Kniha Urantia v angličtině je od roku 2006 celosvětově Public Domain.
Překlady: © 2019 Nadace Urantia
PRIMITIVE HUMAN INSTITUTIONS
PRVOTNÍ LIDSKÉ INSTITUCE
1955 69:0.1 EMOTIONALLY, man transcends his animal ancestors in his ability to appreciate humor, art, and religion. Socially, man exhibits his superiority in that he is a toolmaker, a communicator, and an institution builder.
2019 69:0.1 EMOCIÁLNĚ člověk převyšuje své zvířecí předky svojí schopností ocenit humor, umění a náboženství. Společensky, člověk projevuje svoji nadřazenost v tom, že je výrobcem nástrojů, zprostředkovatelem zpráv a tvůrcem institucí.
1955 69:0.2 When human beings long maintain social groups, such aggregations always result in the creation of certain activity trends which culminate in institutionalization. Most of man’s institutions have proved to be laborsaving while at the same time contributing something to the enhancement of group security.
2019 69:0.2 Když lidé udržují po dlouhou dobu sociální skupiny, tak v takových uskupeních vždy vznikají určité tendenční aktivity, které vedou ke vzniku institucí. Ukázalo se, že většina lidských institucí usnadňuje práci a současně přispívá v určité míře ke zvýšení bezpečnosti skupiny.
1955 69:0.3 Civilized man takes great pride in the character, stability, and continuity of his established institutions, but all human institutions are merely the accumulated mores of the past as they have been conserved by taboos and dignified by religion. Such legacies become traditions, and traditions ultimately metamorphose into conventions.
2019 69:0.3 Civilizovaný člověk je velmi hrdý na reputaci, stabilitu a kontinuitu svých zavedených institucí, ale všechny lidské instituce jsou pouze nashromážděné mravy minulosti, které se zachovaly s pomocí tabu a byly povzneseny náboženstvím. Takové odkazy se staly tradicemi a tradice se nakonec přemění do pravidel.
1. BASIC HUMAN INSTITUTIONS
1. ZÁKLADNÍ LIDSKÉ INSTITUCE
1955 69:1.1 All human institutions minister to some social need, past or present, notwithstanding that their overdevelopment unfailingly detracts from the worth-whileness of the individual in that personality is overshadowed and initiative is diminished. Man should control his institutions rather than permit himself to be dominated by these creations of advancing civilization.
2019 69:1.1 Všechny lidské instituce slouží nějaké společenské potřebě, minulé či současné, ačkoliv jejich nadměrné používání nepochybně zmenšuje hodnotu jednotlivce, protože osobitost je zatlačena do pozadí a iniciativa je omezena. Člověk by měl spíše své instituce řídit, než být ovládán těmito výtvory rozvíjející se civilizace.
1955 69:1.2 Human institutions are of three general classes:
2019 69:1.2 Lidské instituce se dělí do tří hlavních skupin:
1955 69:1.3 1. The institutions of self-maintenance. These institutions embrace those practices growing out of food hunger and its associated instincts of self-preservation. They include industry, property, war for gain, and all the regulative machinery of society. Sooner or later the fear instinct fosters the establishment of these institutions of survival by means of taboo, convention, and religious sanction. But fear, ignorance, and superstition have played a prominent part in the early origin and subsequent development of all human institutions.
2019 69:1.3 1.Instituce sebezáchovy. Tyto instituce zahrnují ty činnosti, které vycházejí z hladu a s ním spojených instinktů sebezáchovy. Patří sem průmysl, vlastnictví, války za účelem zbohatnutí a všechny stabilizační mechanizmy společnosti. Dříve či později instinkt strachu podnítí založení těchto institucí prostřednictvím přežitých zákazů, pravidel a náboženských sankcí. Ale strach, nevědomost a pověrčivost hrály hlavní roli při počátečním vzniku a následném rozvoji všech lidských institucí.
1955 69:1.4 2. The institutions of self-perpetuation. These are the establishments of society growing out of sex hunger, maternal instinct, and the higher tender emotions of the races. They embrace the social safeguards of the home and the school, of family life, education, ethics, and religion. They include marriage customs, war for defense, and home building.
2019 69:1.4 2.Instituce stálého trvání. Toto jsou takové organizace společnosti, které vznikají z pohlavní potřeby, mateřského instinktu a vyšších soucitných emocí ras. Zahrnují společenskou záruku bydlení a školy, rodinný život, vzdělání, etiku a náboženství. Patří sem manželské obyčeje, obranná válka a výstavba obydlí.
1955 69:1.5 3. The institutions of self-gratification. These are the practices growing out of vanity proclivities and pride emotions; and they embrace customs in dress and personal adornment, social usages, war for glory, dancing, amusement, games, and other phases of sensual gratification. But civilization has never evolved distinctive institutions of self-gratification.
2019 69:1.5 3.Instituce sebeuspokojení. Toto jsou takové obyčeje, které pocházejí ze sklonu k ješitnosti a emocím pýchy; obsahují zvyky v oblékání a osobního zkrášlování, uplatnění ve společnosti, války pro slávu, tanec, zábavu, hry a další formy smyslové uspokojení. Ale, civilizace nikdy nevytvořila ušlechtilé instituce sebeuspokojení.
1955 69:1.6 These three groups of social practices are intimately interrelated and minutely interdependent the one upon the other. On Urantia they represent a complex organization which functions as a single social mechanism.
2019 69:1.6 Tyto tři skupiny sociálních praktik spolu úzce souvisí a nepřetržitě závisí jedna na druhé. Na Urantii představují složitou organizaci, která funguje jako jednotný společenský mechanizmus.
2. THE DAWN OF INDUSTRY
2. POČÁTKY PRŮMYSLU
1955 69:2.1 Primitive industry slowly grew up as an insurance against the terrors of famine. Early in his existence man began to draw lessons from some of the animals that, during a harvest of plenty, store up food against the days of scarcity.
2019 69:2.1 Primitivní průmysl vznikal pomalu jako pojištění proti hrůzám hladomoru. Již v hluboké minulosti se člověk začal učil od zvířat a při sklizni, kdy byl nadbytek, uschoval potravu na dobu nouze.
1955 69:2.2 Before the dawn of early frugality and primitive industry the lot of the average tribe was one of destitution and real suffering. Early man had to compete with the whole animal world for his food. Competition-gravity ever pulls man down toward the beast level; poverty is his natural and tyrannical estate. Wealth is not a natural gift; it results from labor, knowledge, and organization.
2019 69:2.2 Než člověk začal být hospodárným a před začátkem primitivního průmyslu žil průměrný kmen ve velkém nedostatku a opravdovém utrpení. Pradávný člověk musel soupeřit o svoji potravu s celým živočišným světem. Tíha soupeření stále stahuje člověka dolů na úroveň zvířete; nedostatek je jeho přirozený a krutovládný stav. Nadbytek není přirozený dar; je výsledkem práce, vědění a organizace.
1955 69:2.3 Primitive man was not slow to recognize the advantages of association. Association led to organization, and the first result of organization was division of labor, with its immediate saving of time and materials. These specializations of labor arose by adaptation to pressure—pursuing the paths of lessened resistance. Primitive savages never did any real work cheerfully or willingly. With them conformity was due to the coercion of necessity.
2019 69:2.3 Prvobytný člověk rychle poznal výhody sdružování. Sdružování vedlo k organizování a prvním důsledkem organizování byla dělba práce, což okamžitě vedlo k úspoře času a materiálů. Tyto pracovní obory vznikly vynucenou adaptací─cestou menšího odporu. Primitivní divoši nikdy nevykonávali žádnou práci radostně a ochotně. Jejich přizpůsobení bylo výsledkem vynucené nezbytnosti.
1955 69:2.4 Primitive man disliked hard work, and he would not hurry unless confronted by grave danger. The time element in labor, the idea of doing a given task within a certain time limit, is entirely a modern notion. The ancients were never rushed. It was the double demands of the intense struggle for existence and of the ever-advancing standards of living that drove the naturally inactive races of early man into avenues of industry.
2019 69:2.4 Primitivní člověk neměl rád tvrdou práci a nerad spěchal, pokud ho k tomu nepřinutilo vážné nebezpečí. Faktor času při výkonu práce, záměr udělat danou práci v určitém časovém limitu, je zcela novodobým pojmem. Pradávní lidé nikdy nespěchali. Byly to zvětšené nároky intenzivního boje o přežití a stále se zvyšující životní standard, které přinutily přirozeně nesnaživé dávné rasy k pracovitosti.
