Kniha Urantia v angličtině je od roku 2006 celosvětově Public Domain.
Překlady: © 2019 Nadace Urantia
THE PARADISE TRINITY
RAJSKÁ TROJICE
1955 10:0.1 THE Paradise Trinity of eternal Deities facilitates the Father’s escape from personality absolutism. The Trinity perfectly associates the limitless expression of God’s infinite personal will with the absoluteness of Deity. The Eternal Son and the various Sons of divine origin, together with the Conjoint Actor and his universe children, effectively provide for the Father’s liberation from the limitations otherwise inherent in primacy, perfection, changelessness, eternity, universality, absoluteness, and infinity.
2019 10:0.1 RAJSKÁ Trojice věčných Božstev usnadňuje Otci uniknout z absolutizmu osobnosti. Trojice dokonale spojuje neomezené vyjádření nekonečné osobní vůle Boha s absolutností Božstva. Věčný Syn a rozmanití Synové božského původu, spolu se Společným Činitelem a jeho vesmírnými dětmi, účinně umožňují osvobození Otce od omezeních, tkvících v jeho prvotnosti, dokonalosti, neměnnosti, věčnosti, univerzálnosti, absolutnosti a nekonečnosti.
1955 10:0.2 The Paradise Trinity effectively provides for the full expression and perfect revelation of the eternal nature of Deity. The Stationary Sons of the Trinity likewise afford a full and perfect revelation of divine justice. The Trinity is Deity unity, and this unity rests eternally upon the absolute foundations of the divine oneness of the three original and co-ordinate and coexistent personalities, God the Father, God the Son, and God the Spirit.
2019 10:0.2 Rajská Trojice účinně zajišťuje úplné vyjádření a dokonalé odhalení věčné podstaty Božstva[1]. Stejným způsobem Stálí Synové Trojice poskytují úplné a dokonalé odhalení božské spravedlnosti. Trojice je jednota Božstva a tato jednota věčně spočívá na absolutních základech božské jednotnosti tří původních a rovnocenných a koexistenčních osobností: Boha-Otce, Boha-Syna a Boha-Ducha[2]..
1955 10:0.3 From the present situation on the circle of eternity, looking backward into the endless past, we can discover only one inescapable inevitability in universe affairs, and that is the Paradise Trinity. I deem the Trinity to have been inevitable. As I view the past, present, and future of time, I consider nothing else in all the universe of universes to have been inevitable. The present master universe, viewed in retrospect or in prospect, is unthinkable without the Trinity. Given the Paradise Trinity, we can postulate alternate or even multiple ways of doing all things, but without the Trinity of Father, Son, and Spirit we are unable to conceive how the Infinite could achieve threefold and co-ordinate personalization in the face of the absolute oneness of Deity. No other concept of creation measures up to the Trinity standards of the completeness of the absoluteness inherent in Deity unity coupled with the repleteness of volitional liberation inherent in the threefold personalization of Deity.
2019 10:0.3 Dívajíc se ze současné přítomnosti na okruhu věčnosti nazpět do nekonečné minulosti, my jsme schopni objevit pouze jednu nevyhnutelnou nevyhnutelnost v událostech vesmíru, a to je Rajská Trojice. Já se domnívám, že Trojice byla nezbytná. Tak, jak já se dívám na minulost, přítomnost a budoucnost času, nevidím v celém vesmíru vesmírů nic, co by bylo nevyhnutelné, kromě Trojice. Při pohledu nazpět, či do budoucna, je současný hlavní vesmír nemyslitelný bez Trojice. Existence Rajské Trojice nám umožňuje používat střídavé, nebo dokonce mnohonásobné způsoby pro vykonávání všech činností, ale bez Trojice Otce, Syna a Ducha nejsme schopni pochopit, jak může Nekonečný Duch dosáhnout trojnásobného a harmonického zosobnění v přítomnosti absolutní jednotnosti Božstva. Žádný jiný koncept tvoření nemůže dosáhnout úrovní Trojice v úplnosti absolutnosti, spočívající v jednotě Božstva v kombinaci s dovršením osvobození se vlastní vůlí, spočívající ve trojitém zosobnění Božstva.
1. SELF-DISTRIBUTION OF THE FIRST SOURCE AND CENTER
1. SEBEROZDĚLOVÁNÍ PRVOTNÍHO ZDROJE A STŘEDU
1955 10:1.1 It would seem that the Father, back in eternity, inaugurated a policy of profound self-distribution. There is inherent in the selfless, loving, and lovable nature of the Universal Father something which causes him to reserve to himself the exercise of only those powers and that authority which he apparently finds it impossible to delegate or to bestow.
2019 10:1.1 Zřejmě, kdysi dávno ve věčnosti, Otec zahájil metodu rozsáhlého seberozdělování. V nesobecké, milující a přívětivé povaze Vesmírného Otce je vrozeno něco, co ho nutí si pro sebe vyhrazovat používání pouze těch sil a autority, které on zřejmě uzná, že je nemožné je převádět, nebo poskytovat.
1955 10:1.2 The Universal Father all along has divested himself of every part of himself that was bestowable on any other Creator or creature. He has delegated to his divine Sons and their associated intelligences every power and all authority that could be delegated. He has actually transferred to his Sovereign Sons, in their respective universes, every prerogative of administrative authority that was transferable. In the affairs of a local universe, he has made each Sovereign Creator Son just as perfect, competent, and authoritative as is the Eternal Son in the original and central universe. He has given away, actually bestowed, with the dignity and sanctity of personality possession, all of himself and all of his attributes, everything he possibly could divest himself of, in every way, in every age, in every place, and to every person, and in every universe except that of his central indwelling.
2019 10:1.2 Vesmírný Otec se vždy sám vzdával každé části sebe samého, kterou bylo možno poskytnout jakémukoliv jinému Tvořiteli, nebo tvorovi. On přenesl na svoje božské Syny a jejich přidružené inteligence každou sílu a veškerou autoritu, která mohla být přenesena. On ve skutečnosti převedl na svoje Syny, v jejich příslušných vesmírech, veškerou výsadní pravomoc vládnout, která byla převeditelná. V záležitostech lokálního vesmíru on udělal každého Svrchovaného Syna Tvořitele stejně tak dokonalým, schopným a spolehlivým, jako je Věčný Syn v prvotním a středním vesmíru. On rozdal, vlastně poskytl, důstojnost a posvátnost, které náleží k osobnosti; on poskytl celého sebe sama a všechny svoje vlastnosti, všechno, čeho se bylo možné ze sebe vzdát, všemi možnými způsoby, ve všech epochách, v každém místě, každé osobě a v každém vesmíru, kromě vesmíru jeho centrálního přebývání.
1955 10:1.3 Divine personality is not self-centered; self-distribution and sharing of personality characterize divine freewill selfhood. Creatures crave association with other personal creatures; Creators are moved to share divinity with their universe children; the personality of the Infinite is disclosed as the Universal Father, who shares reality of being and equality of self with two co-ordinate personalities, the Eternal Son and the Conjoint Actor.
2019 10:1.3 Božská osobnost není egocentrická; seberozdělování a poskytování osobnosti charakterizuje božskou individuální svobodnou vůli. Tvorové touží po společenství s jinými osobitými tvory; Tvořitelé jsou uzpůsobeni rozdělovat božskost svým vesmírným dětem; osobnost Nekonečného je odhalena jako Vesmírný Otec, který sdílí realitu bytí a rovnoprávnost svého vlastního já se dvěma rovnocennými osobnostmi, Věčným Synem a Společným Činitelem.
