Kniha Urantia v angličtině je od roku 2006 celosvětově Public Domain.
Překlady: © 2019 Nadace Urantia
ORDINATION OF THE SEVENTY AT MAGADAN
VYSVĚCENÍ SEDMDESÁTI V MAGADANU
1955 163:0.1 A FEW days after the return of Jesus and the twelve to Magadan from Jerusalem, Abner and a group of some fifty disciples arrived from Bethlehem. At this time there were also assembled at Magadan Camp the evangelistic corps, the women’s corps, and about one hundred and fifty other true and tried disciples from all parts of Palestine. After devoting a few days to visiting and the reorganization of the camp, Jesus and the twelve began a course of intensive training for this special group of believers, and from this well-trained and experienced aggregation of disciples the Master subsequently chose the seventy teachers and sent them forth to proclaim the gospel of the kingdom. This regular instruction began on Friday, November 4, and continued until Sabbath, November 19.
2019 163:0.1 NĚKOLIK dnů po příchodu Ježíše a dvanácti apoštolů do Magadanu z Jerusalerma, přišli z Betléma Abnér a skupina asi padesáti učedníků. V tu dobu se tady, v Magadanském táboře, také nacházel sbor evangelistů a ženský sbor a kolem sto padesáti dalších opravdových a prověřených učedníků ze všech částí Palestiny. Po několika dnech navštěvování a reorganizování tábora Ježíš a dvanáct apoštolů začali s intenzivní výukou této ojedinělé skupiny věřících a z tohoto dobře vyškoleného a zkušeného uskupení učedníků Učitel potom vybral sedmdesát učitelů a poslal je hlásat evangelium království[1]. Tato systematická výuka začala v pátek, 4. listopadu a trvala do soboty, 19. listopadu.
1955 163:0.2 Jesus gave a talk to this company each morning. Peter taught methods of public preaching; Nathaniel instructed them in the art of teaching; Thomas explained how to answer questions; while Matthew directed the organization of their group finances. The other apostles also participated in this training in accordance with their special experience and natural talents.
2019 163:0.2 Ježíš promlouval k této skupině každé ráno. Petr je učil metodám kázání na veřejnosti; Natanael je informoval o umění učení; Tomáš jim vysvětlil, jak odpovídat na otázky; zatímco Matouš jim dal instrukce o organizování financí jejich skupiny. Ostatní apoštolové se také zúčastnili této výuky podle svých specifických zkušeností a přirozených schopností.
1. ORDINATION OF THE SEVENTY
1. VYSVĚCENÍ SEDMDESÁTI
1955 163:1.1 The seventy were ordained by Jesus on Sabbath afternoon, November 19, at the Magadan Camp, and Abner was placed at the head of these gospel preachers and teachers. This corps of seventy consisted of Abner and ten of the former apostles of John, fifty-one of the earlier evangelists, and eight other disciples who had distinguished themselves in the service of the kingdom.
2019 163:1.1 Sedmdesát evangelistů bylo vysvěceno Ježíšem v Magadanském táboře v sobotu odpoledne, 19. listopadu a Abnér byl jmenován hlavou těchto kazatelů a učitelů evangelia. Do tohoto sboru sedmdesáti lidí patřil Abnér a deset bývalých apoštolů Jana, padesát jedna dřívějších evangelistů a osm dalších učedníků, kteří vynikali ve své službě království.
1955 163:1.2 About two o’clock on this Sabbath afternoon, between showers of rain, a company of believers, augmented by the arrival of David and the majority of his messenger corps and numbering over four hundred, assembled on the shore of the lake of Galilee to witness the ordination of the seventy.
2019 163:1.2 Kolem druhé hodiny tohoto sobotního odpoledne, v přestávkách mezi dešťovými přeháňkami, přišla skupina věřících s Davidem a většina z jeho sboru poslů, takže se na břehu Galilejského jezera shromáždilo přes čtyři sta lidí, aby byli svědky vysvěcení sedmdesáti.
1955 163:1.3 Before Jesus laid his hands upon the heads of the seventy to set them apart as gospel messengers, addressing them, he said: “The harvest is indeed plenteous, but the laborers are few; therefore I exhort all of you to pray that the Lord of the harvest will send still other laborers into his harvest. I am about to set you apart as messengers of the kingdom; I am about to send you to Jew and gentile as lambs among wolves. As you go your ways, two and two, I instruct you to carry neither purse nor extra clothing, for you go forth on this first mission for only a short season. Salute no man by the way, attend only to your work. Whenever you go to stay at a home, first say: Peace be to this household. If those who love peace live therein, you shall abide there; if not, then shall you depart. And having selected this home, remain there for your stay in that city, eating and drinking whatever is set before you. And you do this because the laborer is worthy of his sustenance. Move not from house to house because a better lodging may be offered. Remember, as you go forth proclaiming peace on earth and good will among men, you must contend with bitter and self-deceived enemies; therefore be as wise as serpents while you are also as harmless as doves.
2019 163:1.3 Předtím, než Ježíš položil ruce na hlavy sedmdesáti vybraných a tím je vyčlenil jako posly evangelia, se k nim Ježíš obrátil slovy: „Úroda je velmi bohatá, ale dělníků je málo; proto se modlete k Hospodinu úrody, aby poslal ještě další dělníky na svá pole[2][3]. Chystám se vás vyčlenit jako posly království; chystám se vás poslat k židům a bezvěrcům jako ovce k vlkům[4]. Když se vydáte ve dvou na cestu, neberte si s sebou ani peníze, ani náhradní oděv, protože vaše první mise bude krátká[5]. Na cestě se s nikým nehostěte, věnujte se pouze své práci. Kdykoliv se budete chystat pobývat u někoho v domě, nejdříve řekněte: „Pokoj tomuto domu. Jestli jeho obyvatelé milují mír, zůstaňte tam; když ne, odejděte. A jestli se pro tento dům rozhodnete, zůstaňte tam po dobu vašeho pobytu v tom městě; jezte a pijte cokoliv vám předloží[6]. A dělejte to proto, že dělník si své jídlo zaslouží. Nestěhujte se z domu do domu jen proto, že vám někde jinde nabízejí lepší ubytování. Pamatujte si, že na své cestě hlásání míru na zemi a dobré vůle mezi lidmi se setkáte se nenávistnými a zmatenými nepřáteli; proto buďte chytří jako hadi a současně nevinní jako holubice[7][8].
1955 163:1.4 “And everywhere you go, preach, saying, ‘The kingdom of heaven is at hand,’ and minister to all who may be sick in either mind or body. Freely you have received of the good things of the kingdom; freely give. If the people of any city receive you, they shall find an abundant entrance into the Father’s kingdom; but if the people of any city refuse to receive this gospel, still shall you proclaim your message as you depart from that unbelieving community, saying, even as you leave, to those who reject your teaching: ‘Notwithstanding you reject the truth, it remains that the kingdom of God has come near you.’ He who hears you hears me. And he who hears me hears Him who sent me. He who rejects your gospel message rejects me. And he who rejects me rejects Him who sent me.”