1955 69:2.5 Labor, the efforts of design, distinguishes man from the beast, whose exertions are largely instinctive. The necessity for labor is man’s paramount blessing. The Prince’s staff all worked; they did much to ennoble physical labor on Urantia. Adam was a gardener; the God of the Hebrews labored—he was the creator and upholder of all things. The Hebrews were the first tribe to put a supreme premium on industry; they were the first people to decree that “he who does not work shall not eat.” But many of the religions of the world reverted to the early ideal of idleness. Jupiter was a reveler, and Buddha became a reflective devotee of leisure.
2019 69:2.5 Práce a tvůrčí snahy rozlišují člověka od zvířete, jehož úsilí jsou převážně instinktivní. Nutnost pracovat je nejvyšším štěstím člověka. Všichni členové Princova personálu pracovali; velkou měrou přispěli k zušlechtění fyzické práce na Urantii. Adam byl zahradníkem; Bůh Hebrejců pracoval─on byl tvůrcem a udržovatelem všeho. Židé byli prvním kmenem, pro který činnost byla nejvyšší hodnotou; byli prvním národem, který hlásá, že „kdo nepracuje, ať nejí[1].“ Ale mnoho světových náboženstvích se vrátilo k původnímu ideálu zahálčivosti. Jupiter si liboval v hodování a Buddha trávil čas rozjímáním.
1955 69:2.6 The Sangik tribes were fairly industrious when residing away from the tropics. But there was a long, long struggle between the lazy devotees of magic and the apostles of work—those who exercised foresight.
2019 69:2.6 Sangikské kmeny byly vcelku pracovité, když sídlily v místech daleko vzdálených od tropů. Ale boj mezi zahálčivými ctiteli magie a prozíravými šiřiteli práce trval velmi, velmi dlouho.
1955 69:2.7 The first human foresight was directed toward the preservation of fire, water, and food. But primitive man was a natural-born gambler; he always wanted to get something for nothing, and all too often during these early times the success which accrued from patient practice was attributed to charms. Magic was slow to give way before foresight, self-denial, and industry.
2019 69:2.7 První projev lidské prozíravosti se týkal uchování ohně, vody a potravy. Ale primitivní člověk byl rozeným spekulantem; on vždy chtěl něco za nic a příliš často během těchto dávných dob byl úspěch, který byl výsledkem trpělivého úsilí, připisován kouzlům. Trvalo dlouho, než magie ustoupila prozíravosti, odříkání a přičinlivosti.
3. THE SPECIALIZATION OF LABOR
3. DĚLBA PRÁCE
1955 69:3.1 The divisions of labor in primitive society were determined first by natural, and then by social, circumstances. The early order of specialization in labor was:
2019 69:3.1 Dělba práce v primitivní společnosti byla stanovena zpočátku přirozenými a později společenskými okolnostmi. Prvotní rozdělení oblastí lidské práce bylo:
1955 69:3.2 1. Specialization based on sex. Woman’s work was derived from the selective presence of the child; women naturally love babies more than men do. Thus woman became the routine worker, while man became the hunter and fighter, engaging in accentuated periods of work and rest.
2019 69:3.2 1.Dělba na základě pohlaví. Práce ženy vycházela z přítomnosti dítěte; ženy milují přirozeně děti více než muži. Proto žena začala vykonávat běžnou práci, zatímco muž se stal lovcem a bojovníkem s vymezeným časem na práci a odpočinek.
1955 69:3.3 All down through the ages the taboos have operated to keep woman strictly in her own field. Man has most selfishly chosen the more agreeable work, leaving the routine drudgery to woman. Man has always been ashamed to do woman’s work, but woman has never shown any reluctance to doing man’s work. But strange to record, both men and women have always worked together in building and furnishing the home.
2019 69:3.3 V proběhu celých epoch existovala tabu, která držela ženu přísně ve vymezených rámcích. Muž si s nejvyšší sobeckostí vybral pro sebe příjemnější práci a rutinní dřinu nechal ženě. Muž se vždy styděl dělat ženskou práci, ale žena nikdy neprojevila neochotu vykonávat mužskou práci. Ale, kupodivu, muž i žena vždy pracovali společně při výstavbě a zařizování svého příbytku.
1955 69:3.4 2. Modification consequent upon age and disease. These differences determined the next division of labor. The old men and cripples were early set to work making tools and weapons. They were later assigned to building irrigation works.
2019 69:3.4 2.Změny v důsledku stáří a nemocí. Tyto rozdílnosti stanovily další dělbu práce. Již v dávné době se staří a zmrzačení lidé věnovali výrobě nástrojů a zbraní. Později byli převedeni na budování zavlažovacích systémů.
1955 69:3.5 3. Differentiation based on religion. The medicine men were the first human beings to be exempted from physical toil; they were the pioneer professional class. The smiths were a small group who competed with the medicine men as magicians. Their skill in working with metals made the people afraid of them. The “white smiths” and the “black smiths” gave origin to the early beliefs in white and black magic. And this belief later became involved in the superstition of good and bad ghosts, good and bad spirits.
2019 69:3.5 3.Rozdělení na základě víry. Šamani byli první lidské bytosti osvobozené od fyzické dřiny; byli průkopnickou stavovskou třídou. Kováři tvořili malou skupinu, konkurující šamanům jako čarodějové. Jejich zručnost při práci se železem vyvolávala u lidí strach a báli se jich. „Bílí kováři“ a černí kováři“ dali vzniknout pradávným vírám v bílou a černou magii. A tato víra byla později obsažena v pověrách o dobrých a zlých démonech, dobrých a zlých duších.
1955 69:3.6 Smiths were the first nonreligious group to enjoy special privileges. They were regarded as neutrals during war, and this extra leisure led to their becoming, as a class, the politicians of primitive society. But through gross abuse of these privileges the smiths became universally hated, and the medicine men lost no time in fostering hatred for their competitors. In this first contest between science and religion, religion (superstition) won. After being driven out of the villages, the smiths maintained the first inns, public lodginghouses, on the outskirts of the settlements.
2019 69:3.6 Kováři byli první nenáboženskou skupinou, která se těšila zvláštním privilegiím. Ve válce byli považováni za neutrální a toto jejich mimořádné postavení vedlo k tomu, že se jako třída stali politiky primitivní společnosti. Ale, protože hrubě zneužívali tato privilegia kováři se stali všeobecně nenáviděnými a šamani neztráceli svůj čas při šíření nenávisti na jejich konkurenci. V tomto prvním sporu mezi vědou a vírou, víra (pověra) zvítězila. Po vyhnání z vesnic kováři založili na okrajích osad první zájezdní hostince a noclehárny.
1955 69:3.7 4. Master and slave. The next differentiation of labor grew out of the relations of the conqueror to the conquered, and that meant the beginning of human slavery.
2019 69:3.7 4.Pán a otrok. Další rozdělení práce vzešlo ze vztahu přemožitele k přemoženému a znamenalo to začátek otroctví.
1955 69:3.8 5. Differentiation based on diverse physical and mental endowments. Further divisions of labor were favored by the inherent differences in men; all human beings are not born equal.
2019 69:3.8 5.Rozdělení na základě různých fyzických a mentálních schopností. Další dělby práce vznikly v důsledku vrozených odlišností u lidí, neboť lidé se nerodí všichni stejní.
1955 69:3.9 The early specialists in industry were the flint flakers and stone masons; next came the smiths. Subsequently group specialization developed; whole families and clans dedicated themselves to certain sorts of labor. The origin of one of the earliest castes of priests, apart from the tribal medicine men, was due to the superstitious exaltation of a family of expert swordmakers.
2019 69:3.9 Ranými řemeslníky byli loupači pazourku a kameníci; potom následovali kováři. Později se vyvinula skupinová specializace; celé rodiny a klany se věnovaly určitému druhu práce. Jedna z nejstarších kast knězů, kromě kmenových šamanů, vznikla kvůli pověrčivému velebení členů rodiny zručných výrobců mečů.
1955 69:3.10 The first group specialists in industry were rock salt exporters and potters. Women made the plain pottery and men the fancy. Among some tribes sewing and weaving were done by women, in others by the men.