1955 10:1.4 For knowledge concerning the Father’s personality and divine attributes we will always be dependent on the revelations of the Eternal Son, for when the conjoint act of creation was effected, when the Third Person of Deity sprang into personality existence and executed the combined concepts of his divine parents, the Father ceased to exist as the unqualified personality. With the coming into being of the Conjoint Actor and the materialization of the central core of creation, certain eternal changes took place. God gave himself as an absolute personality to his Eternal Son. Thus does the Father bestow the “personality of infinity” upon his only-begotten Son, while they both bestow the “conjoint personality” of their eternal union upon the Infinite Spirit.
2019 10:1.4 V získání vědomostí, týkající se osobnosti Otce a jeho božských vlastností my vždy budeme závislí na odhalení Věčného Syna, protože když se vykonal společný akt tvoření, když se objevila osobitá existence Třetí Osoby Božstva a uskutečnila společné koncepty svých božských rodičů, Otec přestal existovat jako neomezená osobnost. S příchodem existence Společného Činitele a materializováním středního jádra tvoření se odehrály určité věčné změny. Bůh dal sebe samého jako absolutní osobnost svému Věčnému Synovi. Tímto Otec poskytuje „nekonečnou osobnost“ svému jedinému Synovi, kdežto oni oba dva poskytují „společnou osobnost“ jejich věčného spojení Nekonečnému Duchu.
1955 10:1.5 For these and other reasons beyond the concept of the finite mind, it is exceedingly difficult for the human creature to comprehend God’s infinite father-personality except as it is universally revealed in the Eternal Son and, with the Son, is universally active in the Infinite Spirit.
2019 10:1.5 Z těchto a jiných důvodů, které jsou za hranicemi vnímání konečné mysli, je pro lidskou bytost nesmírně obtížné pochopit nekonečnou otcovskou osobnost Boha, kromě toho, jak je univerzálně odhalena ve Věčném Synovi a spolu se Synem, v univerzálním působení Nekonečného Ducha.
1955 10:1.6 Since the Paradise Sons of God visit the evolutionary worlds and sometimes even there dwell in the likeness of mortal flesh, and since these bestowals make it possible for mortal man actually to know something of the nature and character of divine personality, therefore must the creatures of the planetary spheres look to the bestowals of these Paradise Sons for reliable and trustworthy information regarding the Father, the Son, and the Spirit.
2019 10:1.6 Jelikož Rajští Boží Synové navštěvují evoluční světy a někdy dokonce na nich pobývají v podobě lidského těla a jelikož tyto pobyty umožňují smrtelnému člověku dozvědět se skutečně něco o podstatě a povaze božských osobností, proto tvorové planetárních sfér musejí nalézat v pobytech těchto Rajských Synů spolehlivé a důvěryhodné informace o Otci, Synovi a Duchu[3].
2. DEITY PERSONALIZATION
2. ZOSOBNĚNÍ BOŽSTVA
1955 10:2.1 By the technique of trinitization the Father divests himself of that unqualified spirit personality which is the Son, but in so doing he constitutes himself the Father of this very Son and thereby possesses himself of unlimited capacity to become the divine Father of all subsequently created, eventuated, or other personalized types of intelligent will creatures. As the absolute and unqualified personality the Father can function only as and with the Son, but as a personal Father he continues to bestow personality upon the diverse hosts of the differing levels of intelligent will creatures, and he forever maintains personal relations of loving association with this vast family of universe children.
2019 10:2.1 Metodou trinitizace se Otec sám vzdává té neomezené duchovní osobnosti, která je Syn, ale tímto se on tak ustanovuje Otcem tohoto Syna a tím získává pro sebe neomezenou schopnost stát se božským Otcem všech následně vytvořených, vzniklých, nebo jiných zosobněných druhů inteligentních tvorů vlastní vůle. Jako absolutní a neomezená osobnost, Otec může působit pouze jako Syn a pouze s ním, ale jako osobní Otec on nadále poskytuje osobnost různorodému množství lišících se úrovní inteligentních tvorů vlastní vůle a stále udržuje osobní vztahy láskyplného spojení s touto obrovskou rodinou vesmírných dětí.
1955 10:2.2 After the Father has bestowed upon the personality of his Son the fullness of himself, and when this act of self-bestowal is complete and perfect, of the infinite power and nature which are thus existent in the Father-Son union, the eternal partners conjointly bestow those qualities and attributes which constitute still another being like themselves; and this conjoint personality, the Infinite Spirit, completes the existential personalization of Deity.
2019 10:2.2 Poté, co Otec poskytl celého sebe sama osobnosti svého Syna a když tento akt sebe poskytnutí je dokončený a má dokonalost nekonečné síly a podstaty, které tudíž existují ve spojení Otec-Syn, věční společníci společně poskytnou tyto schopnosti a vlastnosti pro vytvoření ještě další bytosti jako jsou oni sami; a tato společná osobnost, Nekonečný Duch, završuje existenciální zosobnění Božstva.
1955 10:2.3 The Son is indispensable to the fatherhood of God. The Spirit is indispensable to the fraternity of the Second and Third Persons. Three persons are a minimum social group, but this is least of all the many reasons for believing in the inevitability of the Conjoint Actor.
2019 10:2.3 Syn je nepostradatelným pro otcovství Boha. Duch je nepostradatelným pro bratrství Druhé a Třetí Osoby. Tři osoby jsou minimální sociální skupina, ale toto je nejnepatrnější ze všech četných důvodů proč věřit v nepostradatelnost Společného Činitele.
1955 10:2.4 The First Source and Center is the infinite father-personality, the unlimited source personality. The Eternal Son is the unqualified personality-absolute, that divine being who stands throughout all time and eternity as the perfect revelation of the personal nature of God. The Infinite Spirit is the conjoint personality, the unique personal consequence of the everlasting Father-Son union.
2019 10:2.4 Prvotní Zdroj a Střed je nekonečná otcovská osobnost, nevyčerpatelný zdroj osobností. Věčný Syn je nezbytné absolutno osobnosti, ta božská bytost, která setrvává jako dokonalé odhalení osobní podstaty Boha v průběhu všech epoch a věčnosti. Nekonečný Duch je společná osobnost,unikátní osobní důsledek věčně trvajícího spojení Otce a Syna.
1955 10:2.5 The personality of the First Source and Center is the personality of infinity minus the absolute personality of the Eternal Son. The personality of the Third Source and Center is the superadditive consequence of the union of the liberated Father-personality and the absolute Son-personality.
2019 10:2.5 Osobnost Prvotního Zdroje a Středu je osobnost nekonečnosti bez absolutní osobnosti Věčného Syna. Osobnost Třetího Zdroje a Středu je superdoplněk, vzniknuvší jako důsledek spojení osvobozené osobnosti Otce a absolutní osobnosti Syna.
1955 10:2.6 The Universal Father, the Eternal Son, and the Infinite Spirit are unique persons; none is a duplicate; each is original; all are united.
2019 10:2.6 Vesmírný Otec, Věčný Syn a Nekonečný Duch jsou unikátní osoby; žádná z nich není duplikátem; každá je originál; všechny jsou spojeny.