2019 163:1.4 A kamkoliv půjdete kázat, říkejte: „Království nebeské se blíží“ a pomáhejte všem, kteří jsou nemocní na duši nebo na těle[9][10]. Darem jste dostali radostné zprávy království, darem je dávejte[11]. Jestli vejdete do města a lidé vás přijmou, do široka se jim otvírá vchod do království Otce; ale jestli obyvatelé jakéhokoliv města odmítnou přijmout toto evangelium, tak vy přesto prohlásíte své poselství při odchodu z této nevěřící komunity. Řeknete těm, kteří odmítají vaše učení: „I když odmítáte pravdu, království Boží se k vám přiblížilo“[12]. Ten, kdo slyší vás, slyší mě[13]. A ten, kdo slyší mě, slyší Jeho, který mne poslal. Ten, kdo odmítá vaše poselství evangelia, odmítá mě. A ten, kdo odmítá mě, odmítá Jeho, který mne poslal.“
1955 163:1.5 When Jesus had thus spoken to the seventy, he began with Abner and, as they knelt in a circle about him, laid his hands upon the head of every man.
2019 163:1.5 Když Ježíš skončil svůj proslov k sedmdesáti vysvěceným, nejdříva přistoupil k Abnérovi, a potom, jak seděli v kruhu kolem něho, položil své ruce na hlavu každého z nich.
2. THE RICH YOUNG MAN AND OTHERS
2. BOHATÝ MLADÝ MUŽ A OSTATNÍ
1955 163:2.1 Over fifty disciples who sought ordination and appointment to membership in the seventy were rejected by the committee appointed by Jesus to select these candidates. This committee consisted of Andrew, Abner, and the acting head of the evangelistic corps. In all cases where this committee of three were not unanimous in agreement, they brought the candidate to Jesus, and while the Master never rejected a single person who craved ordination as a gospel messenger, there were more than a dozen who, when they had talked with Jesus, no more desired to become gospel messengers.
2019 163:2.1 Přes padesát učedníků, kteří usilovali o vysvěcení a začlenění do vybrané sedmdesátky, bylo odmítnuto komisí, vytvořenou Ježíšem za účelem výběru kandidátů. Tuto komisi tvořili Ondřej, Abnér a výkonný vedoucí sboru evangelistů. V těch případech, kdy se tato trojčlenná komise jednomyslně neshodla, přivedla kandidáta k Ježíšovi a přestože Učitel nikdy nevyřadil jediného člověka, toužícího po vysvěcení jako posla evangelia, našlo se více než deset takových, kteří po rozhovoru s Ježíšem si již nepřáli stát se hlasateli evangelia.
1955 163:2.2 One earnest disciple came to Jesus, saying: “Master, I would be one of your new apostles, but my father is very old and near death; could I be permitted to return home to bury him?” To this man Jesus said: “My son, the foxes have holes, and the birds of heaven have nests, but the Son of Man has nowhere to lay his head. You are a faithful disciple, and you can remain such while you return home to minister to your loved ones, but not so with my gospel messengers. They have forsaken all to follow me and proclaim the kingdom. If you would be an ordained teacher, you must let others bury the dead while you go forth to publish the good news.” And this man went away in great disappointment.
2019 163:2.2 Jeden horlivý učedník přišel za Ježíšem a řekl: „Učiteli, chtěl bych se stát jedním z tvých nových apoštolů, ale můj otec je velmi starý a blízko smrti; bude mně dovoleno vrátit se domů ho pohřbít?“ Ježíš tomuto muži odpověděl: „Můj synu, lišky mají nory a ptáci nebes hnízda, ale Syn Člověka nemá kam by hlavu složil[15]. Jsi věrný učedník a můžeš jím zůstat i po návratu domů, abys pečoval o své milované, ale takoví moji poslové evangelia nejsou. Oni se vzdali všeho, aby mne následovali a hlásali království. Jestli budeš vysvěceným učitelem, musíš jiné nechat pohřbít mrtvé a sám jít vpřed a hlásat radostné zprávy.“ A tento člověk odešel v hlubokém zklamání.
1955 163:2.3 Another disciple came to the Master and said: “I would become an ordained messenger, but I would like to go to my home for a short while to comfort my family.” And Jesus replied: “If you would be ordained, you must be willing to forsake all. The gospel messengers cannot have divided affections. No man, having put his hand to the plough, if he turns back, is worthy to become a messenger of the kingdom.”
2019 163:2.3 Jiný učedník přišel za Ježíšem a řekl: „Přál bych si stát se vysvěceným poslem, ale chtěl bych jít na krátkou dobu domů, abych uklidnil svoji rodinu[16].“ A Ježíš odpověděl: „Jestli si přeješ být vysvěcen, musíš být připraven vzdát se všeho. Poslové evangelia nemohou být rozerváváni svými city. Každý, kdo položí svoji ruku na pluh a začne orat brázdu a pak se po ní vrátí zpět, není hoden stát se poslem království.“
1955 163:2.4 Then Andrew brought to Jesus a certain rich young man who was a devout believer, and who desired to receive ordination. This young man, Matadormus, was a member of the Jerusalem Sanhedrin; he had heard Jesus teach and had been subsequently instructed in the gospel of the kingdom by Peter and the other apostles. Jesus talked with Matadormus concerning the requirements of ordination and requested that he defer decision until after he had thought more fully about the matter. Early the next morning, as Jesus was going for a walk, this young man accosted him and said: “Master, I would know from you the assurances of eternal life. Seeing that I have observed all the commandments from my youth, I would like to know what more I must do to gain eternal life?” In answer to this question Jesus said: “If you keep all the commandments—do not commit adultery, do not kill, do not steal, do not bear false witness, do not defraud, honor your parents—you do well, but salvation is the reward of faith, not merely of works. Do you believe this gospel of the kingdom?” And Matadormus answered: “Yes, Master, I do believe everything you and your apostles have taught me.” And Jesus said, “Then are you indeed my disciple and a child of the kingdom.”
2019 163:2.4 Potom Ondřej přivedl k Ježíšovi jednoho bohatého mladého muže, který byl oddaným věřícím a který toužil po vysvěcení. Tento mladík, Matadormus, který byl členem Vysoké rady v Jerusalemu, slyšel Ježíše učit a následně ho Petr a další apoštolové seznámili s evangeliem království[17]. Ježíš mluvil s Matadormem o požadavcích vysvěcení a řekl mu, aby své rozhodnutí nedělal hned, ale aby si to důkladně rozmyslel. Časně ráno následujícího dne, když se Ježíš chystal na procházku, tento mladý muž ho oslovil a řekl: „Učiteli, chtěl bych od tebe slyšet, zdali si mohu být jist věčným životem? Jelikož od svého dětství dodržuji všechna přikázání, chtěl bych vědět, co mám ještě dělat, abych získal věčný život?“ V odpovědi na jeho otázku, Ježíš řekl: „Jestli dodržuješ všechna přikázání─necizoložíš, nezabíjíš, nekradeš, nesvědčíš falešně, nepodvádíš, ctíš své rodiče─děláš dobře, ale spasení je odměna za víru, nejenom za práci. Věříš v toto evangelium království?“ A Matadormus odpověděl: „Ano, Učiteli, věřím všemu, co ty a tvoji apoštolové jste mne učili[18].“ A Ježíš řekl: „V tom případě jsi opravdu mým učedníkem a dítětem království“.