2019 69:3.10 Prvními specializovanými skupinami byli vývozci kamenné soli a hrnčíři. Ženy vyráběly prosté nádoby a muži zdobené. V některých kmenech šití a tkaní dělaly ženy, v jiných muži.
1955 69:3.11 The early traders were women; they were employed as spies, carrying on commerce as a side line. Presently trade expanded, the women acting as intermediaries—jobbers. Then came the merchant class, charging a commission, profit, for their services. Growth of group barter developed into commerce; and following the exchange of commodities came the exchange of skilled labor.
2019 69:3.11 Prvními obchodníky byly ženy; byly používány jako zvědi a obchod byl vedlejší obor. Obchod se rychle rozšířil a ženy v něm hrály roli zprostředkovatelů─dohazovačů. Potom se objevila třída kupců, účtující provizi, zisk, za svoje služby. Růst výměnného obchodu mezi skupinami se vyvinul do obchodování a za výměnou zboží přišla výměna kvalifikované pracovní síly.
4. THE BEGINNINGS OF TRADE
4. POČÁTKY OBCHODU
1955 69:4.1 Just as marriage by contract followed marriage by capture, so trade by barter followed seizure by raids. But a long period of piracy intervened between the early practices of silent barter and the later trade by modern exchange methods.
2019 69:4.1 Stejně tak, jako smluvní sňatek přišel po sňatku ukořistěním, tak výměnný obchod přišel po přivlastnění věcí přepadením. Ale mezi pradávnými praktiky tichého barteru a pozdějšími moderními metodami výměnného obchodu byla velmi dlouhá doba lupičství.
1955 69:4.2 The first barter was conducted by armed traders who would leave their goods on a neutral spot. Women held the first markets; they were the earliest traders, and this was because they were the burden bearers; the men were warriors. Very early the trading counter was developed, a wall wide enough to prevent the traders reaching each other with weapons.
2019 69:4.2 První výměnný obchod vedli ozbrojení obchodníci, kteří zanechávali svoje zboží na neutrálním místě. Ženy organizovaly první trhy; ony byly nejstarší obchodníci a to proto, že byly nosiči břemen; muži byli bojovníci. Velmi brzy se objevil nákupní pult, což byla zeď natolik široká, aby obchodníci nedosáhli jeden na druhého svými zbraněmi.
1955 69:4.3 A fetish was used to stand guard over the deposits of goods for silent barter. Such market places were secure against theft; nothing would be removed except by barter or purchase; with a fetish on guard the goods were always safe. The early traders were scrupulously honest within their own tribes but regarded it as all right to cheat distant strangers. Even the early Hebrews recognized a separate code of ethics in their dealings with the gentiles.
2019 69:4.3 Na takových trzích se používaly fetiše, aby strážili uskladněné zboží pro tichý barter. Taková místa byla zabezpečena proti krádeži; nic se nemohlo vzít, kromě zboží, které bylo předmětem výměnného obchodu, nebo nákupu; s fetišem na stráži bylo zboží vždy ochráněno. Dávní obchodníci byli úzkostlivě poctiví mezi svými kmeny, ale podvádění cizinců považovali za správné. Již v dávné minulosti měli Hebrejci pro obchodování s pohany oddělený etický kodex.
1955 69:4.4 For ages silent barter continued before men would meet, unarmed, on the sacred market place. These same market squares became the first places of sanctuary and in some countries were later known as “cities of refuge.” Any fugitive reaching the market place was safe and secure against attack.
2019 69:4.4 Jednoduchý výměnný obchod probíhal po dlouhé věky, než se neozbrojení lidé začali setkávat na posvěcených trzích. Tato tržiště se stala prvními útočišti a v některých zemích byla později známá jako „města záštity[2].“ Každý uprchlík, který se dostal na tržiště, byl v bezpečí a chráněn proti napadení.
1955 69:4.5 The first weights were grains of wheat and other cereals. The first medium of exchange was a fish or a goat. Later the cow became a unit of barter.
2019 69:4.5 Prvními jednotkami váhy byla zrnka pšenice a jiných obilovin. Prvním prostředkem směny byla ryba, nebo koza. Později se jednotkou výměnného obchodu stala kráva.
1955 69:4.6 Modern writing originated in the early trade records; the first literature of man was a trade-promotion document, a salt advertisement. Many of the earlier wars were fought over natural deposits, such as flint, salt, and metals. The first formal tribal treaty concerned the intertribalizing of a salt deposit. These treaty spots afforded opportunity for friendly and peaceful interchange of ideas and the intermingling of various tribes.
2019 69:4.6 Novodobé písmo vzniklo při prvotních obchodních záznamech; první literatura člověka byl spis, podporující obchod─reklama na sůl. Mnohé z prvních válek vznikly kvůli přírodním ložiskům, jako např. pazourku, soli a kovům. První kmenová dohoda se týkala rozdělení solného ložiska mezi jednotlivé kmeny. Projednávání bodů této dohody umožnilo přátelskou a mírumilovnou výměnu idejí a sblížení různorodých kmenů.
1955 69:4.7 Writing progressed up through the stages of the “message stick,” knotted cords, picture writing, hieroglyphics, and wampum belts, to the early symbolic alphabets. Message sending evolved from the primitive smoke signal up through runners, animal riders, railroads, and airplanes, as well as telegraph, telephone, and wireless communication.
2019 69:4.7 Od „hole poselství“, zauzlené příze, obrázkového písma, hieroglyfů a peněžních pásů se písmo vyvinulo k prvotním znakům abecedy. Posílání zpráv se vyvinulo od primitivních kouřových signálů, běžců, jezdců na zvířatech, železnic, letadel a také telegrafu, telefonu a bezdrátové komunikace.
1955 69:4.8 New ideas and better methods were carried around the inhabited world by the ancient traders. Commerce, linked with adventure, led to exploration and discovery. And all of these gave birth to transportation. Commerce has been the great civilizer through promoting the cross-fertilization of culture.
2019 69:4.8 Starověcí obchodníci šířili po světě nové ideály a lepší metody. Obchod, spojen s podnikavostí, vedl ke zkoumání a objevování. A toto všechno zrodilo dopravu. Obchod je významným civilizačním faktorem, protože křížově oplodňuje kulturu.
5. THE BEGINNINGS OF CAPITAL
5. VZNIK KAPITÁLU
1955 69:5.1 Capital is labor applied as a renunciation of the present in favor of the future. Savings represent a form of maintenance and survival insurance. Food hoarding developed self-control and created the first problems of capital and labor. The man who had food, provided he could protect it from robbers, had a distinct advantage over the man who had no food.
2019 69:5.1 Kapitál je výsledek vynaložené práce, který se nevyužije v přítomnosti, ale ponechá se pro potenciální výnos v budoucnosti. Úspory představují určitou formu ochrany a záruku přežití. Hromadění zásob potravin rozvinulo sebeovládání a vytvořilo první problémy s kapitálem a prací. Ten, kdo měl potraviny, za předpokladu, že je dokázal uchránit před lupiči, měl výraznou výhodu nad tím, kdo potraviny neměl.
1955 69:5.2 The early banker was the valorous man of the tribe. He held the group treasures on deposit, while the entire clan would defend his hut in event of attack. Thus the accumulation of individual capital and group wealth immediately led to military organization. At first such precautions were designed to defend property against foreign raiders, but later on it became the custom to keep the military organization in practice by inaugurating raids on the property and wealth of neighboring tribes.
2019 69:5.2 Pradávný bankéř byl velmi odvážným člověkem. Měl ve své úschově bohatství celého kmene a v případě jeho napadení bránil jeho chýši celý klan. Tak hromadění osobního kapitálu a kolektivního bohatství bezprostředně vedlo k vytvoření vojenské organizace. Zpočátku byla taková opatření určena na obranu majetku proti cizím útočníkům, ale později se stalo zvykem udržovat vojenskou organizaci v činnosti přepadáváním a rabováním majetku a bohatství sousedních kmenů.
2019 69:5.3 Základními pudy, které vedly ke hromadění kapitálu, byly:
1955 69:5.4 1. Hunger—associated with foresight. Food saving and preservation meant power and comfort for those who possessed sufficient foresight thus to provide for future needs. Food storage was adequate insurance against famine and disaster. And the entire body of primitive mores was really designed to help man subordinate the present to the future.