1955 10:2.7 The Eternal Son alone experiences the fullness of divine personality relationship, consciousness of both sonship with the Father and paternity to the Spirit and of divine equality with both Father-ancestor and Spirit-associate. The Father knows the experience of having a Son who is his equal, but the Father knows no ancestral antecedents. The Eternal Son has the experience of sonship, recognition of personality ancestry, and at the same time the Son is conscious of being joint parent to the Infinite Spirit. The Infinite Spirit is conscious of twofold personality ancestry but is not parental to a co-ordinate Deity personality. With the Spirit the existential cycle of Deity personalization attains completion; the primary personalities of the Third Source and Center are experiential and are seven in number.
2019 10:2.7 Jedině Věčný Syn prožívá plnost vztahu božské osobnosti, uvědomování si, jak synovského vztahu s Otcem, tak i rodičovského vztahu s Duchem a božskou rovnocennost, jak s Otcem-předkem, tak i s Duchem-společníkem. Otec má zkušenost mít Syna, který je mu rovnocenný, ale Otec nezná žádné svoje předchozí předchůdce. Věčný Syn má zkušenost synovství, poznání předchůdců osobnosti a současně si je Syn vědom, že je společným rodičem Nekonečného Ducha. Nekonečný Duch si je vědom dvou předchůdců osobnosti, ale on není rodičem rovnocenné osobnosti Božstva. S Duchem dosahuje existenciální cyklus zosobnění Božstva naplnění; prvotné osobnosti Třetího Zdroje a Středu jsou empirické a je jich sedm.
1955 10:2.8 I am of origin in the Paradise Trinity. I know the Trinity as unified Deity; I also know that the Father, Son, and Spirit exist and act in their definite personal capacities. I positively know that they not only act personally and collectively, but that they also co-ordinate their performances in various groupings, so that in the end they function in seven different singular and plural capacities. And since these seven associations exhaust the possibilities for such divinity combination, it is inevitable that the realities of the universe shall appear in seven variations of values, meanings, and personality.
2019 10:2.8 Já mám původ v Rajské Trojici. Já znám Trojici jako spojené Božstvo; já také vím, že Otec, Syn a Duch existují a působí podle svých určených osobních schopností. Já prokazatelně vím, že oni nejenže jednají osobně a kolektivně, ale že oni také koordinují svá působení v různých seskupeních, takže nakonec oni působí v sedmi rozdílných singulárních a plurálních funkcích. A poněvadž těchto sedm seskupeních vyčerpává možné varianty pro takovou božskou kombinaci, je nevyhnutelné, že reality vesmíru se budou objevovat v sedmi variacích hodnot, významů a osobnosti.
3. THE THREE PERSONS OF DEITY
3. TŘI OSOBY BOŽSTVA
1955 10:3.1 Notwithstanding there is only one Deity, there are three positive and divine personalizations of Deity. Regarding the endowment of man with the divine Adjusters, the Father said: “Let us make mortal man in our own image.” Repeatedly throughout the Urantian writings there occurs this reference to the acts and doings of plural Deity, clearly showing recognition of the existence and working of the three Sources and Centers.
2019 10:3.1 Bez ohledu na to, že je pouze jenom jedno Božstvo, existují tři nesporná a božská zosobnění Božstva. Pokud se jedná o obdaření člověka božskými Ladiči Myšlení, Otec řekl: „Vytvořme smrtelného člověka k obrazu našemu[4].“ Ve všech spisech na Urantii se opakovaně objevuje tato zmínka o činech a působení plurálního Božstva, zřetelně prokazující poznání existence a činnosti tří Zdrojů a Středů.
1955 10:3.2 We are taught that the Son and the Spirit sustain the same and equal relations to the Father in the Trinity association. In eternity and as Deities they undoubtedly do, but in time and as personalities they certainly disclose relationships of a very diverse nature. Looking from Paradise out on the universes, these relationships do seem to be very similar, but when viewed from the domains of space, they appear to be quite different.
2019 10:3.2 Nás učí, že ve společenství Trojice udržují Syn a Duch s Otcem stejný a rovnocenný vztah. Ve věčnosti oni nepochybně, jako Božstva, tak jako v čase a jako osobnosti, určitě odhalují vztahy velmi různorodých podstat. Dívajíc se z Ráje na vesmíry, tyto vztahy se zdají být velmi podobné, ale když jsou viděny z hlubin prostoru, vypadají naprosto odlišně.
1955 10:3.3 The divine Sons are indeed the “Word of God,” but the children of the Spirit are truly the “Act of God.” God speaks through the Son and, with the Son, acts through the Infinite Spirit, while in all universe activities the Son and the Spirit are exquisitely fraternal, working as two equal brothers with admiration and love for an honored and divinely respected common Father.
2019 10:3.3 Božští Synové jsou opravdu „Slovem Božím“, ale děti Ducha jsou skutečně „Činem Božím“[5][6]. Bůh mluví skrze Syna a spolu se synem jednají prostřednictvím Nekonečného Ducha, zatímco ve všech vesmírných činnostech Syn a Duch mají spolu dokonalý bratrský vztah a pracují jako dva rovnocenní bratři, naplněni obdivem a láskou k uctívanému a božsky respektovanému společnému Otci.
1955 10:3.4 The Father, Son, and Spirit are certainly equal in nature, co-ordinate in being, but there are unmistakable differences in their universe performances, and when acting alone, each person of Deity is apparently limited in absoluteness.
2019 10:3.4 Otec, Syn a Duch jsou bezesporu stejní ve své podstatě, rovnocenní v bytí, ale v jejich vesmírných činnostech jsou neklamné rozdíly a když působí každý sám, je každá osoba Božstva zjevně limitována ve své absolutnosti.
1955 10:3.5 The Universal Father, prior to his self-willed divestment of the personality, powers, and attributes which constitute the Son and the Spirit, seems to have been (philosophically considered) an unqualified, absolute, and infinite Deity. But such a theoretical First Source and Center without a Son could not in any sense of the word be considered the Universal Father; fatherhood is not real without sonship. Furthermore, the Father, to have been absolute in a total sense, must have existed at some eternally distant moment alone. But he never had such a solitary existence; the Son and the Spirit are both coeternal with the Father. The First Source and Center has always been, and will forever be, the eternal Father of the Original Son and, with the Son, the eternal progenitor of the Infinite Spirit.
2019 10:3.5 Předtím, než se Vesmírný Otec sám svobodně rozhodl vzdát se osobnosti, moci a vlastností, které vytvářejí Syna a Ducha, on byl patrně (filozoficky vzato) neomezeným, absolutním a nekonečným Božstvem. Ale takový teoretický Prvotní Zdroj a Střed bez Syna, by v žádném slova smyslu nemohl být považovaný za Vesmírného Otce; otcovství není možné bez synovství. Mimoto, aby Otec byl absolutní v souhrnném smyslu, musel by v určitém okamžiku, vzdáleném daleko ve věčnosti, existovat sám. Ale on nikdy neměl takovou osamělou existenci; jak Syn, tak i Duch jsou koexistentní s Otcem. Prvotní Zdroj a Střed vždycky byl a bude navždy věčným Otcem Prvorozeného Syna a spolu se Synem, věčným prarodičem Nekonečného Ducha.
