisted on fruits, cereals, and nuts. On the way to Mesopotamia they had, for the first time, partaken of herbs and vegetables. The eating of meat was early introduced into the second garden, but Adam and Eve never partook of flesh as a part of their regular diet. Neither did Adamson nor Eveson nor the other children of the first generation of the first garden become flesh eaters.
2019 76:3.7 Až do odchodu z první Zahrady se živili Adam a jeho rodina výhradně ovocem, obilninami a ořechy. Na cestě do Mezopotámie začali poprvé jíst byliny a zeleninu. V druhé zahradě se brzy začalo jíst maso, ale nikdy se nestalo součástí pravidelné stravy Adama a Evy. Ani Adamson, ani Eveson a ani ostatní děti první generace z první zahrady maso nikdy nejedli.
1955 76:3.8 The Adamites greatly excelled the surrounding peoples in cultural achievement and intellectual development. They produced the third alphabet and otherwise laid the foundations for much that was the forerunner of modern art, science, and literature. Here in the lands between the Tigris and Euphrates they maintained the arts of writing, metalworking, pottery making, and weaving and produced a type of architecture that was not excelled in thousands of years.
2019 76:3.8 Adamité výrazně převyšovali okolní kmeny úrovní svojí kultury a intelektuálním rozvojem. Vytvořili třetí abecedu a jinak položili základy pro mnoho z toho, co se stalo předvojem současného umění, vědy a literatury. Tady, v oblasti mezi řekami Tigris a Eufrat, udržovali umění písma, zpracování kovů, hrnčířství a tkaní a vytvořili typ architektury, která nebyla překonána po několik tisíciletí.
1955 76:3.9 The home life of the violet peoples was, for their day and age, ideal. Children were subjected to courses of training in agriculture, craftsmanship, and animal husbandry or else were educated to perform the threefold duty of a Sethite: to be priest, physician, and teacher.
2019 76:3.9 Na svoji dobu byl rodinný život fialové rasy ideální. Děti musely absolvovat kurzy zemědělství, řemeslné výroby a chovu dobytka, nebo byly vzdělány k výkonu tří povinností Šétů: být knězem, lékařem a učitelem.
1955 76:3.10 And when thinking of the Sethite priesthood, do not confuse those high-minded and noble teachers of health and religion, those true educators, with the debased and commercial priesthoods of the later tribes and surrounding nations. Their religious concepts of Deity and the universe were advanced and more or less accurate, their health provisions were, for their time, excellent, and their methods of education have never since been surpassed.
2019 76:3.10 A když přemýšlíte o šétském kněžstvu, nepleťte si tyto velkomyslné a ušlechtilé učitele zdraví a náboženství, tyto opravdové vzdělavatele, se zkaženými a ziskuchtivými kněžími pozdějších kmenů a okolních národů. Jejich náboženské pojetí Božstva a vesmíru bylo progresivní a víceméně přesné, jejich péče o zdraví byla na tu dobu znamenitá a jejich vzdělávací metody nebyly od té doby překonány.
4. THE VIOLET RACE
4. FIALOVÁ RASA
1955 76:4.1 Adam and Eve were the founders of the violet race of men, the ninth human race to appear on Urantia. Adam and his offspring had blue eyes, and the violet peoples were characterized by fair complexions and light hair color—yellow, red, and brown.
2019 76:4.1 Adam a Eva byli zakladateli fialové rasy─deváté lidské rasy na Urantii. Adam a jeho potomci měli modré oči a fialoví lidé byli charakterizovaní světlou pletí a světlými vlasy─plavými, zrzavými a kaštanovými.
1955 76:4.2 Eve did not suffer pain in childbirth; neither did the early evolutionary races. Only the mixed races produced by the union of evolutionary man with the Nodites and later with the Adamites suffered the severe pangs of childbirth.
2019 76:4.2 Eva neměla bolesti při porodech; rovněž ženy raných evolučních ras netrpěly bolestmi při porodu. Pouze ženy smíšených ras, vytvořených spojením evolučního člověka s Nodity a později s Adamity, zakoušely kruté bolesti při porodu.