2019 69:5.4 1.Hlad─spojen s prozíravostí. Střádání a uchování potravin znamenalo moc a pohodlí pro ty, kteří byli dostatečně prozíraví takto si zajistit budoucí potřeby. Zásoby potravin byly postačující pojistkou proti hladomoru a katastrofám. A celý souhrn primitivních mravů byl skutečně určen pro to, aby pomohl člověku podřídit přítomnost budoucnosti.
1955 69:5.5 2. Love of family—desire to provide for their wants. Capital represents the saving of property in spite of the pressure of the wants of today in order to insure against the demands of the future. A part of this future need may have to do with one’s posterity.
2019 69:5.5 2.Láska k rodině─touha zajistit potřeby pro členy rodiny. Kapitál představuje vytváření majetku navzdory tíhy současných potřeb, aby byly zajištěny požadavky budoucnosti. Část takových budoucích potřeb může mít vztah k budoucím pokolením.
1955 69:5.6 3. Vanity—longing to display one’s property accumulations. Extra clothing was one of the first badges of distinction. Collection vanity early appealed to the pride of man.
2019 69:5.6 3.Ješitnost─přání stavět na odiv nahromaděný majetek. Dodatečné oblečení bylo prvním projevem odlišnosti. Marnivé shromažďování brzy působilo na pýchu člověka.
1955 69:5.7 4. Position—eagerness to buy social and political prestige. There early sprang up a commercialized nobility, admission to which depended on the performance of some special service to royalty or was granted frankly for the payment of money.
2019 69:5.7 4.Postavení─dychtivost získat společenskou a politickou prestiž. Velmi brzy se vytvořila obchodní šlechta, jejíž členství záviselo na vykonání nějaké zvláštní služby královské rodině, nebo se mohlo přímo koupit za peníze.
1955 69:5.8 5. Power—the craving to be master. Treasure lending was carried on as a means of enslavement, one hundred per cent a year being the loan rate of these ancient times. The moneylenders made themselves kings by creating a standing army of debtors. Bond servants were among the earliest form of property to be accumulated, and in olden days debt slavery extended even to the control of the body after death.
2019 69:5.8 5.Moc─touha být pánem. Půjčování cenností bylo prostředkem pro zotročení. V těchto pradávných dobách byla roční úroková sazba půjčky sto procent. Z půjčovatelů peněz se stávali králové, protože vytvářeli trvalou armádu dlužníků. Nevolníci byli jednou z prvních forem nahromaděného majetku a v dávných časech se dlužné otroctví dokonce vztahovalo i na mrtvé tělo po smrti.
1955 69:5.9 6. Fear of the ghosts of the dead—priest fees for protection. Men early began to give death presents to the priests with a view to having their property used to facilitate their progress through the next life. The priesthoods thus became very rich; they were chief among ancient capitalists.
2019 69:5.9 6.Strach z duchů mrtvých─kněží požadovali odměnu za ochranu. Již v raných dobách začali lidé dávat kněžím dary za to, aby jim usnadnili cestu posmrtným životem. Kněží se tak stali velmi bohatými; oni byli předními pradávnými kapitalisty.
1955 69:5.10 7. Sex urge—the desire to buy one or more wives. Man’s first form of trading was woman exchange; it long preceded horse trading. But never did the barter in sex slaves advance society; such traffic was and is a racial disgrace, for at one and the same time it hindered the development of family life and polluted the biologic fitness of superior peoples.
2019 69:5.10 7.Pohlavní pud─touha koupit jednu nebo více žen. První lidská forma obchodu byla výměna žen; ta dávno předcházela obchodu s koňmi. Ale výměnný obchod se sexuálními otroky nikdy nepřispěl k rozvoji společnosti; takový obchod byl a je ostudou ras, protože současně to bránilo v rozvoji rodinného života a znečisťovalo biologickou způsobilost vyšších národů.
1955 69:5.11 8. Numerous forms of self-gratification. Some sought wealth because it conferred power; others toiled for property because it meant ease. Early man (and some later-day ones) tended to squander his resources on luxury. Intoxicants and drugs intrigued the primitive races.
2019 69:5.11 8.Početné formy sebeuspokojení. Někdo toužil po bohatství, protože to přinášelo moc; jiný se dřel, aby měl majetek, protože to znamenalo pohodlí. Pradávný člověk (a i pozdější) měl sklon promrhat své prostředky za přepych. Primitivní rasy byly fascinovány opojnými nápoji a drogami.
1955 69:5.12 As civilization developed, men acquired new incentives for saving; new wants were rapidly added to the original food hunger. Poverty became so abhorred that only the rich were supposed to go direct to heaven when they died. Property became so highly valued that to give a pretentious feast would wipe a dishonor from one’s name.
2019 69:5.12 S mírou rozvoje společnosti lidé získali nové podněty pro šetřivost; k původnímu hladu se rychle přidaly nové potřeby. Chudoba vzbuzovala takový odpor, že pouze o bohatých se předpokládalo, že půjdou po smrti přímo do nebe. Majetek byl ceněn tak vysoko, že stačilo uspořádat honosnou hostinu, aby člověk očistil své jméno od ostudné skvrny.
1955 69:5.13 Accumulations of wealth early became the badge of social distinction. Individuals in certain tribes would accumulate property for years just to create an impression by burning it up on some holiday or by freely distributing it to fellow tribesmen. This made them great men. Even modern peoples revel in the lavish distribution of Christmas gifts, while rich men endow great institutions of philanthropy and learning. Man’s technique varies, but his disposition remains quite unchanged.
2019 69:5.13 Nahromaděné bohatství se brzy stalo symbolem společenské odlišnosti. V některých kmenech svérázní jedinci shromažďovali léta majetek jenom proto, aby udělali dojem tím, že při určitých svátečních obřadech ho pálili, nebo ho volně rozdávali svým soukmenovcům. To z nich dělalo významné lidi. Také současné národy se oddávají nadměrnému rozdávání vánočních dárků a bohatí lidé dotují význačné dobročinné a vzdělávací organizace. Způsoby se mění, ale povaha člověka zůstává zcela nezměněna.
1955 69:5.14 But it is only fair to record that many an ancient rich man distributed much of his fortune because of the fear of being killed by those who coveted his treasures. Wealthy men commonly sacrificed scores of slaves to show disdain for wealth.
2019 69:5.14 Ale je nutno poznamenat, že mnoho dávnověkých boháčů rozdávalo značnou část svého jmění ze strachu, aby nebyli zabiti těmi, kdo prahli po jejich bohatství. Majetní lidé běžně obětovali desítky svých otroků, aby ukázali své pohrdání bohatstvím.
1955 69:5.15 Though capital has tended to liberate man, it has greatly complicated his social and industrial organization. The abuse of capital by unfair capitalists does not destroy the fact that it is the basis of modern industrial society. Through capital and invention the present generation enjoys a higher degree of freedom than any that ever preceded it on earth. This is placed on record as a fact and not in justification of the many misuses of capital by thoughtless and selfish custodians.
2019 69:5.15 I když kapitál měl tendenci osvobodit člověka značně zkomplikoval společenskou a průmyslovou organizaci. Zneužívání kapitálu nečestnými kapitalisty nezruší skutečnost, že je základem novodobé průmyslové společnosti. Současná generace se prostřednictvím kapitálu a vynalézavosti může těšit vyššímu stupni svobod, než tomu kdy bylo na zemi předtím. Toto je konstatováno jako fakt a ne jako ospravedlnění mnoha zneužití kapitálu bezohlednými a sobeckými vlastníky kapitálu.
6. FIRE IN RELATION TO CIVILIZATION
6. VÝZNAM OHNĚ PRO CIVILIZACI
1955 69:6.1 Primitive society with its four divisions—industrial, regulative, religious, and military—rose through the instrumentality of fire, animals, slaves, and property.
2019 69:6.1 Prvobytná společnost s jejími čtyřmi sektory─průmyslovým, regulačním, náboženským a vojenským─vznikla prostřednictvím ohně, zvířat, otroků a vlastnictví.
1955 69:6.2 Fire building, by a single bound, forever separated man from animal; it is the basic human invention, or discovery. Fire enabled man to stay on the ground at night as all animals are afraid of it. Fire encouraged eventide social intercourse; it not only protected against cold and wild beasts but was also employed as security against ghosts. It was at first used more for light than heat; many backward tribes refuse to sleep unless a flame burns all night.