1955 163:2.5 Then said the young man: “But, Master, I am not content to be your disciple; I would be one of your new messengers.” When Jesus heard this, he looked down upon him with a great love and said: “I will have you to be one of my messengers if you are willing to pay the price, if you will supply the one thing which you lack.” Matadormus replied: “Master, I will do anything if I may be allowed to follow you.” Jesus, kissing the kneeling young man on the forehead, said: “If you would be my messenger, go and sell all that you have and, when you have bestowed the proceeds upon the poor or upon your brethren, come and follow me, and you shall have treasure in the kingdom of heaven.”
2019 163:2.5 Potom mladý muž řekl: „Ale, Učiteli, pro mě je málo být tvým učedníkem; já bych chtěl být jedním z tvých nových poslů.“ Když Ježíš tato slova uslyšel, podíval se na něho s velkou láskou a řekl: „Udělám tě jedním z mých poslů, jestli budeš ochoten za to zaplatit cenu─udělat jednu věc, která je pro tuto činnost zásadní.“ Matadormus odpověděl: „Učiteli, udělám cokoliv, aby mně bylo dovoleno tě následovat.“ Políbiv klečícího mladého muže na čelo, Ježíš řekl: „Jestli chceš být mým poslem, jdi a prodej všechno co máš a až rozdáš výtěžek chudým, nebo svým bratrům, přijď a následuj mne a budeš mít bohatství v království nebeském[19].“
1955 163:2.6 When Matadormus heard this, his countenance fell. He arose and went away sorrowful, for he had great possessions. This wealthy young Pharisee had been raised to believe that wealth was the token of God’s favor. Jesus knew that he was not free from the love of himself and his riches. The Master wanted to deliver him from the love of wealth, not necessarily from the wealth. While the disciples of Jesus did not part with all their worldly goods, the apostles and the seventy did. Matadormus desired to be one of the seventy new messengers, and that was the reason for Jesus’ requiring him to part with all of his temporal possessions.
2019 163:2.6 Když to Matadormus uslyšel, nadšení ho opustilo. Vstal a odešel smutný, protože měl velký majetek. Tento mladý bohatý farizej byl vychován ve víře, že bohatství je znakem Boží přízně. Ježíš věděl, že se tento mladík neoprostil od lásky k sobě a svému bohatství. Učitel ho chtěl vysvobodit od lásky k bohatství a ne nutně od bohatství[20]. Zatímco učedníci Ježíše nerozdali všechny své světské statky, apoštolové a sedmdesátka vysvěcených ano. Matadormus toužil stát se jedním ze sedmdesáti nových poslů a to byl důvod, proč Ježíš po něm vyžadoval, aby rozdal všechen svůj světský majetek.
1955 163:2.7 Almost every human being has some one thing which is held on to as a pet evil, and which the entrance into the kingdom of heaven requires as a part of the price of admission. If Matadormus had parted with his wealth, it probably would have been put right back into his hands for administration as treasurer of the seventy. For later on, after the establishment of the church at Jerusalem, he did obey the Master’s injunction, although it was then too late to enjoy membership in the seventy, and he became the treasurer of the Jerusalem church, of which James the Lord’s brother in the flesh was the head.
2019 163:2.7 Prakticky každý člověk má nějaký zlozvyk, na kterém lpí a jehož zbavení je nezbytné jako část ceny za vstup do království nebeského. Kdyby se Matadormus rozloučil se svým bohatstvím, pravděpodobně by bylo vloženo hned zpět do jeho rukou, aby s ním hospodařil jako pokladník sedmdesáti; neboť později, po založení církve v Jerusalemu, uposlechl výzvy Ježíše a i když bylo již příliš pozdě stát se členem sedmdesáti, stal se pokladníkem jerusalemské církve, kterou řídil Jakub, bratr Ježíše v těle.
1955 163:2.8 Thus always it was and forever will be: Men must arrive at their own decisions. There is a certain range of the freedom of choice which mortals may exercise. The forces of the spiritual world will not coerce man; they allow him to go the way of his own choosing.
2019 163:2.8 Proto vždy bylo a vždy bude pravdou: člověk musí dospět ke svému vlastnímu rozhodnutí. Existuje určitý rozsah svobody volby, kterou smrtelníci mají. Síly duchovního světa nebudou člověka nutit; umožní mu jít cestou svého vlastního výběru.
1955 163:2.9 Jesus foresaw that Matadormus, with his riches, could not possibly become an ordained associate of men who had forsaken all for the gospel; at the same time, he saw that, without his riches, he would become the ultimate leader of all of them. But, like Jesus’ own brethren, he never became great in the kingdom because he deprived himself of that intimate and personal association with the Master which might have been his experience had he been willing to do at this time the very thing which Jesus asked, and which, several years subsequently, he actually did.
2019 163:2.9 Ježíš předvídal, že Matadormus, s jeho bohatstvím, se nemůže stát vysvěceným společníkem lidí, kteří se všeho vzdali pro evangelium; ale současně viděl, že bez svého majetku, by se stal jejich nejvyšším vůdcem. Ale, podobně jako vlastní bratři Ježíše, se nikdy nestal významným v království, protože se sám připravil o to důvěrné a osobní spojení s Učitelem, které by mohlo být jeho zkušeností, kdyby v tu dobu udělal stejnou věc, o kterou ho Ježíš požádal a kterou stejně udělal o několik let později.
1955 163:2.10 Riches have nothing directly to do with entrance into the kingdom of heaven, but the love of wealth does. The spiritual loyalties of the kingdom are incompatible with servility to materialistic mammon. Man may not share his supreme loyalty to a spiritual ideal with a material devotion.
1955 163:2.11 Jesus never taught that it was wrong to have wealth. He required only the twelve and the seventy to dedicate all of their worldly possessions to the common cause. Even then, he provided for the profitable liquidation of their property, as in the case of the Apostle Matthew. Jesus many times advised his well-to-do disciples as he taught the rich man of Rome. The Master regarded the wise investment of excess earnings as a legitimate form of insurance against future and unavoidable adversity. When the apostolic treasury was overflowing, Judas put funds on deposit to be used subsequently when they might suffer greatly from a diminution of income. This Judas did after consultation with Andrew. Jesus never personally had anything to do with the apostolic finances except in the disbursement of alms. But there was one economic abuse which he many times condemned, and that was the unfair exploitation of the weak, unlearned, and less fortunate of men by their strong, keen, and more intelligent fellows. Jesus declared that such inhuman treatment of men, women, and children was incompatible with the ideals of the brotherhood of the kingdom of heaven.