1955 10:3.6 We observe that the Father has divested himself of all direct manifestations of absoluteness except absolute fatherhood and absolute volition. We do not know whether volition is an inalienable attribute of the Father; we can only observe that he did not divest himself of volition. Such infinity of will must have been eternally inherent in the First Source and Center.
2019 10:3.6 My pozorujeme, že Otec se sám vzdal všech přímých projevů absolutnosti, kromě absolutního otcovství a absolutní vlastní vůle. My nevíme, zdali vlastní vůle není nezadatelnou vlastností Otce; my můžeme pouze pozorovat, že on se nevzdal svojí vlastní vůle. Taková nekonečnost vůle musela být v Prvotním Zdroji a Středu věčně vrozená.
1955 10:3.7 In bestowing absoluteness of personality upon the Eternal Son, the Universal Father escapes from the fetters of personality absolutism, but in so doing he takes a step which makes it forever impossible for him to act alone as the personality-absolute. And with the final personalization of coexistent Deity—the Conjoint Actor—there ensues the critical trinitarian interdependence of the three divine personalities with regard to the totality of Deity function in absolute.
2019 10:3.7 Při poskytování absolutnost osobnosti Věčnému Synovi, Vesmírný Otec se osvobozuje od okovů absolutismu osobnosti, ale tímto činem udělá krok, který mu navždy znemožní jednat samostatně jako osobité absolutno. A s posledním zosobněním koexistentního Božstva—Společného Činitele—vzniká kritický trinitární vzájemný vztah tří božských osobností, týkající se celistvosti působení Božstva bez omezení.
1955 10:3.8 God is the Father-Absolute of all personalities in the universe of universes. The Father is personally absolute in liberty of action, but in the universes of time and space, made, in the making, and yet to be made, the Father is not discernibly absolute as total Deity except in the Paradise Trinity.
2019 10:3.8 Bůh je Otec-Absolutno všech osobností ve vesmíru vesmírů. Otec je osobně absolutní ve svobodě působení, ale ve vytvořených, tvořících se a v budoucnu ještě vytvořených vesmírech času a prostoru není Otec rozeznatelně absolutní jako celostní Božstvo, pouze v Rajské Trojici.
1955 10:3.9 The First Source and Center functions outside of Havona in the phenomenal universes as follows:
2019 10:3.9 Prvotní Zdroj a Střed působí ve fenomenálních vesmírech mimo Havonu následovně:
1955 10:3.10 1. As creator, through the Creator Sons, his grandsons.
2019 10:3.10 1. Jako tvořitel, prostřednictvím Synů Tvořitelů, svých vnuků.
2019 10:3.11 2. Jako regulátor, prostřednictvím gravitačního centra Ráj.
1955 10:3.12 3. As spirit, through the Eternal Son.
2019 10:3.12 3. Jako duch, prostřednictvím Věčného Syna.
1955 10:3.13 4. As mind, through the Conjoint Creator.
2019 10:3.13 4. Jako mysl, prostřednictvím Společného Činitele.
1955 10:3.14 5. As a Father, he maintains parental contact with all creatures through his personality circuit.
2019 10:3.14 5. Jako Otec on udržuje rodičovský kontakt se všemi tvory na celém svém okruhu osobnosti.
1955 10:3.15 6. As a person, he acts directly throughout creation by his exclusive fragments—in mortal man by the Thought Adjusters.
2019 10:3.15 6. Jako osoba on působí přímo po celém tvoření ve smrtelných lidech prostřednictvím svých výjimečných osobitých fragmentů—Ladičů Myšlení.
1955 10:3.16 7. As total Deity, he functions only in the Paradise Trinity.
2019 10:3.16 7. Jako všeobjímající Božstvo on působí pouze v Rajské Trojici.
1955 10:3.17 All these relinquishments and delegations of jurisdiction by the Universal Father are wholly voluntary and self-imposed. The all-powerful Father purposefully assumes these limitations of universe authority.
2019 10:3.17 Všechna tato postoupení a přenesení pravomocí Vesmírným Otcem jsou naprosto dobrovolná a provedená jím samým. Všemocný Otec záměrně přijímá tato omezení vesmírné autority.
1955 10:3.18 The Eternal Son seems to function as one with the Father in all spiritual respects except in the bestowals of the God fragments and in other prepersonal activities. Neither is the Son closely identified with the intellectual activities of material creatures nor with the energy activities of the material universes. As absolute the Son functions as a person and only in the domain of the spiritual universe.
2019 10:3.18 Věčný Syn působí zřejmě s Otcem jako jeden ve všech duchovních aspektech, kromě poskytování fragmentů Boha a v dalších před-osobních činnostech. Syn není ani úzce spjat s intelektuálními činnostmi materiálních tvorů, ani s energetickými aktivitami materiálních vesmírů. Jako absolutní, Syn působí jako osoba a pouze v oblastech duchovního vesmíru.
1955 10:3.19 The Infinite Spirit is amazingly universal and unbelievably versatile in all his operations. He performs in the spheres of mind, matter, and spirit. The Conjoint Actor represents the Father-Son association, but he also functions as himself. He is not directly concerned with physical gravity, with spiritual gravity, or with the personality circuit, but he more or less participates in all other universe activities. While apparently dependent on three existential and absolute gravity controls, the Infinite Spirit appears to exercise three supercontrols. This threefold endowment is employed in many ways to transcend and seemingly to neutralize even the manifestations of primary forces and energies, right up to the superultimate borders of absoluteness. In certain situations these supercontrols absolutely transcend even the primal manifestations of cosmic reality.
2019 10:3.19 Nekonečný Duch je ve všech svých činnostech úžasně univerzální a neuvěřitelně všestranný. On působí v oblastech mysli, hmoty a ducha. Společný Činitel představuje spojení Otec-Syn, ale on také působí samostatně. On se přímo nezabývá fyzickou gravitací, duchovní gravitací, nebo okruhem osobnosti, ale podílí se více, či méně, na všech ostatních vesmírných činnostech. Zatímco je zřejmě závislý na třech existencionálních a absolutních řízeních gravitace, Nekonečný Duch se jeví, že vykonává tři superkontroly. Tato trojnásobná schopnost je uplatňována mnoha způsoby, aby se překonaly a zdánlivě neutralizovaly projevy primárních sil a energií úplně až k extra nejvzdálenějším hranicím absolutnosti. V některých situacích tyto superkontroly skutečně přesahují i prvotní projevy kosmické reality.
4. THE TRINITY UNION OF DEITY
4. TROJNÉ SPOJENÍ BOŽSTVA
1955 10:4.1 Of all absolute associations, the Paradise Trinity (the first triunity) is unique as an exclusive association of personal Deity. God functions as God only in relation to God and to those who can know God, but as absolute Deity only in the Paradise Trinity and in relation to universe totality.
2019 10:4.1 Rajská Trojice (první trojjedinost) je, ze všech absolutních spojeních, unikátním i výlučným sdružením osobního Božstva. Bůh působí jako Bůh pouze ve vztahu k Bohu a ve vztahu k těm, kteří Boha znají, ale jako absolutní Božstvo působí jenom v Rajské Trojici a ve vztahu k vesmírné celistvosti.
1955 10:4.2 Eternal Deity is perfectly unified; nevertheless there are three perfectly individualized persons of Deity. The Paradise Trinity makes possible the simultaneous expression of all the diversity of the character traits and infinite powers of the First Source and Center and his eternal co-ordinates and of all the divine unity of the universe functions of undivided Deity.