2019 69:6.2 Rozdělání ohně rázem a navždy oddělilo člověka od zvířete; oheň je nejdůležitějším lidským vynálezem, či objevem. Oheň umožnil člověku zůstat na zemi přes noc, protože všechna zvířata se ho bojí. Oheň podněcoval večerní setkávání; oheň nebyl pouze ochranou proti chladu a dravým šelmám, ale sloužil také jako obrana proti duchům. Zpočátku se více používal jako světlo než kvůli teplu; mnohé zaostalé kmeny i dnes odmítají spát pokud plameny neplápolají po celou noc.
1955 69:6.3 Fire was a great civilizer, providing man with his first means of being altruistic without loss by enabling him to give live coals to a neighbor without depriving himself. The household fire, which was attended by the mother or eldest daughter, was the first educator, requiring watchfulness and dependability. The early home was not a building but the family gathered about the fire, the family hearth. When a son founded a new home, he carried a firebrand from the family hearth.
2019 69:6.3 Oheň byl důležitým civilizačním faktorem. Poskytl člověku první možnost být nezištným a dát sousedovi žhavé uhlíky, aniž sám o něco přijde. Domácí oheň, který byl udržován matkou nebo nejstarší dcerou, byl prvním vychovatelem, vyžadujíc bdělost a spolehlivost. Prvotní domov nebyl vystavěný dům, ale rodina shromážděná okolo ohně─rodinného krbu.
1955 69:6.4 Though Andon, the discoverer of fire, avoided treating it as an object of worship, many of his descendants regarded the flame as a fetish or as a spirit. They failed to reap the sanitary benefits of fire because they would not burn refuse. Primitive man feared fire and always sought to keep it in good humor, hence the sprinkling of incense. Under no circumstances would the ancients spit in a fire, nor would they ever pass between anyone and a burning fire. Even the iron pyrites and flints used in striking fire were held sacred by early mankind.
2019 69:6.4 Ačkoliv Andon, objevitel ohně, se vyvaroval zacházení s ohněm jako předmětem úcty, mnoho jeho potomků považovalo plamen za modlu, nebo ducha[3]. Oni nedokázali využít hygienický přínos ohně, protože nepálili odpad. Primitivní člověk se ohně bál a snažil se stále ho udržovat v dobré náladě, a proto mu sypal kadidlo. Za žádných okolností by pralidé neplivli do ohně, nebo by neprošli mezi někým a hořícím ohněm. Také pyrit a pazourek, které se používaly pro zažehnutí ohně, byly pradávnými lidmi považovány za posvátné.
1955 69:6.5 It was a sin to extinguish a flame; if a hut caught fire, it was allowed to burn. The fires of the temples and shrines were sacred and were never permitted to go out except that it was the custom to kindle new flames annually or after some calamity. Women were selected as priests because they were custodians of the home fires.
2019 69:6.5 Uhasit oheň bylo hříchem; když začala hořet chýše, nechala se shořet. Ohně v chrámech a svatyních byly posvátné a nesměly vyhasnout, s výjimkou toho, že bylo zvykem zapálit každoročně nové ohně, nebo po nějaké katastrofě[4]. Ženy byly vybírány za kněze, protože byly opatrovatelky domácího ohně.
1955 69:6.6 The early myths about how fire came down from the gods grew out of the observations of fire caused by lightning. These ideas of supernatural origin led directly to fire worship, and fire worship led to the custom of “passing through fire,” a practice carried on up to the times of Moses. And there still persists the idea of passing through fire after death. The fire myth was a great bond in early times and still persists in the symbolism of the Parsees.
2019 69:6.6 Pradávné mýty o tom, jak oheň sestoupil dolů od bohů, vznikly z pozorování, že blesk způsobuje oheň[5]. Tyto představy o nadpřirozeném původu vedly bezprostředně k uctívání ohně a uctívání ohně vedlo k obyčeji „procházení ohněm“[6]. Tato tradice přetrvala až do dob Mojžíše. A ještě i dnes přetrvává představa procházení ohněm po smrti. Mýtus ohně byl v pradávných dobách silným symbolem a stále zůstává v symbolice Pársů.
1955 69:6.7 Fire led to cooking, and “raw eaters” became a term of derision. And cooking lessened the expenditure of vital energy necessary for the digestion of food and so left early man some strength for social culture, while animal husbandry, by reducing the effort necessary to secure food, provided time for social activities.
2019 69:6.7 Oheň vedl k vaření potravy a „syrojedi“ se stali předmětem posměchu. A vaření snížilo vydání životní energie potřebné pro strávení potravy a tak zůstalo dávnému člověku více síly pro rozvoj sociální kultury, zatímco chov dobytka, který zmírnil úsilí zajistit nezbytnou potravu, poskytl čas pro společenské aktivity.
1955 69:6.8 It should be remembered that fire opened the doors to metalwork and led to the subsequent discovery of steam power and the present-day uses of electricity.
2019 69:6.8 Je nutno si uvědomit, že oheň otevřel dveře práci s kovem a vedl k následnému objevení parní energie a k dnešnímu používání elektřiny.
7. THE UTILIZATION OF ANIMALS
7. VYUŽÍVÁNÍ ZVÍŘAT
1955 69:7.1 To start with, the entire animal world was man’s enemy; human beings had to learn to protect themselves from the beasts. First, man ate the animals but later learned to domesticate and make them serve him.
2019 69:7.1 Na počátku byl celý živočišný svět nepřítelem člověka; lidé se museli naučit se chránit před divokou zvěří. Nejdříve člověk zvířata jedl, ale později se naučil je domestikovat a přinutil je sloužit mu.
1955 69:7.2 The domestication of animals came about accidentally. The savage would hunt herds much as the American Indians hunted the bison. By surrounding the herd they could keep control of the animals, thus being able to kill them as they were required for food. Later, corrals were constructed, and entire herds would be captured.
2019 69:7.2 Domestikace zvířat vznikla náhodou. Divoši lovili stáda zvířat tak, jak američtí Indiáni lovili bizony. Obklíčením skupiny získali zvířata pod kontrolu a mohli je snadněji zabíjet pro svoji potravu. Později začali stavět ohrady a mohli tak zajmout celá stáda.
1955 69:7.3 It was easy to tame some animals, but like the elephant, many of them would not reproduce in captivity. Still further on it was discovered that certain species of animals would submit to man’s presence, and that they would reproduce in captivity. The domestication of animals was thus promoted by selective breeding, an art which has made great progress since the days of Dalamatia.
2019 69:7.3 Některá zvířata bylo snadné ochočit, ale mnohá z nich, jako třeba slon, se v zajetí nerozmnožoval. Později se zjistilo, že některé druhy zvířat se lidské přítomnosti přizpůsobí a v zajetí se rozmnožují. Domestikování zvířat bylo tak podpořeno selektivním křížením, uměním, které udělalo obrovský pokrok od doby Dalamatie.
1955 69:7.4 The dog was the first animal to be domesticated, and the difficult experience of taming it began when a certain dog, after following a hunter around all day, actually went home with him. For ages dogs were used for food, hunting, transportation, and companionship. At first dogs only howled, but later on they learned to bark. The dog’s keen sense of smell led to the notion it could see spirits, and thus arose the dog-fetish cults. The employment of watchdogs made it first possible for the whole clan to sleep at night. It then became the custom to employ watchdogs to protect the home against spirits as well as material enemies. When the dog barked, man or beast approached, but when the dog howled, spirits were near. Even now many still believe that a dog’s howling at night betokens death.
2019 69:7.4 Prvním zdomácnělým zvířetem byl pes a těžká cesta jeho ochočení začala, když jeden pes, který sledoval lovce po celý den, šel s ním nakonec domů. Věky byli psi používáni pro jídlo, lov, dopravu a společnost. Zpočátku psi jenom vyli, ale později se naučili štěkat. Psův silný čich vedl k názoru, že může vidět duchy a takto vznikly kulty uctívání psa. Použití hlídacích psů umožnilo poprvé celému klanu spát celou noc. Potom se stalo zvykem používat hlídací psy na ochranu domu proti zlým duchům stejně jako proti osobním nepřátelům. Když pes štěkal, blížil se člověk nebo dravá šelma, ale když pes vyl, byli nablízku duchové. Také dnes mnozí věří v to, že noční vytí psa věští smrt.