2019 163:2.11 Ježíš nikdy neučil, že mít bohatství je špatné. Pouze požadoval, aby dvanáct apoštolů a sedmdesát vysvěcených poslů věnovali všechen svůj světský majetek společné věci. Ale i v takových případech dovolil, aby uskutečněný prodej jejich majetku přinesl výnos, tak jako v případě apoštola Matouše. Ježíš mnohokrát dával svým majetným učedníkům rady, které od něho dostal římský boháč. Učitel považoval rozumnou investici nepoužitého výdělku za legitimní formu zajištění proti budoucím nepředvídatelným nepřízním osudu. Když v apoštolské pokladně byl nadbytek, Jidáš peníze uložil, aby je potom použil, když se jim závažně snížil příjem. Toto Jidáš dělal po konzultaci s Ondřejem. Ježíš osobně neměl nikdy nic co do činění s apoštolskými financemi, s výjimkou rozdávání almužen. Ale jeden druh ekonomického nešvaru mnohokrát odsoudil a to bylo nepoctivé zneužívání slabých, nevědomých a méně úspěšných lidí jejich silnými, chytrými a vzdělanějšími druhy. Ježíš prohlásil, že takové nelidské zacházení s muži, ženami a dětmi je neslučitelné s ideály bratrství nebeského království.
3. THE DISCUSSION ABOUT WEALTH
3. DEBATA O MAJETKU
1955 163:3.1 By the time Jesus had finished talking with Matadormus, Peter and a number of the apostles had gathered about him, and as the rich young man was departing, Jesus turned around to face the apostles and said: “You see how difficult it is for those who have riches to enter fully into the kingdom of God! Spiritual worship cannot be shared with material devotions; no man can serve two masters. You have a saying that it is ‘easier for a camel to go through the eye of a needle than for the heathen to inherit eternal life.’ And I declare that it is as easy for this camel to go through the needle’s eye as for these self-satisfied rich ones to enter the kingdom of heaven.”
2019 163:3.1 Ke konci rozhovoru Ježíše s Matadormem k nim přišel Petr a několik apoštolů a obstoupili je. Když bohatý mladík odcházel pryč, Ježíš se otočil čelem k apoštolům a řekl: „Vidíte, jak je to těžké pro ty, kteří mají bohatství, vstoupit plně do království Boha!“ Duchovní oddanost není možno sdílet s materiálním zaujetím; nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Vy máte rčení, že je „snadnější pro velblouda projít uchem jehly, než pro pohana dostat věčný život[22].“ A já prohlašuji, že je stejně snadné pro velblouda projít uchem jehly, jako pro tyto samolibé boháče vstoupit do království nebeského.“
1955 163:3.2 When Peter and the apostles heard these words, they were astonished exceedingly, so much so that Peter said: “Who then, Lord, can be saved? Shall all who have riches be kept out of the kingdom?” And Jesus replied: “No, Peter, but all who put their trust in riches shall hardly enter into the spiritual life that leads to eternal progress. But even then, much which is impossible to man is not beyond the reach of the Father in heaven; rather should we recognize that with God all things are possible.”
2019 163:3.2 Když Petr a apoštolové uslyšeli tato slova, byli natolik zaskočeni, že Petr řekl: „Kdo tedy, Pane, bude spasen? Znamená to, že všichni bohatí nebudou vpuštěni do království?“ Ježíš odpověděl: „Ne, Petře, ale všichni ti, kteří spoléhají na bohatství, stěží vstoupí do duchovního života, který vede k věčnému růstu. Ale i v takovém případě platí, co je nemožné pro člověka, není neuskutečnitelné pro nebeského Otce; raději uznejme, že pro Boha není nic nemožné[23].“
1955 163:3.3 As they went off by themselves, Jesus was grieved that Matadormus did not remain with them, for he greatly loved him. And when they had walked down by the lake, they sat there beside the water, and Peter, speaking for the twelve (who were all present by this time), said: “We are troubled by your words to the rich young man. Shall we require those who would follow you to give up all their worldly goods?” And Jesus said: “No, Peter, only those who would become apostles, and who desire to live with me as you do and as one family. But the Father requires that the affections of his children be pure and undivided. Whatever thing or person comes between you and the love of the truths of the kingdom, must be surrendered. If one’s wealth does not invade the precincts of the soul, it is of no consequence in the spiritual life of those who would enter the kingdom.”
2019 163:3.3 Až pak společně odcházeli, Ježíš byl zarmoucen tím, že Matadormus s nimi nezůstal, poněvadž ho měl moc rád. A když přišli k jezeru, posadili se u vody a Petr, mluvící za dvanáctku (v tu dobu již byli všichni přítomni), řekl: „Nedávají nám klid tvá slova k tomuto bohatému mladému muži. Máme požadovat po těch, kteří tě chtějí následovat, aby se vzdali všeho svého světského majetku?“ Ježíš odpověděl: „Ne, Petře, pouze ti, kteří se chtějí stát apoštoly a ti, kteří touží žít se mnou jako vy─jako jedna rodina. Ale Otec vyžaduje od svých dětí, aby jejich láska byla čistá a nerozdělená. Když jakákoliv věc či osoba stojí mezi vámi a láskou k pravdám království, musí ustoupit. Jestli bohatství nenarušuje duši, nemá žádný vliv v duchovním životě těch, kteří si přejí vstoupit do království.“
1955 163:3.4 And then said Peter, “But, Master, we have left everything to follow you, what then shall we have?” And Jesus spoke to all of the twelve: “Verily, verily, I say to you, there is no man who has left wealth, home, wife, brethren, parents, or children for my sake and for the sake of the kingdom of heaven who shall not receive manifold more in this world, perhaps with some persecutions, and in the world to come eternal life. But many who are first shall be last, while the last shall often be first. The Father deals with his creatures in accordance with their needs and in obedience to his just laws of merciful and loving consideration for the welfare of a universe.
2019 163:3.4 A potom Petr řekl: „Ale, Učiteli, my jsme všechno opustili, abychom tě následovali, co tedy potom budeme mít?“ A Ježíš se obrátil ke všem dvanácti: „Opravdu, opravdu vám říkám, že není člověka, který opustil své bohatství, dům, ženu, rodiče nebo děti kvůli mně a kvůli království nebeskému, aby nedostal v tomto životě mnohokrát více ─pravděpodobně s určitými těžkostmi─a ve světě věčného života[24]. Ale mnoho těch, kteří jsou první, budou poslední, zatímco poslední budou často první[25]. Otec jedná se svými tvory podle jejich potřeb a v souladu se svými spravedlivými zákony soucitné a láskyplné péče o blaho vesmíru.
1955 163:3.5 “The kingdom of heaven is like a householder who was a large employer of men, and who went out early in the morning to hire laborers to work in his vineyard. When he had agreed with the laborers to pay them a denarius a day, he sent them into the vineyard. Then he went out about nine o’clock, and seeing others standing in the market place idle, he said to them: ‘Go you also to work in my vineyard, and whatsoever is right I will pay you.’ And they went at once to work. Again he went out about twelve and about three and did likewise. And going to the market place about five in the afternoon, he found still others standing idle, and he inquired of them, ‘Why do you stand here idle all the day?’ And the men answered, ‘Because nobody has hired us.’ Then said the householder: ‘Go you also to work in my vineyard, and whatever is right I will pay you.’