1955 76:4.3 Adam and Eve, like their brethren on Jerusem, were energized by dual nutrition, subsisting on both food and light, supplemented by certain superphysical energies unrevealed on Urantia. Their Urantia offspring did not inherit the parental endowment of energy intake and light circulation. They had a single circulation, the human type of blood sustenance. They were designedly mortal though long-lived, albeit longevity gravitated toward the human norm with each succeeding generation.
2019 76:4.3 Adam a Eva, podobně jako jejich bratři na Jerusemu, získávali energii ze dvou zdrojů; byli vyživováni jak potravou, tak i světlem, dodávaným určitými superfyzickými energiemi, na Urantii neznámými. Jejich urantijští potomci nezdědili po rodičích schopnost přijímat energii a proudění světla. Oni měli jedinou cirkulaci a to lidský typ krevní výživy. Svojí podstatou byli smrtelní, i když se dožívali dlouhého věku, ale dlouhověkost s každou následnou generací postupně klesala k lidské normě.
1955 76:4.4 Adam and Eve and their first generation of children did not use the flesh of animals for food. They subsisted wholly upon “the fruits of the trees.” After the first generation all of the descendants of Adam began to partake of dairy products, but many of them continued to follow a nonflesh diet. Many of the southern tribes with whom they later united were also nonflesh eaters. Later on, most of these vegetarian tribes migrated to the east and survived as now admixed in the peoples of India.
2019 76:4.4 Adam a Eva a jejich první generace dětí nevyužívali maso zvířat pro svoji potravu. Oni se živili výhradně „plody stromů[14].“ Po první generaci všichni potomci Adama začali jíst mléčné produkty, ale většina z nich i nadále měla nemasovou stravu. Mnoho jižních kmenů, se kterými se později spojili, rovněž nejedlo maso. Později většina vegetariánských kmenů migrovala na východ a v současné době jsou smíšeny s národy Indie.
1955 76:4.5 Both the physical and spiritual visions of Adam and Eve were far superior to those of the present-day peoples. Their special senses were much more acute, and they were able to see the midwayers and the angelic hosts, the Melchizedeks, and the fallen Prince Caligastia, who several times came to confer with his noble successor. They retained the ability to see these celestial beings for over one hundred years after the default. These special senses were not so acutely present in their children and tended to diminish with each succeeding generation.
2019 76:4.5 Jak fyzické, tak i duchovní vidění Adama a Evy značně převyšovalo vidění současných lidí. Jejich speciální smysly byly mnohem ostřejší a dokázali vidět midbytosti, armády andělů, Melkísedeky a padlého Prince Kaligastiu, který několikrát přišel jednat se svým ušlechtilým nástupcem. Schopnost vidět nebeské bytosti si udrželi přes sto let po svém selhání. Jejich děti neměly tyto speciální smysly tak ostré a s každou následnou generací měly tendenci slábnout.
1955 76:4.6 The Adamic children were usually Adjuster indwelt since they all possessed undoubted survival capacity. These superior offspring were not so subject to fear as the children of evolution. So much of fear persists in the present-day races of Urantia because your ancestors received so little of Adam’s life plasm, owing to the early miscarriage of the plans for racial physical uplift.
2019 76:4.6 V dětech Adama obvykle pobýval Ladič Myšlení, protože ony všechny měly nepochybnou schopnost věčného života. Tito vyšší potomci nepodléhali strachu jako děti evoluce. V současných rasách Urantie přetrvává stále hodně strachu, protože vaší předkové obdrželi velmi málo životní plazmy Adama v důsledku přerušení plánů pro fyzické zkvalitnění ras.
1955 76:4.7 The body cells of the Material Sons and their progeny are far more resistant to disease than are those of the evolutionary beings indigenous to the planet. The body cells of the native races are akin to the living disease-producing microscopic and ultramicroscopic organisms of the realm. These facts explain why the Urantia peoples must do so much by way of scientific effort to withstand so many physical disorders. You would be far more disease resistant if your races carried more of the Adamic life.
2019 76:4.7 Tělesné buňky Materiálních Synů a jejich potomstva jsou mnohem více odolnější proti nemocem, než buňky evolučních bytostí planety. Tělesné buňky domorodých ras jsou příbuzné s živými mikroskopickými a ultramikroskopickými organizmy, které produkují nemoci. Tato fakta vysvětlují proč lidé Urantie musejí vynakládat tak velké vědecké úsilí na to, aby odolávali tak značnému množství fyzických onemocněních. Byli byste mnohem více odolnější nemocem, kdyby ve vašich žilách protékalo více adamické krve.