1955 69:7.5 When man was a hunter, he was fairly kind to woman, but after the domestication of animals, coupled with the Caligastia confusion, many tribes shamefully treated their women. They treated them altogether too much as they treated their animals. Man’s brutal treatment of woman constitutes one of the darkest chapters of human history.
2019 69:7.5 Když člověk byl lovcem, byl docela laskavý k ženě, ale po zdomestikování zvířat, spolu se vzpourou Kaligastii, mnoho kmenů hanebně zacházelo se svými ženami. Vesměs s nimi zacházeli stejně jako se svými zvířaty. Brutální zacházení mužů s ženami představuje jednu s nejčernějších kapitol lidské historie.
8. SLAVERY AS A FACTOR IN CIVILIZATION
8. OTROCTVÍ JAKO FAKTOR CIVILIZACE
1955 69:8.1 Primitive man never hesitated to enslave his fellows. Woman was the first slave, a family slave. Pastoral man enslaved woman as his inferior sex partner. This sort of sex slavery grew directly out of man’s decreased dependence upon woman.
2019 69:8.1 Primitivní člověk se nikdy nerozpakoval zotročit své druhy. Žena byla prvním otrokem, otrokem rodiny. Muž v epoše pastevectví zotročil ženu jako svého méněcenného pohlavního partnera. Bezprostřední příčinou tohoto druhu sexuálního otroctví byla mužova snížená nezávislost na ženě.
1955 69:8.2 Not long ago enslavement was the lot of those military captives who refused to accept the conqueror’s religion. In earlier times captives were either eaten, tortured to death, set to fighting each other, sacrificed to spirits, or enslaved. Slavery was a great advancement over massacre and cannibalism.
2019 69:8.2 Ještě nedávno bylo otroctví údělem těch válečných zajatců, kteří odmítli přijmout vítězovo náboženství. V pradávných dobách byli zajatci buď snědeni, umučeni k smrti, přinucení bít se mezi sebou, obětováni duchům, nebo zotročeni. Otroctví bylo velkým pokrokem ve srovnání s vražděním a kanibalismem.
1955 69:8.3 Enslavement was a forward step in the merciful treatment of war captives. The ambush of Ai, with the wholesale slaughter of men, women, and children, only the king being saved to gratify the conqueror’s vanity, is a faithful picture of the barbaric slaughter practiced by even supposedly civilized peoples. The raid upon Og, the king of Bashan, was equally brutal and effective. The Hebrews “utterly destroyed” their enemies, taking all their property as spoils. They put all cities under tribute on pain of the “destruction of all males.” But many of the contemporary tribes, those having less tribal egotism, had long since begun to practice the adoption of superior captives.
2019 69:8.3 Otroctví byl krok dopředu v milosrdném zacházení s válečnými zajatci. Přepadení města Aj s následným masovým vyvražděním mužů, žen a dětí, kdy byl ušetřen pouze král, aby byla ukojena dobyvatelova ješitnost, je věrným obrazem barbarského vraždění, uplatňovaného dokonce údajnými civilizovanými lidmi[7]. Útok na Óga, krále Bášanu, byl stejně brutální a zdrcující[8]. Hebrejci „zcela ničili“ své nepřátele a jejich majetky brali jako kořist[9]. Ovládli všechna města pod hrozbou „zničení všech mužů[10].“ Ale mnohé soudobé kmeny, vyznačující se menší ješitností, již dávno začali mezi sebe přijímat kvalitnější zajatce.
1955 69:8.4 The hunter, like the American red man, did not enslave. He either adopted or killed his captives. Slavery was not prevalent among the pastoral peoples, for they needed few laborers. In war the herders made a practice of killing all men captives and taking as slaves only the women and children. The Mosaic code contained specific directions for making wives of these women captives. If not satisfactory, they could be sent away, but the Hebrews were not allowed to sell such rejected consorts as slaves—that was at least one advance in civilization. Though the social standards of the Hebrews were crude, they were far above those of the surrounding tribes.
2019 69:8.4 Lovec, stejně jako americký červený člověk, nebral otroky. On své zajatce buď zabíjel, nebo přijal mezi sebe. Otroctví nebylo rozšířené mezi pasteveckými národy, protože oni nepotřebovali tolik pracovních sil. Ve válkách pastevci obvykle zabíjeli všechny zajaté muže a za otroky brali jenom ženy a děti[11]. Židovský zákon obsahoval konkrétní pokyny pro braní těchto zajatých žen za manželky[12]. Jestliže nevyhovovaly, mohly být poslány pryč, ale Hebrejcům nebylo dovoleno prodávat takové odmítnuté ženy za otroky─v každém případě to byl progresivní krok civilizace. I když společenské normy Hebrejců byly kruté, značně převyšovaly normy sousedních kmenů.
1955 69:8.5 The herders were the first capitalists; their herds represented capital, and they lived on the interest—the natural increase. And they were disinclined to trust this wealth to the keeping of either slaves or women. But later on they took male prisoners and forced them to cultivate the soil. This is the early origin of serfdom—man attached to the land. The Africans could easily be taught to till the soil; hence they became the great slave race.
2019 69:8.5 Pastevci byli prvními kapitalisty; jejich stáda představovala kapitál a žili z úroků─z přirozeného přírůstku. A oni nebyli ochotni svěřit toto bohatství ani otrokům, ani ženám. Ale později brali mužské zajatce a nutili je obdělávat půdu. Toto je prvotní začátek poddanství─připoutání člověka k půdě. Afričany bylo snadné naučit obdělávat půdu; proto se z nich stala velká rasa otroků.
1955 69:8.6 Slavery was an indispensable link in the chain of human civilization. It was the bridge over which society passed from chaos and indolence to order and civilized activities; it compelled backward and lazy peoples to work and thus provide wealth and leisure for the social advancement of their superiors.
2019 69:8.6 Otroctví bylo nezbytným článkem řetězce lidské civilizace. Bylo mostem, přes který společnost přešla od chaosu a netečnosti k řádu a civilizovaným činnostem; donutilo zaostalé a zahálčivé národy pracovat a takto zajišťovat blahobyt a volný čas pro sociální rozvoj vyspělejších ras.
1955 69:8.7 The institution of slavery compelled man to invent the regulative mechanism of primitive society; it gave origin to the beginnings of government. Slavery demands strong regulation and during the European Middle Ages virtually disappeared because the feudal lords could not control the slaves. The backward tribes of ancient times, like the native Australians of today, never had slaves.
2019 69:8.7 Vznik otroctví přinutil člověka vynalézt regulující mechanizmus primitivní společnosti, což vedlo k začátkům vládního systému. Otroctví vyžaduje pevná pravidla a během středověku v Evropě doslova zmizelo kvůli neschopnosti feudálů dohlížet na otroky. Zaostalé kmeny starověku, takové, jako dnešní australští domorodci, nikdy otroky neměly.
1955 69:8.8 True, slavery was oppressive, but it was in the schools of oppression that man learned industry. Eventually the slaves shared the blessings of a higher society which they had so unwillingly helped create. Slavery creates an organization of culture and social achievement but soon insidiously attacks society internally as the gravest of all destructive social maladies.
2019 69:8.8 Je pravda, že otroctví znamenalo utlačování, ale právě v podmínkách utiskování se člověk naučil pracovitosti. Nakonec otroci sdíleli vymoženosti vyšší společnosti, kterou museli tak nedobrovolně pomáhat vytvářet. Otroctví vytváří organizaci, vedoucí ke kulturním a sociálním vymoženostem, ale brzy působí záludně na společnost ze vnitř jako nejzávažnější ze všech destruktivních společenských chorob.
1955 69:8.9 Modern mechanical invention rendered the slave obsolete. Slavery, like polygamy, is passing because it does not pay. But it has always proved disastrous suddenly to liberate great numbers of slaves; less trouble ensues when they are gradually emancipated.
2019 69:8.9 Novodobé technické vynálezy udělaly z otroctví minulost. Otroctví, podobně jako mnohoženství je pomíjivé, protože je nevýhodné. Ale vždycky se ukázalo, že náhlé propuštění velkého počtu otroků bylo zhoubné; méně potíží následuje, když jsou osvobozováni postupně.
1955 69:8.10 Today, men are not social slaves, but thousands allow ambition to enslave them to debt. Involuntary slavery has given way to a new and improved form of modified industrial servitude.