2019 163:3.5 Království nebeské se podobá hospodáři, který dával práci velkému počtu lidí a který vyšel časně ráno najmout dělníky pro práci na své vinici. Když se s nimi dohodl na platu denár za den, poslal je do vinice. Kolem deváté šel opět ven a na tržišti uviděl jiné, stojící nečinně a řekl jim: „Jděte i vy pracovat do mé vinice a já vám spravedlivě zaplatím.“ A oni šli ihned pracovat. Kolem dvanácté hodiny opět vyšel ven a pak to ještě udělal kolem třetí hodiny. A když přišel na tržiště kolem páté odpoledne, ještě tam našel další nečinně stojící a zeptal se jich: „Proč tady stojíte nečinně celý den?“ A ti mu odpověděli: „Protože si nás nikdo nenajal“. Tak jim hospodář řekl: „Jděte také pracovat do mé vinice a zaplatím vám co vám náleží.“[26]
1955 163:3.6 “When evening came, this owner of the vineyard said to his steward: ‘Call the laborers and pay them their wages, beginning with the last hired and ending with the first.’ When those who were hired about five o’clock came, they received a denarius each, and so it was with each of the other laborers. When the men who were hired at the beginning of the day saw how the later comers were paid, they expected to receive more than the amount agreed upon. But like the others every man received only a denarius. And when each had received his pay, they complained to the householder, saying: ‘These men who were hired last worked only one hour, and yet you have paid them the same as us who have borne the burden of the day in the scorching sun.’
2019 163:3.6 Když přišel večer, tento majitel vinice řekl svému správci: „Svolej dělníky a vyplať jim jejich mzdu. Začni s posledními najatými a skonči prvními“. Když přišli ti, kteří byli najati kolem páté hodiny, tak každý dostal denár a ten dostali i ti ostatní dělníci. Když ti, kteří byli najati na počátku dne viděli jak byli zaplaceni pozdější příchozí, očekávali, že dostanou víc, než bylo původně dohodnuto. Ale každý z nich dostal jako všichni ostatní jeden denár. A když všichni dostali zaplaceno, šli si ztěžovat hospodáři: „Ti lidé, kteří byli najati jako poslední, pracovali jenom jednu hodinu a přesto dostali zaplaceno stejně jako my, kteří jsme dřeli celý den pod spalujícím sluncem.“[27]
1955 163:3.7 “Then answered the householder: ‘My friends, I do you no wrong. Did not each of you agree to work for a denarius a day? Take now that which is yours and go your way, for it is my desire to give to those who came last as much as I have given to you. Is it not lawful for me to do what I will with my own? or do you begrudge my generosity because I desire to be good and to show mercy?’”
2019 163:3.7 Nato hospodář odpověděl: „Přátelé moji, já jsem vám neukřivdil. Nesouhlasili jste s tím, že budete pracovat za jeden denár za den? Vezměte nyní to, co vám náleží a jděte svojí cestou, poněvadž je to moje vůle dát těm, kteří přišli pozdě, stejně jako jsem dal vám. Je nezákonné, abych udělal s mými vlastními prostředky co si já přeji? Anebo závidíte, že jsem chtěl být dobrý a soucitný?“[28]
4. FAREWELL TO THE SEVENTY
4. ROZLOUČENÍ SE SEDMDESÁTI
1955 163:4.1 It was a stirring time about the Magadan Camp the day the seventy went forth on their first mission. Early that morning, in his last talk with the seventy, Jesus placed emphasis on the following:
2019 163:4.1 Byl to rušný den v životě Magadanského tábora, když se sedmdesát evangelistů vydalo na cestu za svojí první misí. Brzy ráno toho dne Ježíš ve svém posledním rozhovoru se sedmdesátkou zdůraznil následující:
1955 163:4.2 1. The gospel of the kingdom must be proclaimed to all the world, to gentile as well as to Jew.
2019 163:4.2 1. Evangelium království musí být zvěstováno celému světu, a to jak jinověrcům, tak i židům.
2019 163:4.3 2. Při pomáhání nemocným, učte je nespoléhat se na zázraky.
1955 163:4.4 3. Proclaim a spiritual brotherhood of the sons of God, not an outward kingdom of worldly power and material glory.
2019 163:4.4 3. Provolávejte duchovní bratrství synů Božích a ne hmotné království světové moci a materiální slávy.
1955 163:4.5 4. Avoid loss of time through overmuch social visiting and other trivialities which might detract from wholehearted devotion to preaching the gospel.
2019 163:4.5 4. Neztrácejte čas zbytečně dlouhými společenskými návštěvami a jinými malichernostmi, které mohou odvrátit vaši pozornost od plného zaujetí kázat evangelium.
1955 163:4.6 5. If the first house to be selected for a headquarters proves to be a worthy home, abide there throughout the sojourn in that city.
2019 163:4.6 5. Jestli se první dům, který si vyberete za hlavní stanoviště, ukáže jako vhodný, zůstaňte v něm po celou dobu vašeho pobytu v tom městě.
1955 163:4.7 6. Make clear to all faithful believers that the time for an open break with the religious leaders of the Jews at Jerusalem has now come.
2019 163:4.7 6. Vysvětlete všem loajálním věřícím, že nastal čas pro otevřený střet s náboženskými vůdci židů v Jerusalemu.
1955 163:4.9 When Jesus had talked thus to the seventy in the presence of all the apostles and disciples, Simon Peter took them off by themselves and preached to them their ordination sermon, which was an elaboration of the Master’s charge given at the time he laid his hands upon them and set them apart as messengers of the kingdom. Peter exhorted the seventy to cherish in their experience the following virtues:
2019 163:4.9 Po tomto rozhovoru Ježíše se sedmdesátkou vysvěcených v přítomnosti všech apoštolů a učedníků je Šimon Petr vzal stranou a pronesl k nim řeč, která byla podrobným rozvinutím slov Ježíše v den jejich vysvěcení, když na ně pokládal své ruce a vyčlenil je jako posly království. Petr nabádal sedmdesátku k tomu, aby ve své činnosti dodržovali následující ctnosti:
1955 163:4.11 2. True courage. He warned them that they would encounter hostility and be certain to meet with persecution. Peter told them their mission was no undertaking for cowards and advised those who were afraid to step out before they started. But none withdrew.
2019 163:4.11 2. Opravdovou odvahu. Varoval je, že se setkají s nepřátelstvím a že je určitě čeká pronásledování. Petr jim řekl, že jejich mise není pro zbabělce a vyzval ty, kteří tu odvahu nemají, aby odešli z jejich řad. Ale žádný neodešel.
1955 163:4.12 3. Faith and trust. They must go forth on this short mission wholly unprovided for; they must trust the Father for food and shelter and all other things needful.
2019 163:4.12 3. Víru a důvěru. Musejí se vypravit na svoji první misi bez jakéhokoliv vybavení; musejí zcela důvěřovat Otci v zajištění jídla a přístřeší a všech ostatních nezbytných věcí.
1955 163:4.13 4. Zeal and initiative. They must be possessed with zeal and intelligent enthusiasm; they must attend strictly to their Master’s business. Oriental salutation was a lengthy and elaborate ceremony; therefore had they been instructed to “salute no man by the way,” which was a common method of exhorting one to go about his business without the waste of time. It had nothing to do with the matter of friendly greeting.