1955 76:4.8 After becoming established in the second garden on the Euphrates, Adam elected to leave behind as much of his life plasm as possible to benefit the world after his death. Accordingly, Eve was made the head of a commission of twelve on race improvement, and before Adam died this commission had selected 1,682 of the highest type of women on Urantia, and these women were impregnated with the Adamic life plasm. Their children all grew up to maturity except 112, so that the world, in this way, was benefited by the addition of 1,570 superior men and women. Though these candidate mothers were selected from all the surrounding tribes and represented most of the races on earth, the majority were chosen from the highest strains of the Nodites, and they constituted the early beginnings of the mighty Andite race. These children were born and reared in the tribal surroundings of their respective mothers.
2019 76:4.8 Po usazení se v druhé zahradě v údolí Eufratu, se Adam rozhodl zanechat za sebou pokud možno co nejvíce své životní plazmy, která by přinesla světu prospěch po jeho smrti. V souladu s tímto plánem se Eva stala hlavou dvanáctičlenné komise pro otázky vylepšení ras. Do smrti Adama tato komise vybrala 1682 žen nejvyššího typu na Urantii a tyto ženy byly oplodněny adamickou životní plazmou. S výjimkou 112 dětí, všechny jejich ostatní děti se dožily dospělého věku, takže svět mohl mít tímto způsobem prospěch z přidání 1570 kvalitních mužů a žen. Přestože tyto matky kandidátky byly vybrány ze všech okolních kmenů a zastupovaly téměř všechny rasy na zemi, většina z nich pocházela z nejvyšších noditských rodů a ony položily začátky mocné rasy Anditů. Tyto děti se narodily a byly vychovány v kmenech, ke kterým náležely jejich matky.[15]
5. DEATH OF ADAM AND EVE
5. SMRT ADAMA A EVY
1955 76:5.1 Not long after the establishment of the second Eden, Adam and Eve were duly informed that their repentance was acceptable, and that, while they were doomed to suffer the fate of the mortals of their world, they should certainly become eligible for admission to the ranks of the sleeping survivors of Urantia. They fully believed this gospel of resurrection and rehabilitation which the Melchizedeks so touchingly proclaimed to them. Their transgression had been an error of judgment and not the sin of conscious and deliberate rebellion.
2019 76:5.1 Zanedlouho po založení druhého Edenu byli Adam a Eva náležitým způsobem informováni o tom, že jejich pokání bylo přijato a že ačkoliv byli nuceni snášet osud smrtelníků tohoto světa, určitě se stanou způsobilými pro přijetí do řad přeživších spících smrtelníků Urantie. Oni plně věřili v toto evangelium vzkříšení a znovuzrození, o kterém jim tak působivě hlásali Melkísedekové. Jejich přestupek byl chybným úsudkem a ne vědomým hříchem a uvážlivou vzpourou.
1955 76:5.2 Adam and Eve did not, as citizens of Jerusem, have Thought Adjusters, nor were they Adjuster indwelt when they functioned on Urantia in the first garden. But shortly after their reduction to mortal status they became conscious of a new presence within them and awakened to the realization that human status coupled with sincere repentance had made it possible for Adjusters to indwell them. It was this knowledge of being Adjuster indwelt that greatly heartened Adam and Eve throughout the remainder of their lives; they knew that they had failed as Material Sons of Satania, but they also knew that the Paradise career was still open to them as ascending sons of the universe.
2019 76:5.2 Jako obyvatelé Jerusemu neměli Adam a Eva Ladiče Myšlení a ani neměli Ladiče zavedeny když působili na Urantii v první Zahradě. Ale brzy po snížení svého statusu na úroveň smrtelníků si v sobě uvědomili novou přítomnost a pochopili, že lidský status spojený s upřímným pokáním umožnil Ladičům v nich pobývat. A bylo to právě toto vědomí, že mají zavedeny Ladiče Myšlení, které Adama a Evu silně povzbuzovalo po celý zbytek jejich života; oni věděli že selhali jako Materiální Synové, ale také věděli, že cestu do Ráje mají stále otevřenou jako vzestupní synové vesmíru.