2019 69:8.10 Dnes lidé nejsou sociálními otroky, ale tisíce z nich dovolí svým ambicím, aby je zotročily. Nedobrovolné otroctví ustoupilo nové a zdokonalené formě průmyslového nevolnictví.
1955 69:8.11 While the ideal of society is universal freedom, idleness should never be tolerated. All able-bodied persons should be compelled to do at least a self-sustaining amount of work.
2019 69:8.11 I když ideálem společnosti je univerzální svoboda, nečinnost nemůže být nikdy tolerována. Všichni tělesně schopní lidé by měli vykonávat práci alespoň pro svoji vlastní podporu.
1955 69:8.12 Modern society is in reverse. Slavery has nearly disappeared; domesticated animals are passing. Civilization is reaching back to fire—the inorganic world—for power. Man came up from savagery by way of fire, animals, and slavery; today he reaches back, discarding the help of slaves and the assistance of animals, while he seeks to wrest new secrets and sources of wealth and power from the elemental storehouse of nature.
2019 69:8.12 Novodobá společnost se vrací zpět. Otroctví téměř zmizelo; používání domestikovaných zvířat pomíjí. Při hledání moci civilizace sahá zpět k ohni─neorganickému světu. Člověk vyšel z barbarství s pomocí ohně, zvířat a otroctví; dnes se tam vrací, zavrhujíc službu otroků a pomoc zvířat, aby vyrval nová tajemství a nové zdroje bohatství a moci z elementární zásobárny přírody.
9. PRIVATE PROPERTY
9. SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ
1955 69:9.1 While primitive society was virtually communal, primitive man did not adhere to the modern doctrines of communism. The communism of these early times was not a mere theory or social doctrine; it was a simple and practical automatic adjustment. Communism prevented pauperism and want; begging and prostitution were almost unknown among these ancient tribes.
2019 69:9.1 Ačkoliv primitivní společnost byla prakticky komunální, primitivní člověk se neřídil novodobými doktrínami komunismu. Komunismus těchto pradávných dob nebyl pouhou teorií, či sociální doktrínou; byl prostým, praktickým a automatickým přizpůsobením. Komunismus zabránil chudobě a nouzi; starodávné kmeny téměř neznaly žebrání a prostituci.
1955 69:9.2 Primitive communism did not especially level men down, nor did it exalt mediocrity, but it did put a premium on inactivity and idleness, and it did stifle industry and destroy ambition. Communism was indispensable scaffolding in the growth of primitive society, but it gave way to the evolution of a higher social order because it ran counter to four strong human proclivities:
2019 69:9.2 Primitivní komunismus nijak zvlášť nesnížil úroveň lidí, ani nepozvedl průměrnost, ale podněcoval netečnost a povrchnost a potlačil píli a zničil ctižádost. Komunismus byl nezbytným lešením pro vzestup primitivní společnosti, ale ustoupil evoluci vyššího sociálního řádu, protože byl v protikladu ke čtyřem silným lidským tendencím:
1955 69:9.3 1. The family. Man not only craves to accumulate property; he desires to bequeath his capital goods to his progeny. But in early communal society a man’s capital was either immediately consumed or distributed among the group at his death. There was no inheritance of property—the inheritance tax was one hundred per cent. The later capital-accumulation and property-inheritance mores were a distinct social advance. And this is true notwithstanding the subsequent gross abuses attendant upon the misuse of capital.
2019 69:9.3 1.Rodina. Člověk se nesnaží pouze nabýt majetek; on touží zanechat svoje jmění svým potomkům. Ale v pradávné komunální společnosti byl osobní kapitál po smrti majitele buď ihned spotřebován, nebo rozdán mezi členy skupiny. Dědictví majetku vůbec neexistovalo─daň z dědictví byla sto procent. Pozdější pravidla, regulující nahromaděný kapitál a následné dědictví, byla výrazným krokem vpřed v rozvoji společnosti. A je tomu tak, bez ohledu na následující hrubá zneužití kapitálu.
1955 69:9.4 2. Religious tendencies. Primitive man also wanted to save up property as a nucleus for starting life in the next existence. This motive explains why it was so long the custom to bury a man’s personal belongings with him. The ancients believed that only the rich survived death with any immediate pleasure and dignity. The teachers of revealed religion, more especially the Christian teachers, were the first to proclaim that the poor could have salvation on equal terms with the rich.
2019 69:9.4 2.Náboženské tendence. Primitivní člověk chtěl také nastřádat majetek, aby měl základ pro počáteční život v příští existenci. Toto vysvětluje, proč takovou dlouhou dobu bylo zvykem pohřbívat člověka s jeho osobním majetkem. Pradávní lidé věřili, že jenom bohatí naleznou po smrti radost a důstojnost. Učitelé zjeveného náboženství, především učitelé křesťanství, byli první, kteří hlásali, že chudí budou spaseni za stejných podmínek jako bohatí.
1955 69:9.5 3. The desire for liberty and leisure. In the earlier days of social evolution the apportionment of individual earnings among the group was virtually a form of slavery; the worker was made slave to the idler. This was the suicidal weakness of communism: The improvident habitually lived off the thrifty. Even in modern times the improvident depend on the state (thrifty taxpayers) to take care of them. Those who have no capital still expect those who have to feed them.
2019 69:9.5 3.Touha po svobodě a volnosti. Na počátku sociální evoluce rozdělení osobních příjmů mezi členy skupiny bylo prakticky formou otroctví; pracovník se stal otrokem zahaleče. Toto byla sebevražedná slabina komunismu: marnotratník žil na účet šetrného. Také v novodobých časech je zahaleč závislý na státě (šetrných daňových poplatnících), aby se o něj staral. Ti, kdo nemají jmění, stále předpokládají, že ti, co je mají, je budou živit.
1955 69:9.6 4. The urge for security and power. Communism was finally destroyed by the deceptive practices of progressive and successful individuals who resorted to diverse subterfuges in an effort to escape enslavement to the shiftless idlers of their tribes. But at first all hoarding was secret; primitive insecurity prevented the outward accumulation of capital. And even at a later time it was most dangerous to amass too much wealth; the king would be sure to trump up some charge for confiscating a rich man’s property, and when a wealthy man died, the funeral was held up until the family donated a large sum to public welfare or to the king, an inheritance tax.
2019 69:9.6 4.Nutnost bezpečnosti a touha po moci. Komunismus byl nakonec zničen záludnými praktikami progresivních a úspěšných jedinců, kteří se uchýlili k různým úskokům ve snaze uniknout otroctví pro nečinné zahaleče svého kmene. Ale zpočátku bylo veškeré hromadění děláno v tajnosti; nedostatečná bezpečnost v pradávných dobách neumožňovala viditelné střádání majetku. A také v pozdějších dobách bylo velmi nebezpečné nashromáždit příliš velké bohatství; král by určitě vymyslel nějaké obvinění, aby mohl zkonfiskovat majetek bohatého člověka a když zemřel někdo zámožný, pohřeb byl pozdržen, dokud rodina zesnulého nevěnovala velkou sumu ve prospěch veřejnosti, nebo králi─dědickou daň.
1955 69:9.7 In earliest times women were the property of the community, and the mother dominated the family. The early chiefs owned all the land and were proprietors of all the women; marriage required the consent of the tribal ruler. With the passing of communism, women were held individually, and the father gradually assumed domestic control. Thus the home had its beginning, and the prevailing polygamous customs were gradually displaced by monogamy. (Polygamy is the survival of the female-slavery element in marriage. Monogamy is the slave-free ideal of the matchless association of one man and one woman in the exquisite enterprise of home building, offspring rearing, mutual culture, and self-improvement.)
2019 69:9.7 V nejstarších dobách ženy byly společným majetkem a v rodině vládla matka. Veškerá půda patřila náčelníkům a ti také vlastnili všechny ženy; sňatek vyžadoval souhlas kmenového vůdce. S odcházejícím komunismem ženy přešly do majetku jednotlivců a dohled nad domácností postupně přebíral otec. Tak začala vznikat rodina a převládající zvyky mnohoženství byly postupně nahrazeny jednoženstvím. (Mnohoženství je přežitkem ženského otroctví v manželství. Jednoženství je ideálem neotrockého nesrovnatelného spojení jednoho muže a jedné ženy v nádherné činnosti vytváření domova, výchovy dětí, vzájemného kultivování a sebezdokonalování.)