2019 10:4.2 Věčné Božstvo je dokonale sjednoceno; nicméně, tři osoby Božstva jsou absolutně individuálními. Rajská Trojice umožňuje současné vyjádření celé pestrosti charakterových rysů a nekonečných schopností Prvotního Zdroje a Středu a jeho věčných rovnocenných společníků a také úplné božské jednoty vesmírných funkcí nerozděleného Božstva.
1955 10:4.3 The Trinity is an association of infinite persons functioning in a nonpersonal capacity but not in contravention of personality. The illustration is crude, but a father, son, and grandson could form a corporate entity which would be nonpersonal but nonetheless subject to their personal wills.
2019 10:4.3 Trojice je spojení nekonečných osob, vykonávající neosobní činnost, která však není v rozporu se statusem osobnosti. Použiji přibližný příklad: otec, syn a vnuk by mohli tvořit jednolitý útvar, který by byl neosobní, ale přesto podmíněný jejich osobní vůli.
1955 10:4.4 The Paradise Trinity is real. It exists as the Deity union of Father, Son, and Spirit; yet the Father, the Son, or the Spirit, or any two of them, can function in relation to this selfsame Paradise Trinity. The Father, Son, and Spirit can collaborate in a non-Trinity manner, but not as three Deities. As persons they can collaborate as they choose, but that is not the Trinity.
2019 10:4.4 Rajská Trojice je skutečnost. Ona existuje jako sdružení Božstva, vytvořené Otcem, Synem a Duchem; nicméně, Otec, Syn nebo Duch, nebo jakákoliv dvojice z nich, může působit ve vztahu k téže stejné Rajské Trojici. Otec, Syn a Duch mohou spolupracovat vně Trojice, ale ne jako tři Božstva. Jako osoby mohou spolupracovat jak chtějí, ale toto už není Trojice.
1955 10:4.5 Ever remember that what the Infinite Spirit does is the function of the Conjoint Actor. Both the Father and the Son are functioning in and through and as him. But it would be futile to attempt to elucidate the Trinity mystery: three as one and in one, and one as two and acting for two.
2019 10:4.5 Stále si pamatujte, že to, co dělá Nekonečný Duch je funkce Společného Činitele. Oba, jak Otec, tak i Syn, působí v něm, skrze něho a jako on. Ale bylo by to marné, snažit se vysvětlit tajemství Trojice: tři jsou jako jeden a v jednom, a jeden je jak dva a jedná za dva.
1955 10:4.6 The Trinity is so related to total universe affairs that it must be reckoned with in our attempts to explain the totality of any isolated cosmic event or personality relationship. The Trinity functions on all levels of the cosmos, and mortal man is limited to the finite level; therefore must man be content with a finite concept of the Trinity as the Trinity.
2019 10:4.6 Trojice má takový vztah k celému vesmírnému dění, že ji musíme brát v úvahu při našich snahách objasnit celistvost jakékoliv izolované kosmické události, nebo při vysvětlování vzájemných vztahů osobností. Trojice působí na všech úrovních kosmu, a smrtelný člověk je omezen konečnou úrovní; z tohoto důvodu musí člověku vyhovovat konečná představa o Trojici jako Trojice.
1955 10:4.7 As a mortal in the flesh you should view the Trinity in accordance with your individual enlightenment and in harmony with the reactions of your mind and soul. You can know very little of the absoluteness of the Trinity, but as you ascend Paradiseward, you will many times experience astonishment at successive revelations and unexpected discoveries of Trinity supremacy and ultimacy, if not of absoluteness.
2019 10:4.7 Jako smrtelní tvorové z masa a kostí, měli byste pohlížet na Trojici podle vašeho individuálního poznání a v souladu s reakcemi vaší mysli a duše. Vy můžete poznat pouze velmi malou část absolutnosti Trojice, ale na vaší vzestupné cestě k Ráji budete častokrát prožívat úžas nad novými zjeveními a neočekávanými objevy svrchovanosti a nekonečnosti Trojice, jestli ne její absolutnosti.
5. FUNCTIONS OF THE TRINITY
5. FUNKCE TROJICE
1955 10:5.1 The personal Deities have attributes, but it is hardly consistent to speak of the Trinity as having attributes. This association of divine beings may more properly be regarded as having functions, such as justice administration, totality attitudes, co-ordinate action, and cosmic overcontrol. These functions are actively supreme, ultimate, and (within the limits of Deity) absolute as far as all living realities of personality value are concerned.
2019 10:5.1 Osobité Božstva mají vlastnosti, ale stěží se dá říci, že Trojice má vlastnosti. O tomto sdružení božských bytostí by bylo vhodnější říci, že mají funkce, a to takové, jako výkon spravedlnosti, celistvost vztahů, koordinace činností a superkontrola kosmu. Tyto funkce jsou účinně nejvyšší, konečné a (a v rámcích Božstva) absolutní ve všem, co se týká všech živých reálností, náležících k hodnotám osobnosti.
1955 10:5.2 The functions of the Paradise Trinity are not simply the sum of the Father’s apparent endowment of divinity plus those specialized attributes that are unique in the personal existence of the Son and the Spirit. The Trinity association of the three Paradise Deities results in the evolution, eventuation, and deitization of new meanings, values, powers, and capacities for universal revelation, action, and administration. Living associations, human families, social groups, or the Paradise Trinity are not augmented by mere arithmetical summation. The group potential is always far in excess of the simple sum of the attributes of the component individuals.
2019 10:5.2 Funkce Rajské Trojice nejsou jednoduchým souhrnem zjevných projevů božskosti, poskytnutých Otcem a těch specifických vlastností, které jsou unikátní v osobní existenci Syna a Ducha. Důsledkem trojného sdružení tří Božstev Ráje je evoluce, vznikání a předávání božskosti novým významům, hodnotám, silám a schopnostem pro univerzální zjevení, činnost a řízení. Živá sdružení, lidské rodiny, sociální skupiny nebo Rajská Trojice nezvětšují svoji velikost pouhým aritmetickým shrnutím. Potenciál skupiny vždy značně přesahuje prostý součet vlastností dílčích jednotlivců.
1955 10:5.3 The Trinity maintains a unique attitude as the Trinity towards the entire universe of the past, present, and future. And the functions of the Trinity can best be considered in relation to the universe attitudes of the Trinity. Such attitudes are simultaneous and may be multiple concerning any isolated situation or event:
2019 10:5.3 Trojice udržuje, jako Trojice, unikátní postoj k minulosti, přítomnosti a budoucnosti celého vesmíru. A na funkce Trojice se může nejlépe pohlížet skrze spektrum její vesmírných vztahů.Takové vztahy probíhají současně a mohou být mnohonásobnými, pokud se týče jakékoliv ojedinělé situace, nebo události:
1955 10:5.4 1. Attitude toward the Finite. The maximum self-limitation of the Trinity is its attitude toward the finite. The Trinity is not a person, nor is the Supreme Being an exclusive personalization of the Trinity, but the Supreme is the nearest approach to a power-personality focalization of the Trinity which can be comprehended by finite creatures. Hence the Trinity in relation to the finite is sometimes spoken of as the Trinity of Supremacy.