1955 76:5.3 Adam knew about the dispensational resurrection which occurred simultaneously with his arrival on the planet, and he believed that he and his companion would probably be repersonalized in connection with the advent of the next order of sonship. He did not know that Michael, the sovereign of this universe, was so soon to appear on Urantia; he expected that the next Son to arrive would be of the Avonal order. Even so, it was always a comfort to Adam and Eve, as well as something difficult for them to understand, to ponder the only personal message they ever received from Michael. This message, among other expressions of friendship and comfort, said: “I have given consideration to the circumstances of your default, I have remembered the desire of your hearts ever to be loyal to my Father’s will, and you will be called from the embrace of mortal slumber when I come to Urantia if the subordinate Sons of my realm do not send for you before that time.”
2019 76:5.3 Adam věděl o vzkříšení při skončení soudního období, které se událo současně s jeho příchodem na planetu a věřil, že on a jeho družka budou pravděpodobně znovu zosobněni ve spojení s objevením se příštího řádu synovstva. Ale nevěděl, že Michael, vládce tohoto vesmíru, se měl tak brzy objevit na Urantii; on očekával, že příští Syn, který přijde, bude z řádu Avonalů. Nicméně, pro Adama a Evu bylo vždy útěchou, stejně jako obtížné, pochopit, porozumět jediné osobní zprávě, kterou dostali od Michaela. V této zprávě, kromě vyjádření přátelství a povzbuzení, byla i tato slova: „zvážil jsem okolnosti vašeho pochybení, pamatuji si touhu vašich srdcí být vždy věrný vůli mého Otce a budete povoláni z objetí smrtelného spánku až přijdu na Urantii, jestliže pro vás nepošlou podřízení Synové mého vesmíru dříve.“
1955 76:5.4 And this was a great mystery to Adam and Eve. They could comprehend the veiled promise of a possible special resurrection in this message, and such a possibility greatly cheered them, but they could not grasp the meaning of the intimation that they might rest until the time of a resurrection associated with Michael’s personal appearance on Urantia. And so the Edenic pair always proclaimed that a Son of God would sometime come, and they communicated to their loved ones the belief, at least the longing hope, that the world of their blunders and sorrows might possibly be the realm whereon the ruler of this universe would elect to function as the Paradise bestowal Son. It seemed too good to be true, but Adam did entertain the thought that strife-torn Urantia might, after all, turn out to be the most fortunate world in the system of Satania, the envied planet of all Nebadon.
2019 76:5.4 A tato zpráva byla velkou záhadou pro Adama a Evu. Uměli pochopit zastřený slib možného speciálního vzkříšení v této zprávě a taková možnost je velmi potěšila, ale nerozuměli smyslu sdělení, že by mohli čekat až do času vzkříšení, které bude spojeno s osobním se objevením Michaela na Urantii. A tak edenský pár stále prohlašoval, že jednou přijde Boží Syn a na své milované přenášeli víru, přinejmenším doufající naději, že svět jejich omylů a soužení se možná stane sférou, na které se vládce vesmíru rozhodne působit jako poskytnutý Rajský Syn. Vypadalo to příliš dobře, aby to byla pravda, ale Adam se obíral myšlenkou, že Urantia, zmítaná vnitřními problémy, se může nakonec stát nejšťastnějším světem v soustavě Satania─planetou, které bude závidět celý Nebadon.
1955 76:5.5 Adam lived for 530 years; he died of what might be termed old age. His physical mechanism simply wore out; the process of disintegration gradually gained on the process of repair, and the inevitable end came. Eve had died nineteen years previously of a weakened heart. They were both buried in the center of the temple of divine service which had been built in accordance with their plans soon after the wall of the colony had been completed. And this was the origin of the practice of burying noted and pious men and women under the floors of the places of worship.
2019 76:5.5 Adam se dožil 530 let; příčinou jeho smrti bylo to, co by se mohlo nazvat stářím[16]. Jeho fyzický mechanizmus se prostě unavil; proces rozkladu postupně překonal proces obnovování a přišel nevyhnutelný konec. Eva zemřela o devatenáct let dříve kvůli oslabenému srdci. Oba byli pohřbeni ve středu chrámu uctívání Boha, který byl vystavěn podle jejich plánů brzy poté, kdy byla dokončena stavba zdi kolem kolonie. Tak vznikla tradice pohřbívat významné a svaté muže a ženy pod podlahy chrámů.