2019 163:4.13 4. Nadšení a iniciativu. Musejí mít nadšení a uvážené zanícení; musejí se plně věnovat dílu Učitele. Orientální pozdravení byl zdlouhavý a komplikovaný obřad; proto dostali pokyn „nikoho nezdravit“─což byl běžný způsob nabádání, aby člověk dělal svoji práci a neztrácel čas[32]. To nemělo nic společného s přátelským pozdravem.
1955 163:4.14 5. Kindness and courtesy. The Master had instructed them to avoid unnecessary waste of time in social ceremonies, but he enjoined courtesy toward all with whom they should come in contact. They were to show every kindness to those who might entertain them in their homes. They were strictly warned against leaving a modest home to be entertained in a more comfortable or influential one.
2019 163:4.14 5. Laskavost a zdvořilost. Učitel je učil vyvarovat se zbytečnému plýtvání časem při společenských slavnostech, ale vybízel je ke zdvořilosti ke všem, se kterými se setkají. Měli se chovat laskavě k těm, kteří je přijmou ve svých domech. Byli důrazně varováni neodcházet ze skromného domu, aby bydleli v pohodlnějším či významnějším domě.
1955 163:4.15 6. Ministry to the sick. The seventy were charged by Peter to search out the sick in mind and body and to do everything in their power to bring about the alleviation or cure of their maladies.
2019 163:4.15 6. Péče o nemocné. Sedmdesátka dostala od Petra příkaz vyhledávat ty, kteří jsou nemocní na duši i na těle a udělat všechno v jejich silách, aby jim ulehčili jejich úděl, anebo vyléčili jejich neduhy.
1955 163:4.16 And when they had been thus charged and instructed, they started out, two and two, on their mission in Galilee, Samaria, and Judea.
2019 163:4.16 Po obdržení těchto příkazů a pokynů se vydali ve dvojicích na svoji misi v Galileji, Samaří a Judeji.
1955 163:4.17 Although the Jews had a peculiar regard for the number seventy, sometimes considering the nations of heathendom as being seventy in number, and although these seventy messengers were to go with the gospel to all peoples, still as far as we can discern, it was only coincidental that this group happened to number just seventy. Certain it was that Jesus would have accepted no less than half a dozen others, but they were unwilling to pay the price of forsaking wealth and families.
2019 163:4.17 Ačkoliv židé měli svérázný vztah k číslu sedmdesát, protože se dříve domnívali, že pohanských národů je sedmdesát a i když těchto sedmdesát poslů mělo přinést evangelium ke všem národům, my si přesto myslíme, že to byla pouze shoda okolností, že tato skupina měla přesně sedmdesát členů. Je jisté, že Ježíš by přijal ještě nejméně pět dalších, ale ti nebyli ochotni zaplatit cenu vzdání se majetku a rodin.
5. MOVING THE CAMP TO PELLA
5. PŘESTĚHOVÁNÍ TÁBORA DO PELLY
1955 163:5.1 Jesus and the twelve now prepared to establish their last headquarters in Perea, near Pella, where the Master was baptized in the Jordan. The last ten days of November were spent in council at Magadan, and on Tuesday, December 6, the entire company of almost three hundred started out at daybreak with all their effects to lodge that night near Pella by the river. This was the same site, by the spring, that John the Baptist had occupied with his camp several years before.
2019 163:5.1 Ježíš a dvanáctka se nyní připravovali na založení svého posledního stanoviště v Pereji, nedaleko Pelly, kde byl Učitel pokřtěn v Jordánu. Posledních deset listopadových dnů bylo věnováno poradám a v úterý, 6. Prosince, se celá skupina téměř tři sta lidí vydala za svítání se všemi osobními věcmi, aby tu noc přenocovali u řeky blízko Pelly. Bylo to stejné místo u pramene, kde měl před několika lety tábor Jan Křtitel.
1955 163:5.2 After the breaking up of the Magadan Camp, David Zebedee returned to Bethsaida and began immediately to curtail the messenger service. The kingdom was taking on a new phase. Daily, pilgrims arrived from all parts of Palestine and even from remote regions of the Roman Empire. Believers occasionally came from Mesopotamia and from the lands east of the Tigris. Accordingly, on Sunday, December 18, David, with the help of his messenger corps, loaded on to the pack animals the camp equipage, then stored in his father’s house, with which he had formerly conducted the camp of Bethsaida by the lake. Bidding farewell to Bethsaida for the time being, he proceeded down the lake shore and along the Jordan to a point about one-half mile north of the apostolic camp; and in less than a week he was prepared to offer hospitality to almost fifteen hundred pilgrim visitors. The apostolic camp could accommodate about five hundred. This was the rainy season in Palestine, and these accommodations were required to take care of the ever-increasing number of inquirers, mostly earnest, who came into Perea to see Jesus and to hear his teaching.
2019 163:5.2 Po zrušení Magadanského tábora se David Zebedeus vrátil do Betsaidy a ihned začal omezovat kurýrskou službu. Království stoupilo do nové fáze. Denně přicházeli poutníci ze všech částí Palestiny a také ze vzdálených oblastí římského impéria. Občas přišli věřící z Mezopotámie a ze zemí východně od řeky Tigris. Proto v neděli, 18. prosince, David s pomocí svého sboru poslů naložil na soumary táborové vybavení, které bylo uskladněno v domě jeho otce a které bylo předtím použito pro vybudování tábora u jezera v Betsaidě. Rozloučiv se dočasně s Betsaidou, vydal se na jih po břehu jezera a podél Jordánu k místu, které leželo necelý kilometr severně od tábora apoštolů; a ani ne za týden byl připraven nabídnout pohostinství téměř patnácti stům poutníkům. Tábor apoštolů mohl ubytovat zhruba pět set lidí. V tuto dobu bylo v Palestině období dešťů a tyto tábory musely být schopny přijmout neustále se zvyšující počet zvídavých lidí, většinou upřímných, kteří přišli do Pereje, aby uviděli Ježíše a uslyšeli jeho učení.
1955 163:5.3 David did all this on his own initiative, though he had taken counsel with Philip and Matthew at Magadan. He employed the larger part of his former messenger corps as his helpers in conducting this camp; he now used less than twenty men on regular messenger duty. Near the end of December and before the return of the seventy, almost eight hundred visitors were gathered about the Master, and they found lodging in David’s camp.
2019 163:5.3 David to všechno udělal o své vlastní iniciativě, i když se o tom poradil s Filipem a Matoušem v Magadanu. Při stavění tábora využil větší část svého bývalého sboru poslů; v tu dobu pravidelnou kurýrskou službu vykonávalo necelých dvacet lidí. Ke konci prosince a před návratem sedmdesáti vyslanců bylo kolem Učitele shromážděno téměř osm set návštěvníků a ti byli ubytováni v táboře Davida.
6. THE RETURN OF THE SEVENTY
6. NÁVRAT SEDMDESÁTI
1955 163:6.1 On Friday, December 30, while Jesus was away in the near-by hills with Peter, James, and John, the seventy messengers were arriving by couples, accompanied by numerous believers, at the Pella headquarters. All seventy were assembled at the teaching site about five o’clock when Jesus returned to the camp. The evening meal was delayed for more than an hour while these enthusiasts for the gospel of the kingdom related their experiences. David’s messengers had brought much of this news to the apostles during previous weeks, but it was truly inspiring to hear these newly ordained teachers of the gospel personally tell how their message had been received by hungry Jews and gentiles. At last Jesus was able to see men going out to spread the good news without his personal presence. The Master now knew that he could leave this world without seriously hindering the progress of the kingdom.