1955 69:9.8 At first, all property, including tools and weapons, was the common possession of the tribe. Private property first consisted of all things personally touched. If a stranger drank from a cup, the cup was henceforth his. Next, any place where blood was shed became the property of the injured person or group.
2019 69:9.8 Z počátku byl všechen majetek, včetně nástrojů a zbraní, společným vlastnictvím kmene. Prvním osobním majetkem se staly předměty, kterých se lidé osobně dotkli. Jestli se cizinec napil z poháru, pohár se stal jeho majetkem. Dále, každé místo, kde byla prolita krev, se stalo majetkem poraněné osoby, nebo skupiny.
1955 69:9.9 Private property was thus originally respected because it was supposed to be charged with some part of the owner’s personality. Property honesty rested safely on this type of superstition; no police were needed to guard personal belongings. There was no stealing within the group, though men did not hesitate to appropriate the goods of other tribes. Property relations did not end with death; early, personal effects were burned, then buried with the dead, and later, inherited by the surviving family or by the tribe.
2019 69:9.9 Takto byl osobní majetek původně respektován, protože se předpokládalo, že má v sobě nějakou část osobnosti vlastníka. Na tomto druhu pověrčivosti spočívala bezpečnost majetku; nebyla potřeba žádná stráž, aby chránila osobní majetek. Ve skupině se vůbec nekradlo, ačkoliv lidé neváhali přivlastnit si zboží jiných kmenů. Majetkové vztahy nekončily se smrtí; nejdříve byly osobní věci páleny, pak byly pohřbívány s mrtvým a později je dědily pozůstalí členové rodiny, nebo kmen.
1955 69:9.10 The ornamental type of personal effects originated in the wearing of charms. Vanity plus ghost fear led early man to resist all attempts to relieve him of his favorite charms, such property being valued above necessities.
2019 69:9.10 Prvními ozdobnými osobními předměty byly talismany. Samolibost, spojená se strachem ze zlých duchů, bránily pradávnému člověku v tom, aby se zbavil svých oblíbených talismanů. Takový majetek byl ceněn nade všechny životní potřeby.
1955 69:9.11 Sleeping space was one of man’s earliest properties. Later, homesites were assigned by the tribal chiefs, who held all real estate in trust for the group. Presently a fire site conferred ownership; and still later, a well constituted title to the adjacent land.
2019 69:9.11 Místo na spaní bylo jedno z prvních vlastnictvích člověka. Později, místa na bydlení přidělovali kmenový náčelníci, kteří měli ve svěřenství všechen majetek kmene. Potom se člověk stal majitelem místa, na kterém měl své ohniště; a ještě později získal osobní právo i na přiléhající půdu[13].
1955 69:9.12 Water holes and wells were among the first private possessions. The whole fetish practice was utilized to guard water holes, wells, trees, crops, and honey. Following the loss of faith in the fetish, laws were evolved to protect private belongings. But game laws, the right to hunt, long preceded land laws. The American red man never understood private ownership of land; he could not comprehend the white man’s view.
2019 69:9.12 Vodní zdroje a studny byly mezi prvním osobním majetkem. Praktikování fetišismu bylo uplatňováno při strážení vodních zdrojů, studní, stromů, úrody a medu. Po ztrátě důvěry ve fetiš se na ochranu osobního vlastnictví vyvinuly zákony. Ale honební právo─právo lovit─se objevilo daleko dřív než pozemkové právo. Americký červený člověk nikdy nepochopil soukromé vlastnictví půdy; nedokázal porozumět úmyslu bílého člověka.
1955 69:9.13 Private property was early marked by family insignia, and this is the early origin of family crests. Real estate could also be put under the watchcare of spirits. The priests would “consecrate” a piece of land, and it would then rest under the protection of the magic taboos erected thereon. Owners thereof were said to have a “priest’s title.” The Hebrews had great respect for these family landmarks: “Cursed be he who removes his neighbor’s landmark.” These stone markers bore the priest’s initials. Even trees, when initialed, became private property.
2019 69:9.13 Osobní majetek byl brzy označován rodinným znakem, což vedlo ke vzniku rodových erbů. Ochrana pozemků mohla být také svěřena duchům. Kněží „posvětili“ pozemek a ten byl potom pod ochranou magického tabu, který byl na pozemku vztyčen. O takových majitelích se pak říkalo, že mají „kněžský titul[14].“ Hebrejci měli tyto rodinné pomezní kameny ve velké úctě: „zatracen bude ten, kdo odstraní sousedův pomezní kámen[15].“ Na těchto hraničních kamenech byly vyryty knězovy iniciály. Také stromy, když na nich byly iniciály, se staly osobním majetkem.
1955 69:9.14 In early days only the crops were private, but successive crops conferred title; agriculture was thus the genesis of the private ownership of land. Individuals were first given only a life tenureship; at death land reverted to the tribe. The very first land titles granted by tribes to individuals were graves—family burying grounds. In later times land belonged to those who fenced it. But the cities always reserved certain lands for public pasturage and for use in case of siege; these “commons” represent the survival of the earlier form of collective ownership.
2019 69:9.14 V raných dobách byla soukromá pouze úroda, ale později úrody daly právo vlastnit i půdu; rolnictví tak položilo základy k soukromému vlastnictví půdy. Zpočátku měli jedinci pouze celoživotní právo držby a po jejich smrti byla půda vrácena kmeni. Úplně první vlastněnou půdou jednotlivcem a přidělenou kmenem byly hroby─rodinná pohřebiště. V pozdějších dobách patřila půda těm, kteří si ji ohradili. Ale města si vždy ponechávala některá území pro veřejnou pastvu a pro využití v případě obležení; tyto „obecniny“ představují pozůstatky pradávných forem kolektivního vlastnictví.
1955 69:9.15 Eventually the state assigned property to the individual, reserving the right of taxation. Having made secure their titles, landlords could collect rents, and land became a source of income—capital. Finally land became truly negotiable, with sales, transfers, mortgages, and foreclosures.
2019 69:9.15 Časem to byl stát, který přiděloval pozemky jednotlivcům, ponechávaje si právo na daň. Po získání práva na pozemky, mohli jejich majitelé půdu pronajímat a ta se stala zdrojem příjmu─kapitál. Nakonec se půda stala skutečným předmětem obchodování; s možností prodeje, převodu, zástavy a konfiskace.
1955 69:9.16 Private ownership brought increased liberty and enhanced stability; but private ownership of land was given social sanction only after communal control and direction had failed, and it was soon followed by a succession of slaves, serfs, and landless classes. But improved machinery is gradually setting men free from slavish toil.
2019 69:9.16 Soukromé vlastnictví přineslo zvýšenou svobodu a posílenou stabilitu, ale soukromé vlastnictví půdy bylo společensky přijato až poté, kdy obecní dohled a správa selhaly a brzy poté následovali otroci, nevolníci a bezzemci. Ale zdokonalené mechanismy postupně osvobozují člověka od otrocké dřiny.
1955 69:9.17 The right to property is not absolute; it is purely social. But all government, law, order, civil rights, social liberties, conventions, peace, and happiness, as they are enjoyed by modern peoples, have grown up around the private ownership of property.
2019 69:9.17 Právo vlastnit není absolutní; má výhradně sociální charakter. Ale každá vláda, zákon, řád, občanská práva, sociální svobody, konvence, mír a štěstí, tak jak si je užívají současné národy, vyrostly kolem osobního vlastnictví majetku.
1955 69:9.18 The present social order is not necessarily right—not divine or sacred—but mankind will do well to move slowly in making changes. That which you have is vastly better than any system known to your ancestors. Make certain that when you change the social order you change for the better. Do not be persuaded to experiment with the discarded formulas of your forefathers. Go forward, not backward! Let evolution proceed! Do not take a backward step.
2019 69:9.18 Současný sociální řád není bezpochyby spravedlivý─není božským, ani duchovním─ale lidstvo bude úspěšné, jestli bude uskutečňovat změny postupně. To, co máte je mnohem lepší, než jakýkoliv systém, známý vašim předkům. Ujistěte se, že když měníte sociální řád, tak je to změna k lepšímu. Nenechte se přemluvit experimentovat s odloženými recepty vašich praotců. Jděte dopředu, ne zpátky! Ať evoluce pokračuje! Nevracejte se zpět!
1955 69:9.19 [Presented by a Melchizedek of Nebadon.]
2019 69:9.19 [Představeno Melkísedekem Nebadonu.]