2019 10:5.4 1. Vztah ke konečnosti. Maximálním sebeomezením Trojice je její vztah ke konečnosti. Trojice není osoba, ani Nejvyšší Bytost není výlučným zosobněním Trojice, ale Nejvyšší Bytost se nejblíže přibližuje k takovému soustředění energie a osobnosti Trojice, které může být pochopeno konečnými tvory. Proto se někdy hovoří o Trojici, ve vztahu ke konečnosti, jako o Trojici Svrchovanosti.
1955 10:5.5 2. Attitude toward the Absonite. The Paradise Trinity has regard for those levels of existence which are more than finite but less than absolute, and this relationship is sometimes denominated the Trinity of Ultimacy. Neither the Ultimate nor the Supreme are wholly representative of the Paradise Trinity, but in a qualified sense and to their respective levels, each seems to represent the Trinity during the prepersonal eras of experiential-power development.
2019 10:5.5 2. Vztah k absonitnímu. Rajská Trojice má pochopení pro ty úrovně bytí, které jsou víc než konečné, ale níž než absolutní a tyto vztahy jsou někdy nazývány jako Trojice Konečnosti. Ani Konečnost, ani Svrchovanost nepředstavují úplně Rajskou Trojici, ale v určitém smyslu a ve vztahu k jejím příslušným úrovním, každý se zdá, že představuje Trojici v průběhu před-osobních epoch rozvoje empirické síly.
1955 10:5.6 3. The Absolute Attitude of the Paradise Trinity is in relation to absolute existences and culminates in the action of total Deity.
2019 10:5.6 3. Absolutní vztah Rajské Trojice je vztah k absolutním existencím a vyvrcholí v činnostech celé Trojice.
1955 10:5.7 The Trinity Infinite involves the co-ordinate action of all triunity relationships of the First Source and Center—undeified as well as deified—and hence is very difficult for personalities to grasp. In the contemplation of the Trinity as infinite, do not ignore the seven triunities; thereby certain difficulties of understanding may be avoided, and certain paradoxes may be partially resolved.
2019 10:5.7 Nekonečná Trojice zahrnuje koordinovanou činnost všech trojjednotných vztahů Prvotního Zdroje a Středu—jak nebožských, tak i božských—a proto je pro osobnosti velmi obtížné to pochopit. Při přemýšlení o Trojici jako nekonečnu, nezapomínejte na sedm trojjediností; tímto způsobem je možno se vyhnout určitým potížím při objasňování a mohou být částečně vyřešeny některé paradoxy.
1955 10:5.8 But I do not command language which would enable me to convey to the limited human mind the full truth and the eternal significance of the Paradise Trinity and the nature of the never-ending interassociation of the three beings of infinite perfection.
2019 10:5.8 Ale já neovládám žádný jazyk, který by mně umožnil přenést do omezené lidské mysli úplnou pravdu a věčný význam o Rajské Trojici a podstatě nikdy nekončícího propojení tří bytostí nekonečné dokonalosti.
6. THE STATIONARY SONS OF THE TRINITY
6. STÁLÍ SYNOVÉ TROJICE
1955 10:6.1 All law takes origin in the First Source and Center; he is law. The administration of spiritual law inheres in the Second Source and Center. The revelation of law, the promulgation and interpretation of the divine statutes, is the function of the Third Source and Center. The application of law, justice, falls within the province of the Paradise Trinity and is carried out by certain Sons of the Trinity.
2019 10:6.1 Všechny zákony mají svůj původ v Prvotním Zdroji a Středu; on je zákon. Řízení duchovního zákona je přirozenou součástí Druhého Zdroje a Středu. Odhalení duchovního zákona, zveřejnění a výklad božských stanov je funkcí Třetího Zdroje a Středu. Používání zákona a spravedlnosti patří do oblasti působení Rajské Trojice a tato činnost je prováděna některými Syny Trojice.
1955 10:6.2 Justice is inherent in the universal sovereignty of the Paradise Trinity, but goodness, mercy, and truth are the universe ministry of the divine personalities, whose Deity union constitutes the Trinity. Justice is not the attitude of the Father, the Son, or the Spirit. Justice is the Trinity attitude of these personalities of love, mercy, and ministry. No one of the Paradise Deities fosters the administration of justice. Justice is never a personal attitude; it is always a plural function.
2019 10:6.2 Spravedlnost náleží k univerzální svrchovanosti Rajské Trojice, ale laskavost, soucit a pravda jsou vesmírnou službou božských osobností: spojení jejich Božstev tvoří Trojici. Spravedlnost není stanovisko Otce, Syna nebo Ducha. Spravedlnost je Trojjednotné stanovisko těchto osobností lásky, soucitu a péče. Ani jedno z Rajských Božstev nemá na starost vykonávání spravedlnosti. Spravedlnost není nikdy osobní stanovisko; je to vždy pluralitní činnost.
1955 10:6.3 Evidence, the basis of fairness (justice in harmony with mercy), is supplied by the personalities of the Third Source and Center, the conjoint representative of the Father and the Son to all realms and to the minds of the intelligent beings of all creation.
2019 10:6.3 Svědectví je základ čestnosti (spravedlnost v souladu s milostí) a je poskytováno osobnostmi Třetího Zdroje a Středu, společného představitele Otce a Syna ve všech oblastech a ve všech myslích inteligentních bytostí všeho tvoření.
1955 10:6.4 Judgment, the final application of justice in accordance with the evidence submitted by the personalities of the Infinite Spirit, is the work of the Stationary Sons of the Trinity, beings partaking of the Trinity nature of the united Father, Son, and Spirit.
2019 10:6.4 Soudnost—konečné uplatnění spravedlnosti podle svědectví, předloženém osobnostmi Nekonečného Ducha, je práce Stálých Synů Trojice, bytostí, které nesou v sobě prvky Trojjednotné podstaty spojení Otce, Syna a Ducha.
1955 10:6.5 This group of Trinity Sons embraces the following personalities:
2019 10:6.5 Tato skupina Synů Trojice zahrnuje následující osobnosti:
1955 10:6.6 1. Trinitized Secrets of Supremacy.
2019 10:6.6 1. Trinitizovaní Důvěrníci Svrchovanosti.
1955 10:6.7 2. Eternals of Days.
2019 10:6.7 2. Věčně Věční.
1955 10:6.8 3. Ancients of Days.
2019 10:6.8 3. Věčně Moudří.
1955 10:6.9 4. Perfections of Days.
2019 10:6.9 4. Věčně Dokonalí.
1955 10:6.10 5. Recents of Days.
2019 10:6.10 5. Věčně Současní.
1955 10:6.11 6. Unions of Days.
2019 10:6.11 6. Věčně Jednotní.
1955 10:6.12 7. Faithfuls of Days.
2019 10:6.12 7. Věčně Věrní.
1955 10:6.13 8. Perfectors of Wisdom.
2019 10:6.13 8. Zdokonalovatelé Moudrosti.
1955 10:6.14 9. Divine Counselors.
2019 10:6.14 9. Božští Poradci.
1955 10:6.15 10. Universal Censors.
2019 10:6.15 10.Univerzální Cenzoři.
1955 10:6.16 We are the children of the three Paradise Deities functioning as the Trinity, for I chance to belong to the tenth order of this group, the Universal Censors. These orders are not representative of the attitude of the Trinity in a universal sense; they represent this collective attitude of Deity only in the domains of executive judgment—justice. They were specifically designed by the Trinity for the precise work to which they are assigned, and they represent the Trinity only in those functions for which they were personalized.