2019 163:6.1 V pátek, 30[33]. prosince, když byl Ježíš pryč v nedalekých horách s Petrem, Jakubem a Janem, sedmdesát poslů začalo přicházet po dvojicích do tábora v Pelle v doprovodu četných věřících. Když se Ježíš vrátil do tábora, kolem páté hodiny, všech sedmdesát bylo shromážděno v místě, kde Ježíš obvykle učil. Večeře se posunula o více než hodinu, protože tito nadšenci pro evangelium království vyprávěli své zážitky. Davidovi poslové apoštolům přinášeli v průběhu předchozích týdnů zprávy o činnosti evangelistů, ale bylo to opravdu velmi inspirující slyšet tyto nově vysvěcené učitele evangelia osobně vyprávět o tom, jak jejich poselství bylo přijato lačnými židy a jinověrci. Konečně mohl Ježíš vidět, jak lidé šíří radostné zprávy bez jeho osobní přítomnosti. Učitel teď věděl, že může opustit tento svět, aniž vážně zpomalí rozvoj království.
1955 163:6.2 When the seventy related how “even the devils were subject” to them, they referred to the wonderful cures they had wrought in the cases of victims of nervous disorders. Nevertheless, there had been a few cases of real spirit possession relieved by these ministers, and referring to these, Jesus said: “It is not strange that these disobedient minor spirits should be subject to you, seeing that I beheld Satan falling as lightning from heaven. But rejoice not so much over this, for I declare to you that, as soon as I return to my Father, we will send forth our spirits into the very minds of men so that no more can these few lost spirits enter the minds of unfortunate mortals. I rejoice with you that you have power with men, but be not lifted up because of this experience but the rather rejoice that your names are written on the rolls of heaven, and that you are thus to go forward in an endless career of spiritual conquest.”
2019 163:6.2 Když sedmdesátka vyprávěla o tom, jak „dokonce i ďáblové jim byli podřízeni“, měli na mysli případy zázračných vyléčení obětí nervových poruch[34]. Nicméně, tito pastýři dokázali pomoc pouze v několika případech opravdové posedlosti ďáblem a ke kterým Ježíš řekl: „Nebuďte udiveni, že tito, odmítající poslušnost menší duchové se vám podřídili, jelikož jsem viděl Satana padajícího jako blesk s nebe. Ale příliš se nad tímto neradujte, protože já vám prohlašuji, že jakmile se vrátím k mému Otci, pošleme naše duchy do všech lidských myslí, aby již nikdy nemohlo těchto několik ztracených duchů vstoupit do myslí nešťastných smrtelníků. Společně s vámi jsem rád tomu, že jste schopni působit na lidi, ale nenechávejte se tímto unést a raději se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebeských archívech, což znamená, že půjdete vpřed po nekonečné cestě duchovních vítězství.“
1955 163:6.3 And it was at this time, just before partaking of the evening meal, that Jesus experienced one of those rare moments of emotional ecstasy which his followers had occasionally witnessed. He said: “I thank you, my Father, Lord of heaven and earth, that, while this wonderful gospel was hidden from the wise and self-righteous, the spirit has revealed these spiritual glories to these children of the kingdom. Yes, my Father, it must have been pleasing in your sight to do this, and I rejoice to know that the good news will spread to all the world even after I shall have returned to you and the work which you have given me to perform. I am mightily moved as I realize you are about to deliver all authority into my hands, that only you really know who I am, and that only I really know you, and those to whom I have revealed you. And when I have finished this revelation to my brethren in the flesh, I will continue the revelation to your creatures on high.”
2019 163:6.3 A právě v tuto chvíli, těsně před odchodem k večeři, prožil Ježíš jeden z těch vzácných momentů emocionálního rozrušení, kterého jeho stoupenci byli občas svědky. Řekl: „Děkuji ti můj Otče, Pane nebes a země, že přestože toto nádherné evangelium bylo ukryto před vychytralými a licoměrnými, duchovní blaha byla duchem odhalena těmto dětem království[35]. Ano, můj Otče, ty musíš mít radost vidět tyto úspěchy a já se raduji z toho, že radostné zprávy se budou šířit po celém světě i poté, až se vrátím k tobě a k práci, kterou jsi mně dal, abych konal. Jsem hluboce dojat pomyšlením na to, že brzy mně předáš veškerou moc do mých rukou, že pouze ty mne opravdu znáš a že pouze já opravdu znám tebe a ty, kterým jsem tebe odhalil. A až dokončím toto odhalení mým bratrům v těle, budu v něm pokračovat tvým nebeským tvorům.“
1955 163:6.4 When Jesus had thus spoken to the Father, he turned aside to speak to his apostles and ministers: “Blessed are the eyes which see and the ears which hear these things. Let me say to you that many prophets and many of the great men of the past ages have desired to behold what you now see, but it was not granted them. And many generations of the children of light yet to come will, when they hear of these things, envy you who have heard and seen them.”
2019 163:6.4 Po těchto slovech ke svému Otci se Ježíš otočil ke svým apoštolům a vyslancům a řekl: „Požehnané jsou oči, které vidí a uši, které slyší tyto věci. Dovolte, abych vám řekl, že mnoho proroků a mnoho velkých mužů minulých věků toužilo spatřit to, co vidíte nyní vy, ale nebylo jim to umožněno. A mnoho následujících generací světla když uslyší o těchto věcech, budou vám závidět, že jste je viděli a slyšeli[36].“
1955 163:6.5 Then, speaking to all the disciples, he said: “You have heard how many cities and villages have received the good news of the kingdom, and how my ministers and teachers have been received by both the Jew and the gentile. And blessed indeed are these communities which have elected to believe the gospel of the kingdom. But woe upon the light-rejecting inhabitants of Chorazin, Bethsaida-Julias, and Capernaum, the cities which did not well receive these messengers. I declare that, if the mighty works done in these places had been done in Tyre and Sidon, the people of these so-called heathen cities would have long since repented in sackcloth and ashes. It shall indeed be more tolerable for Tyre and Sidon in the day of judgment.”
2019 163:6.5 Potom promluvil ke všem učedníkům: „Slyšeli jste, jak mnoho měst a vesnic přijalo radostné zprávy o království a jak moji vyslanci a učitelé byli přijati židy a jinověrci. Opravdu požehnané jsou tyto komunity, které se rozhodly přijmout evangelium království. Ale běda těm světlo odmítajícím obyvatelům Chorazinu, Betsaidy-Julii a Kafarnaumu, městům, která špatně přijala tyto posly[37][38]. Já prohlašuji, že kdyby tyto pozoruhodné činy, které byly udělány v těchto městech, byly udělány v Týru a Sidónu, obyvatelé těchto takzvaných pohanských měst, by se již dávno lítostivě káli. Opravdu, v den soudu bude pohlíženo na Týr a Sidón shovívavě.“
1955 163:6.6 The next day being the Sabbath, Jesus went apart with the seventy and said to them: “I did indeed rejoice with you when you came back bearing the good tidings of the reception of the gospel of the kingdom by so many people scattered throughout Galilee, Samaria, and Judea. But why were you so surprisingly elated? Did you not expect that your message would manifest power in its delivery? Did you go forth with so little faith in this gospel that you come back in surprise at its effectiveness? And now, while I would not quench your spirit of rejoicing, I would sternly warn you against the subtleties of pride, spiritual pride. If you could understand the downfall of Lucifer, the iniquitous one, you would solemnly shun all forms of spiritual pride.