1955 76:5.6 The supermaterial government of Urantia, under the direction of the Melchizedeks, continued, but direct physical contact with the evolutionary races had been severed. From the distant days of the arrival of the corporeal staff of the Planetary Prince, down through the times of Van and Amadon to the arrival of Adam and Eve, physical representatives of the universe government had been stationed on the planet. But with the Adamic default this regime, extending over a period of more than four hundred and fifty thousand years, came to an end. In the spiritual spheres, angelic helpers continued to struggle in conjunction with the Thought Adjusters, both working heroically for the salvage of the individual; but no comprehensive plan for far-reaching world welfare was promulgated to the mortals of earth until the arrival of Machiventa Melchizedek, in the times of Abraham, who, with the power, patience, and authority of a Son of God, did lay the foundations for the further uplift and spiritual rehabilitation of unfortunate Urantia.
2019 76:5.6 Nadmateriální řízení Urantie pokračovalo pod vedením Melkísedeků, ale přímý fyzický kontakt s evolučními rasami byl přerušen. Od dávných dob, kdy přišel Planetární Princ se svým osobním personálem, přes období Vana a Amadona až k příchodu Adama a Evy, na planetě byli vždy přítomni fyzičtí představitelé vesmírné vlády. Ale přestupek Adama a Evy ukončil tento režim, který trval déle než čtyři sta padesát tisíc let. V duchovních sférách andělští pomocníci ve spojení s Ladiči Myšlení pokračovali v heroickém úsilí pro záchranu jednotlivců; ale do příchodu Machiventy Melkísedeka v době Abraháma neexistoval na zemi žádný rozsáhlý veřejný program ve prospěch smrtelníků. Machiventa, majíc schopnost, trpělivost a pravomoc Božího Syna, položil základy pro další vylepšení a duchovní obnovu nešťastné Urantie.
1955 76:5.7 Misfortune has not, however, been the sole lot of Urantia; this planet has also been the most fortunate in the local universe of Nebadon. Urantians should count it all gain if the blunders of their ancestors and the mistakes of their early world rulers so plunged the planet into such a hopeless state of confusion, all the more confounded by evil and sin, that this very background of darkness should so appeal to Michael of Nebadon that he selected this world as the arena wherein to reveal the loving personality of the Father in heaven. It is not that Urantia needed a Creator Son to set its tangled affairs in order; it is rather that the evil and sin on Urantia afforded the Creator Son a more striking background against which to reveal the matchless love, mercy, and patience of the Paradise Father.
2019 76:5.7 Ale neštěstí nebylo jediným osudem Urantie; tato planeta je také nejšťastnější planetou v lokálním vesmíru Nebadon. Urantijci by toto všechno měli považovat za prospěšné, protože omyly jejich předků a chyby jejich raných vládců uvrhly planetu do tak beznadějného stavu zmatenosti, navíc všechno bylo smíšeno se zlem a hříchem, že právě toto prostředí temna zapůsobilo na Michaela a ten si vybral tento svět jako arénu, ve které odhalí milující osobnost nebeského Otce. Není to tak, že Urantia potřebovala Syna Tvořitele, aby uvedl do pořádku její zamotané záležitosti; je to spíše proto, že zlo a hřích na Urantii poskytly Synu Tvořiteli výraznější prostředí pro odhalení nedostižitelné lásky, soucitu a trpělivosti Rajského Otce.
6. SURVIVAL OF ADAM AND EVE
6. POKRAČOVÁNÍ ŽIVOTA ADAMA A EVY
1955 76:6.1 Adam and Eve went to their mortal rest with strong faith in the promises made to them by the Melchizedeks that they would sometime awake from the sleep of death to resume life on the mansion worlds, worlds all so familiar to them in the days preceding their mission in the material flesh of the violet race on Urantia.
2019 76:6.1 Adam a Eva odešli na smrtelný odpočinek se silnou vírou ve sliby jim dané Melkísedeky, že se někdy probudí ze spánku smrti, aby začali nový život na obytných světech, světech jim tak známých z dob, které předcházely jejich poslání v materiálním těle fialové rasy na Urantii.