2019 10:6.16 My jsme děti tří Rajských Božstev, působící jako Trojice, neboť já osudově náležím k desátému řádu této skupiny, Univerzálním Cenzorům. Tyto řády nepředstavují stanovisko Trojice v univerzálním smysle; představují toto kolektivní stanovisko Božstva pouze v oblastech výkonné soudnosti—spravedlnosti. Byly pro citlivou práci, která jim byla přidělena, specificky vytvořeny Trojicí a představují Trojici jenom v těch funkcích, pro které byli zosobněny.
1955 10:6.17 The Ancients of Days and their Trinity-origin associates mete out the just judgment of supreme fairness to the seven superuniverses. In the central universe such functions exist in theory only; there fairness is self-evident in perfection, and Havona perfection precludes all possibility of disharmony.
2019 10:6.17 Věčně Moudří a jejich druhové, mající původ v Trojici, vynášejí spravedlivý soud nejvyšší počestnosti ve všech sedmi supervesmírech. Ve středním vesmíru existují takové činnosti jenom teoreticky; tam je počestnost samozřejmá v dokonalosti a dokonalost Havony vylučuje jakoukoliv možnost disharmonie.
1955 10:6.18 Justice is the collective thought of righteousness; mercy is its personal expression. Mercy is the attitude of love; precision characterizes the operation of law; divine judgment is the soul of fairness, ever conforming to the justice of the Trinity, ever fulfilling the divine love of God. When fully perceived and completely understood, the righteous justice of the Trinity and the merciful love of the Universal Father are coincident. But man has no such full understanding of divine justice. Thus in the Trinity, as man would view it, the personalities of Father, Son, and Spirit are adjusted to co-ordinate ministry of love and law in the experiential universes of time.
2019 10:6.18 Spravedlnost je kolektivní představa o počestnosti; soucit je jejím osobním vyjádřením. Soucit je postoj lásky; korektnost charakterizuje působnost zákona; božská soudnost je duší počestnosti a je vždy v souladu se spravedlností Trojice a vždy naplňuje božskou lásku Boha. Když jsou plně vnímány a úplně pochopeny, poctivá spravedlnost Trojice a soucitná láska Vesmírného Otce jsou totožné. Ale člověk nemá takové plné pochopení pro božskou spravedlnost. Proto, z pohledu člověka, jsou v Trojici osobnosti Otce, Syna a Ducha přizpůsobeny ke koordinaci služby lásce a zákonu v empirických vesmírech času.
7. THE OVERCONTROL OF SUPREMACY
7. DOHLED SVRCHOVANOSTI
1955 10:7.1 The First, Second, and Third Persons of Deity are equal to each other, and they are one. “The Lord our God is one God.” There is perfection of purpose and oneness of execution in the divine Trinity of eternal Deities. The Father, the Son, and the Conjoint Actor are truly and divinely one. Of a truth it is written: “I am the first, and I am the last, and beside me there is no God.”
2019 10:7.1 První, Druhá a Třetí Osoba Božstva jsou si jeden druhému rovni a jsou jeden[7]. „Pán, náš Bůh, je jeden Bůh[8].“ V Božská Trojici věčných Božstev je dokonalost záměru a jednota uskutečnění. Otec, Syn a Společný Činitel jsou skutečně a božsky jeden. Je pravda,co je psáno: „Já jsem první a já jsem poslední a není jiného Boha, kromě mne[9][10].“
1955 10:7.2 As things appear to the mortal on the finite level, the Paradise Trinity, like the Supreme Being, is concerned only with the total—total planet, total universe, total superuniverse, total grand universe. This totality attitude exists because the Trinity is the total of Deity and for many other reasons.
2019 10:7.2 Smrtelnému člověku na konečné úrovni se věcí jeví tak, že Rajská Trojice, jakož i Nejvyšší Bytost, mají vztah pouze k celku—k celé planetě, celému vesmíru, celému supervesmíru, celému velkému vesmíru. Tento postoj k celistvosti existuje, protože Trojice je souhrn Božstva a ještě kvůli mnoha dalším důvodům.
1955 10:7.3 The Supreme Being is something less and something other than the Trinity functioning in the finite universes; but within certain limits and during the present era of incomplete power-personalization, this evolutionary Deity does appear to reflect the attitude of the Trinity of Supremacy. The Father, Son, and Spirit do not personally function with the Supreme Being, but during the present universe age they collaborate with him as the Trinity. We understand that they sustain a similar relationship to the Ultimate. We often conjecture as to what will be the personal relationship between the Paradise Deities and God the Supreme when he has finally evolved, but we do not really know.
2019 10:7.3 Nejvyšší Bytost je něco menšího a něco jiného než působení Trojice v konečných vesmírech; ale v mezích určených hranic a v průběhu současné éry nedokončené energo-osobní syntézy, toto evoluční Božstvo zřejmě odráží postoj Trojice Svrchovanosti. Otec, Syn a Duch nepracují s Nejvyšší Bytostí osobně, ale po dobu současné vesmírné epochy s ní spolupracují jako Trojice. My jsme informováni o tom, že oni udržují podobný vztah ke Konečnému. My často odhadujeme, jaký to bude osobní vztah mezi Rajskými Božstvy a Bohem Nejvyšším až on nakonec dokončí svůj vývoj, ale to my opravdu nevíme.
1955 10:7.4 We do not find the overcontrol of Supremacy to be wholly predictable. Furthermore, this unpredictability appears to be characterized by a certain developmental incompleteness, undoubtedly an earmark of the incompleteness of the Supreme and of the incompleteness of finite reaction to the Paradise Trinity.
2019 10:7.4 My neshledáváme dohled Svrchovanosti plně předvídatelným. Kromě toho, tato nepředvídatelnost se jeví, jako by byla charakterizována určitou vývojovou neúplností, což je nepochybně důkaz neúplnosti Nejvyššího a neúplnosti konečné reakce Rajské Trojice.
1955 10:7.5 The mortal mind can immediately think of a thousand and one things—catastrophic physical events, appalling accidents, horrific disasters, painful illnesses, and world-wide scourges—and ask whether such visitations are correlated in the unknown maneuvering of this probable functioning of the Supreme Being. Frankly, we do not know; we are not really sure. But we do observe that, as time passes, all these difficult and more or less mysterious situations always work out for the welfare and progress of the universes. It may be that the circumstances of existence and the inexplicable vicissitudes of living are all interwoven into a meaningful pattern of high value by the function of the Supreme and the overcontrol of the Trinity.
2019 10:7.5 Smrtelná mysl může okamžitě pomyslet na tisíc a jednu věc—přírodní katastrofy, otřesná neštěstí, děsivé pohromy, bolestivé nemoci a celosvětové tragédie—a ptát se, zdali takové události jsou ve vzájemném vztahu k neznámému řízení této pravděpodobné činnosti Nejvyšší Bytosti. Upřímně řečeno, my to nevíme; my si nejsme opravdu jisti. Ale jak plyne čas, my pozorujeme, že tyto obtížné a více, či méně nevysvětlitelné situace, vždy přispívají ku prospěchu a pokroku vesmírů. Ono je to asi tak, že okolnosti bytí a nevysvětlitelné rány osudu života jsou všechny vetkány do smysluplného modelu vyšší hodnoty působením Nejvyššího a pod celkovým dohledem Trojice.