2019 163:6.6 Poněvadž následující den byla sobota, Ježíš odešel se sedmdesátkou do ústraní a řekl jim: „Já jsem se skutečně s vámi radoval když jste se vrátili s dobrou zprávou o přijetí evangelia království takovým velkým počtem lidí po celé Galileji, Samaří a Judeji. Ale proč vás to tak překvapilo a povzneslo? Cožpak jste neočekávali, že vaše poselství bude mít v sobě takovou sílu? Vydali jste se na cestu s tak malou vírou v toto evangelium, že jste potom byli překvapeni jeho působivostí? A nyní, aniž bych potlačil vaši radost, vás důrazně varuji před zákeřností pýchy─duchovní pýchy. Jestli byste dokázali pochopit pád Lucifera, zlotřilce, nutně byste se vystříhali všem formám duchovní pýchy.
1955 163:6.7 “You have entered upon this great work of teaching mortal man that he is a son of God. I have shown you the way; go forth to do your duty and be not weary in well doing. To you and to all who shall follow in your steps down through the ages, let me say: I always stand near, and my invitation-call is, and ever shall be, Come to me all you who labor and are heavy laden, and I will give you rest. Take my yoke upon you and learn of me, for I am true and loyal, and you shall find spiritual rest for your souls.”
2019 163:6.7 Započali jste tuto významnou práci učení smrtelného člověka o tom, že je synem Božím. Já jsem vám ukázal cestu; jděte konat svoji povinnost a neunavte se konáním dobra[39]. Vám a všem těm, kteří půjdou ve vašich stopách v dalších epochách, chci říci: „Já vždy budu vedle vás a mé zvací volání je a vždy bude: přijďte ke mně všichni vy, kteří pracujete a jste značně vytíženi a já vám dám odpočinek[40]. Vezměte mé jařmo na sebe a učte se u mne, protože já jsem spolehlivý a věrný a naleznete duchovní klid pro vaše duše.“
1955 163:6.8 And they found the Master’s words to be true when they put his promises to the test. And since that day countless thousands also have tested and proved the surety of these same promises.
2019 163:6.8 A oni poznali pravdivost Učitelových slov, když jeho sliby podrobili zkoušce. A od toho dne nespočetné množství lidí také vyzkoušelo a ověřilo spolehlivost těchto slibů.
7. PREPARATION FOR THE LAST MISSION
7. PŘÍPRAVA NA POSLEDNÍ MISI
1955 163:7.1 The next few days were busy times in the Pella camp; preparations for the Perean mission were being completed. Jesus and his associates were about to enter upon their last mission, the three months’ tour of all Perea, which terminated only upon the Master’s entering Jerusalem for his final labors on earth. Throughout this period the headquarters of Jesus and the twelve apostles was maintained here at the Pella camp.
2019 163:7.1 Několik dalších dnů v táboře u Pelly bylo velmi rušných; dokončovaly se přípravy pro misi v Pereji. Ježíš a jeho druhové se chystali zahájit jejich poslední misi─tříměsíční putování po celé Pereji, které skončilo až Učitelovým vstupem do Jerusalema a završilo jeho pozemskou práci. Po celou tuto dobu hlavním stanovištěm Ježíše a dvanácti apoštolů byl tábor u Pelly.
1955 163:7.2 It was no longer necessary for Jesus to go abroad to teach the people. They now came to him in increasing numbers each week and from all parts, not only from Palestine but from the whole Roman world and from the Near East. Although the Master participated with the seventy in the tour of Perea, he spent much of his time at the Pella camp, teaching the multitude and instructing the twelve. Throughout this three months’ period at least ten of the apostles remained with Jesus.
2019 163:7.2 Ježíš již nemusel cestovat a učit lidi. Nyní oni přicházeli k němu ve stále vzrůstajících počtech každý týden a ze všech krajin, ne jenom z Palestiny, ale z celého římského světa a Blízkého Východu. I když se Učitel osobně zúčastnil se sedmdesáti putování po Pereji, hodně svého času strávil v táboře u Pelly učením zástupů lidí a výukou dvanáctky. Během tohoto tříměsíčního období zůstávalo s Ježíšem vždy nejméně deset apoštolů.
1955 163:7.3 The women’s corps also prepared to go out, two and two, with the seventy to labor in the larger cities of Perea. This original group of twelve women had recently trained a larger corps of fifty women in the work of home visitation and in the art of ministering to the sick and the afflicted. Perpetua, Simon Peter’s wife, became a member of this new division of the women’s corps and was intrusted with the leadership of the enlarged women’s work under Abner. After Pentecost she remained with her illustrious husband, accompanying him on all of his missionary tours; and on the day Peter was crucified in Rome, she was fed to the wild beasts in the arena. This new women’s corps also had as members the wives of Philip and Matthew and the mother of James and John.
2019 163:7.3 Společně se sedmdesáti se na cestu připravoval také ženský sbor, aby pracoval ve dvojicích ve větších městech Pereji. Tato původně dvanáctičlenná skupina žen nedávno vyškolila větší sbor padesáti žen, aby navštěvovaly domy a pomáhaly nemocným a trpícím. Perpetua, manželka Šimona Petra, se stala členkou této nové sekce ženského sboru a bylo ji svěřeno řízení rozšířené práce žen pod Abnérem. Po Pentekosté zůstala u svého slavného manžela a doprovázela ho na všech jeho misionářských misích; a v den, kdy Petr byl v Římě ukřižován, ona byla hozena divokým šelmám v aréně. Mezi členkami tohoto nového ženského sboru byly také manželky Filipa a Matouše a matka Jakuba a Jana.
1955 163:7.4 The work of the kingdom now prepared to enter upon its terminal phase under the personal leadership of Jesus. And this present phase was one of spiritual depth in contrast with the miracle-minded and wonder-seeking multitudes who followed after the Master during the former days of popularity in Galilee. However, there were still any number of his followers who were material-minded, and who failed to grasp the truth that the kingdom of heaven is the spiritual brotherhood of man founded on the eternal fact of the universal fatherhood of God.
2019 163:7.4 Nyní, pod osobním vedením Ježíše, byla práce pro království připravena vstoupit do své závěrečné fáze. A tato nynější fáze byla etapou duchovní hloubky na rozdíl od období popularity v Galileji, během kterého davy lidí následovaly Ježíše, aby byly svědky zázraků a neobvyklých divů. Nicméně, i nyní byl mezi jeho stoupenci ještě určitý počet lidí, kteří měli materiální úmysly a kteří nebyli schopni pochopit pravdu o tom, že království nebeské je duchovní bratrství lidí, založené na věčné pravdě univerzálního otcovství Boha.