1955 76:6.2 They did not long rest in the oblivion of the unconscious sleep of the mortals of the realm. On the third day after Adam’s death, the second following his reverent burial, the orders of Lanaforge, sustained by the acting Most High of Edentia and concurred in by the Union of Days on Salvington, acting for Michael, were placed in Gabriel’s hands, directing the special roll call of the distinguished survivors of the Adamic default on Urantia. And in accordance with this mandate of special resurrection, number twenty-six of the Urantia series, Adam and Eve were repersonalized and reassembled in the resurrection halls of the mansion worlds of Satania together with 1,316 of their associates in the experience of the first garden. Many other loyal souls had already been translated at the time of Adam’s arrival, which was attended by a dispensational adjudication of both the sleeping survivors and of the living qualified ascenders.
2019 76:6.2 Jejich nevědomý spánek planetárních smrtelníků netrval příliš dlouho. Na třetí den po smrti Adama, na druhý den po jeho důstojném pohřbu, dostal Gabriel příkaz od Lanaforgeho, schválený výkonným Nejsvrchovanějším Edentie a potvrzený Věčně jednotným, zastupující Michaela, nařizující speciální povolání význačných osobností, přeživších přestupek Adama a Evy na Urantii. A v souladu s tímto mandátem speciálního vzkříšení─dvacátým šestým na Urantii─Adam a Eva byli znovu zosobněni a znovu vytvořeni v sálech vzkříšení na obytných světech Satanie společně s jejich 1316 druhy, kteří s nimi prodělali zkušenost v první Zahradě. Mnoho dalších věrných duší již bylo přemístěno v době Adamova příchodu na Urantii, což bylo spojeno s ukončením soudního období jak nad spícími přeživšími bytostmi, tak i nad živými způsobilými vzestupnými bytostmi
1955 76:6.3 Adam and Eve quickly passed through the worlds of progressive ascension until they attained citizenship on Jerusem, once again to be residents of the planet of their origin but this time as members of a different order of universe personalities. They left Jerusem as permanent citizens—Sons of God; they returned as ascendant citizens—sons of man. They were immediately attached to the Urantia service on the system capital, later being assigned membership among the four and twenty counselors who constitute the present advisory-control body of Urantia.
2019 76:6.3 Adam a Eva rychle prošli světy progresivního vzestupu a brzy se stali obyvateli Jerusemu, opět získali trvalý pobyt na planetě svého původu, ale tentokrát jako členové jiného řádu vesmírných osobností. Opustili Jerusem jako trvalí obyvatelé─Boží Synové; vrátili se jako vzestupní obyvatelé─synové člověka. Okamžitě byli přiděleni do služby Urantie v hlavním centru soustavy a později byli převedeni k dvaceti čtyřem poradcům, kteří vytvářejí současný poradně-kontrolní orgán Urantie.
1955 76:6.4 And thus ends the story of the Planetary Adam and Eve of Urantia, a story of trial, tragedy, and triumph, at least personal triumph for your well-meaning but deluded Material Son and Daughter and undoubtedly, in the end, a story of ultimate triumph for their world and its rebellion-tossed and evil-harassed inhabitants. When all is summed up, Adam and Eve made a mighty contribution to the speedy civilization and accelerated biologic progress of the human race. They left a great culture on earth, but it was not possible for such an advanced civilization to survive in the face of the early dilution and the eventual submergence of the Adamic inheritance. It is the people who make a civilization; civilization does not make the people.
2019 76:6.4 A tak končí příběh o Planetárním Adamovi a Evě Urantie, příběh o zkoušce, tragédii a triumfu, přinejmenším osobním triumfu vašeho čestného, ale oklamaného Materiálního Syna a Materiální Dcery a nepochybně nakonec příběh o konečném triumfu jejich světa a jeho vzpourou zmatených a zlem sužovaných obyvatel. Když se to všechno zhodnotí, Adam a Eva přispěli značným dílem k rychlé civilizaci a urychlili biologický progres lidské rasy. Zanechali na zemi vyspělou kulturu, ale tato pokročilá civilizace nemohla přežít kvůli brzkému rozpadu a postupného zmizení adamického dědictví. Národ vytváří civilizaci; civilizace nevytváří národ.
2019 76:6.5 [Představeno Soloniem, serafským „hlasem Zahrady.“]