1955 10:7.6 As a son of God you can discern the personal attitude of love in all the acts of God the Father. But you will not always be able to understand how many of the universe acts of the Paradise Trinity redound to the good of the individual mortal on the evolutionary worlds of space. In the progress of eternity the acts of the Trinity will be revealed as altogether meaningful and considerate, but they do not always so appear to the creatures of time.
2019 10:7.6 Jako synové Boží, vy můžete rozeznat osobní projev lásky ve všech činech Boha-Otce. Ale vy nebude pokaždé schopni porozumět kolik vesmírných činů Rajské Trojice přispívá k dobru individuálního smrtelníka na evolučních světech prostoru. V průběhu věčnosti budou činy Trojice odhaleny jako naprosto smysluplné a uvážené, ale ony se ne vždy tak jeví tvorům času.
8. THE TRINITY BEYOND THE FINITE
8. TROJICE ZA HRANICEMI KONEČNA
1955 10:8.1 Many truths and facts pertaining to the Paradise Trinity can only be even partially comprehended by recognizing a function that transcends the finite.
2019 10:8.1 Mnoho pravd a faktů, týkající se Rajské Trojice mohou být, i když jenom částečně, pochopeny poznáním činnosti, která přesahuje hranice konečného.
1955 10:8.2 It would be inadvisable to discuss the functions of the Trinity of Ultimacy, but it may be disclosed that God the Ultimate is the Trinity manifestation comprehended by the Transcendentalers. We are inclined to the belief that the unification of the master universe is the eventuating act of the Ultimate and is probably reflective of certain, but not all, phases of the absonite overcontrol of the Paradise Trinity. The Ultimate is a qualified manifestation of the Trinity in relation to the absonite only in the sense that the Supreme thus partially represents the Trinity in relation to the finite.
2019 10:8.2 Bylo by nerozumné diskutovat o činnostech Trojice Konečnosti, ale může být odhaleno, že Bůh Konečný je projevem Trojice, vnímaný Transcendentály. My jsme nakloněni věřit tomu, že sjednocení hlavního vesmíru je čin, spjatý se vznikáním Konečného a pravděpodobně odráží některé, ale ne všechny, stadia absonitního dohledu Rajské Trojice. Konečný je podmíněný projev Trojice ve vztahu k absonitnímu pouze v tom smyslu, v jakém Nejvyšší částečně představuje Trojici ve vztahu ke konečnému.
1955 10:8.3 The Universal Father, the Eternal Son, and the Infinite Spirit are, in a certain sense, the constituent personalities of total Deity. Their union in the Paradise Trinity and the absolute function of the Trinity equivalate to the function of total Deity. And such completion of Deity transcends both the finite and the absonite.
2019 10:8.3 V určitém smyslu, Vesmírný Otec, Věčný Syn a Nekonečný Duch jsou ustavující osobnosti celistvého Božstva. Jejich spojení v Rajskou Trojici a absolutní funkce Trojice jsou rovnocenné funkci celistvého Božstva. A takové dovršení Božstva přesahuje jak konečno, tak i absonitu.
1955 10:8.4 While no single person of the Paradise Deities actually fills all Deity potential, collectively all three do. Three infinite persons seem to be the minimum number of beings required to activate the prepersonal and existential potential of total Deity—the Deity Absolute.
2019 10:8.4 I když žádná z osob Rajských Božstev nemůže sama ve skutečnosti naplnit všechen potenciál Božstva, všichni tři společně mohou. Zřejmě, tři nekonečné osoby je minimální počet bytostí, potřebných pro aktivování předosobního a existencionálního potenciálu celistvého Božstva—Božstva Absolutního.
1955 10:8.5 We know the Universal Father, the Eternal Son, and the Infinite Spirit as persons, but I do not personally know the Deity Absolute. I love and worship God the Father; I respect and honor the Deity Absolute.
2019 10:8.5 My známe Vesmírného Otce, Věčného Syna a Nekonečného Ducha jako osoby, ale já osobně neznám Božstvo Absolutní. Já miluji a ctím Boha-Otce; respektuji a vážím si Božstva Absolutního.
1955 10:8.6 I once sojourned in a universe where a certain group of beings taught that the finaliters, in eternity, were eventually to become the children of the Deity Absolute. But I am unwilling to accept this solution of the mystery which enshrouds the future of the finaliters.
2019 10:8.6 Kdysi jsem pobýval ve vesmíru, kde určitá skupina bytostí učila, že koneční se ve věčnosti nakonec stanou dětmi Božstva Absolutního. Ale já nejsem ochoten přijmou toto objasnění tajemství, které zahaluje budoucnost konečných.
1955 10:8.7 The Corps of the Finality embrace, among others, those mortals of time and space who have attained perfection in all that pertains to the will of God. As creatures and within the limits of creature capacity they fully and truly know God. Having thus found God as the Father of all creatures, these finaliters must sometime begin the quest for the superfinite Father. But this quest involves a grasp of the absonite nature of the ultimate attributes and character of the Paradise Father. Eternity will disclose whether such an attainment is possible, but we are convinced, even if the finaliters do grasp this ultimate of divinity, they will probably be unable to attain the superultimate levels of absolute Deity.
2019 10:8.7 Sbory Konečnosti zahrnují, mimo jiných, ty smrtelníky času a prostoru, kteří dosáhli dokonalost ve všem, co se týká Boží vůle. Jako tvorové a v rámcích omezených schopností tvorů, oni důkladně a skutečně znají Boha. Když takto nalezli Boha jako Otce všech tvorů, tito koneční musí někdy v budoucnu začít hledat nadkonečného Otce. Ale toto hledání obsahuje pochopení absonitní podstaty konečných vlastností a povahy Rajského Otce. Věčnost ukáže, jestli takové dosažení je možné, ale my jsme přesvědčeni, že i přestože koneční pochopí konečnost božskosti, oni zřejmě nebudou schopni dosáhnout nadkonečné úrovně absolutního Božstva.
1955 10:8.8 It may be possible that the finaliters will partially attain the Deity Absolute, but even if they should, still in the eternity of eternities the problem of the Universal Absolute will continue to intrigue, mystify, baffle, and challenge the ascending and progressing finaliters, for we perceive that the unfathomability of the cosmic relationships of the Universal Absolute will tend to grow in proportions as the material universes and their spiritual administration continue to expand.
2019 10:8.8 Může to být možné, že koneční dosáhnou částečně Božstva Absolutního, ale i když tomu tak bude, ve věčnosti věčností bude i nadále otázka Univerzálního Absolutna upoutávat, mystifikovat, mást a podněcovat vzestupující a zdokonalující se konečné, neboť my si uvědomujeme, že nepochopitelnost kosmických vztahů Univerzálního Absolutna bude mít tendenci narůstat s mírou rozpínání materiálních vesmírů a jejich duchovního řízení.
1955 10:8.9 Only infinity can disclose the Father-Infinite.
2019 10:8.9 Pouze nekonečno může odhalit Otce-Nekonečného.
1955 10:8.10 [Sponsored by a Universal Censor acting by authority from the Ancients of Days resident on Uversa.]
2019 10:8.10 [Zpracováno Vesmírným Cenzorem, jednajícím se souhlasem Věčně Moudrých Uversy.]